Procházet podle oponent "STEJSKALOVÁ, Sylva"
Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Aspekty barvy zvuku a zvukové kvalityOtčenášek, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-12Předkládaná práce představuje výzkum v oblasti vnímání zvuku v širších souvislostech jeho hodnocení a lidského sluchu. Práce se podrobněji zabývá povahou základních a vynořujících se atributů barvy zvuku (časových dějů souvisejících s poslechem drsnosti a jemné časové struktury zvuku či jeho počátků). V oblastech, kde témata poskytují vhled do specifických kvalitativních a akustických fenoménů (varhanní, houslový zvuk a oblast lidského hlasu) práce přesahuje do oblasti aplikovaného výzkumu (například péče o historické hudební nástroje či distanční výuka).
- Interpretace a zvukové pojetí nahrávek Smetanova kvartetu e mollPohnán, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-05Cílem této práce je interpretační a zvuková analýza nahrávek Smetanova kvartetu e moll „Z mého života“. Pro tento účel jsme vybrali nahrávky: Českého, Smetanova, Lindsay, Škampova a Haasova kvarteta. Metodou analýzy určíme charakter složek, které se podílely na vyznění skladby, a jednotlivé výstupy porovnáme. Výsledkem by mělo být získání uceleného pohledu na tuto problematiku.
- Interpretační analýza Scubertova písňového cyklu "Zimní cesta".Štanclová, Kristina(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-11Tato bakalářská práce se v první řadě zabývá interpretačními problémy písňového cyklu Zimní cesta Franze Schuberta. Její hlavní náplní je srovnávání různých interpretací z pohledu hudebního režiséra. Posuzuje nahrávky třech významných, generačně rozdílných interpretů barytonového oboru: Dietricha Fischera -Dieskau, Matthiase Goerneho a Gerharda Hüsche. Obsahuje také kapitolu o Franzi Schubertovi a jeho díle. Zabývá se žánrem komorní písně a jeho vývojem v době před Schubertem, dále zkoumá vliv Schubertových písní na písňovou tvorbu jeho pokračovatelů. Její náplní je také rozbor jednotlivých písní včetně kritického pohledu na hudební text sám o sobě a jeho vztah s předlohou. Zamýšlí se i nad specifikem nahrávání vokální hudby.
- Jiří Gemrot a jeho metoda hudebně režijn í prácePohnán, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-02Tento dokument se zabývá metodou práce předního českého hudebního režiséra Jiřího Gemrota. Zkoumá, jakým způsobem tato osobnost řeší jednotlivé problematiky oboru hudební režie. Těmito problematikami jsou například: vedení režisérského zápisu, práce s interprety, spolupráce se zvukovým mistrem, tvorba nahrávky apod.
- Specifické postupy hudební režie při nahrávání vokální hudbyHájek, Benjamín(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-06-17Práce si klade za cíl charakterizovat a analyzovat specifické postupy a varianty práce v oboru hudební režie při nahrávacím procesu vokální hudby. Kreativní nahrávací proces umožňuje mnoho variant a stylů společné práce hudebního režiséra s interpretem i dalšími členy nahrávacího týmu. Důležitý je pak samotný odborný průběh nahrávacích frekvencí, který je zásadní pro zvukový záznam. Na výslednou nahrávku tak mají vliv veškeré detaily průběžné práce v nahrávacím týmu i s interprety, zejména psychologie komunikace, time management a kvalita odborných zásahů v oblasti interpretace. Ideální podmínky pro interpretaci hudby a její zvukový záznam souvisí s kvalitou akustického prostředí, kvalitou nahrávací techniky, vzděláním členů nahrávacího týmu a schopností komunikace mezi všemi zúčastněnými. Za specifickou lze označit komunikaci mezi hudebním režisérem a interpretem, zejména při záznamu vokálních hudebních děl – při práci s lidským hlasem.
- Odebráno
- Vliv nahrávání na vývoj hudební interpre taceFojtů, Michael(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-02Práce se zabývá hledáním vztahů a souvislostí mezi nahráváním zvuku a hudební interpretací. Snažíme se dokázat, že právě proces nahrávání měl důležitou roli v rozvoji hudby. Předmětem našeho zájmu se stává nahrávka. Její definice a postavení v minulosti a dnes. Srovnáme rozdíly mezi vnímáním koncertu a zvukového záznamu. Zjistíme, do jaké míry byl interpret nucen přizpůsobovat svůj projev potřebám nahrávání. Nejdůležitější metodou našeho zkoumání je analýza snímků z různých období technologického vývoje. Pomocí sluchu posuzujeme množství informací, které nám může daný záznam poskytnout.