Procházet podle oponent "SVÁROVSKÝ, Leoš"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 21
  • 10. symfonie Jaromíra Podešvy v kontextu jeho života a díla
    Kománek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
    Práce si vytkla za cíl představit odborné veřejnosti poslední, desátou symfonii českého skladatele Jaromíra Podešvy, která stejně jako většina jeho symfonií ( vyjma třetí a čtvrté) dosud nevyšla tiskem. Věnuje se také částečně Podešvově teoretiskému dílu s blizším zacílením na skladatelovu koncepci symfonické paralely a jeho kompoziční metodu totální dodekafonie. Práce se také snaží podat ucelený přehled dostupnosti ostatních symfonických partitur a nahrávek a v neposlední řadě představit Jaromíra Podešvu jako uměleckou osobnost , která si zaslouží respekt a pozornost odborné veřejnosti.
  • Analýza a srovnání interpretací suity "Jaro" J.B. Foerstera
    Kunovský, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-10
    Bakalářská práce „ANALÝZA A SROVNÁNÍ INTERPRETACÍ SUITY „JARO“ J. B. FOERSTERA“ je členěna do dvou částí. V první čtenář nalezne stručný životopis skladatele Josefa Bohuslava Foerstera včetně zevrubné genealogické linie jeho kantorských předků. Druhá část práce obsahuje samotnou analýzu a srovnání nahrávek suity Jaro op. 84., a to jak v autorově vlastní interpretaci, tak v interpretaci tří pedagogů Akademie Múzických Umění v Praze. Autor si v práci neklade za cíl nahrávky recenzovat, nýbrž objektivně srovnat výrazné rozdílnosti anebo naopak výrazné shody a pokusit se vysvětlit a obhájit vlastní pojetí partitury včetně sebereflexe a identifikace nezdařených míst. Práce může posloužit budoucím interpretům dané skladby při analýze a řešení nejasností v partituře.
  • Andrea Krausová: Magisterský koncert
    Krausová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
  • Benjamin Britten- portrét skladatelovy osobnosti se zaměřením na dílo Iluminace
    Rózsová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Tato práce detailně rozebírá písňový cyklus Benjamina Brittena - Les Illuminations. Pozornost je zaměřena zejména na interpretační stránku díla z pohledu dirigenta. Dále je dílo rozebráno po formové stránce. Práce obsahuje také překlad textů z francouzského originálu do češtiny, krátký životopis autora básnické předlohy Arthura Rimbauda se zaměřením na dílo Les Illuminations a podrobný životopis skladatele Benjamina Brittena.
  • Improvizace jako tvůrčí postup
    Kučera, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-09
    Tato práce mapuje historický vývoj fenoménu hudební improvizace, srovnává principy improvizace barokní a jazzové, zamýšlí se nad touto problematikou z hlediska pedagogického, dotýká se improvizačních postupů v nehudebních oborech a zmiňuje autorovy osobní zkušenosti a pohledy na hudbu vůbec.
  • Jakobín v českých divadlech
    Červinka, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-11
    Tato bakalářská práce se zabývá historií, vývojem a interpretačními zvyklostmi opery Jakobín od Antonína Dvořáka. Přestože Jakobín nedosahuje takové popularity jako například Dvořákova vrcholná Rusalka, těší se tato opera stále velké, možná dokonce vzrůstající oblibě. To dokazují četná nastudování a uvádění, bohužel však převážně na českých jevištích – v zahraničí je tato opera zatím uváděná zřídka. Cílem této práce je seznámit čtenáře s historií a vznikem opery, vývojem hudební i textové stránky, postavami a dějem. Dále se práce zabývá navyklými škrty, které vznikly z velké části na popud dirigenta Karla Kovařovice. V Jakobínovi, na rozdíl od jiných českých oper, jsou navyklé škrty poměrně početné a rozsáhlé. V neposlední řadě tato práce podává přehled inscenací Jakobína na českých jevištích, od prvního historického provedení až po současná nastudování.
  • Koncert se symfonickým orchestrem
    Klecker, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
  • Koncertní předehra jako svébytný druh programní hudby se zřetelem k Mendelssohnově předehře
    Papežová Erlebachová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-12
    Tato práce se zaměřuje na žánr koncertní předehry, a to především na ty autory, kteří se jako první zabývali její tvorbou a přispěli tak k jejímu rozvoji. Úvodní část práce utváří ucelený přehled o vývoji koncertní předehry jako samostatné skladby, a to od dob jejího vzniku v období raného romantismu až po autory 20. století. S ohledem na rozsah se tato práce soustředí zejména na předehry, které nebyly původně určeny pro jevištní produkci (operní předehry a předehry ke scénické hudbě jsou zde jen zmíněny). Hlavní část této práce je zaměřena na koncertní předehry F. Mendelssohna Bartholdyho, a to zejména na předehru „Pohádka o krásné Meluzíně“. Závěrečná část práce pojednává o koncertních předehrách Mendelssohnových současníků – F. Schuberta, R. Schumanna, C. M. Webera a také částečně H. Berlioze.
  • Leoš Janáček - Glagolská mše
    Pellant, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Tato bakalářská práce se zabývá výkladem o vzniku Glagolské mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany na staroslověnský text Leoše Janáčka. Dále se zaměřuje na analýzu a správnou výslevnost jejího textu. Především klade důraz na objasnění a vysvětlení rozdílnosti dvou různých existujících vydáních. Na jedné straně je to vydání prezentované britským muzikologem Paulem Wingfieldem a na straně druhé již všeobecně rozšířená verze Universal Edition.
  • Leoš Janáček : Glagolská mše
    Kružík, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-02
    Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
  • Marek Vorlíček - magisterský koncert
    Vorlíček, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
  • Neobarokní styl Igora Stravinského a rozbor orchestrální suity Pulcinella
    Stanček, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-11
    Tato bakalářská práce nabízí vhled do života skladatele Igora Stravinského, rozsáhlého období hudebního stylu neoklasicismu se zaměřením na barokní inspiraci a analytický rozbor orchestrální suity Pulcinella.
  • Orchestrální tvorba Klementa Slavického
    Šedivý, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    Bakalářská práce pojednává o symfonické tvorbě českého skladatele Klementa Slavického (1910-1999). Úvod práce tvoří životopisné shrnutí a nástin hlavních tvůrčích etap skladatelova života. V následujících kapitolách je již veškerá pozornost věnována jednotlivým symfonickým skladbám, počínaje Moravskými tanečními fantaziemi a čtyřmi symfoniettami konče. Jádro práce tvoří analytický vhled do Rapsodických variací Klementa Slavického, konfrontovaný s výkladem Eduarda Herzoga (Hudební rozhledy 1970). Práce je také pokusem o vyhodnocení a interpretaci dobových svědectví, souvisejících s touto oblastí díla Slavického. Ta se nacházejí zejména v periodickém tisku v podobě recenzí, analýz či rozhovorů se skladatelem. Pozornost je tedy věnovaná dílům jak po stránce formální, tak i z hlediska dobové recepce.
  • Práce dirigenta v sekci dechových nástrojů
    Spilka, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-05-29
    Tato bakalářská práce se zabývá prací dirigenta s dechovými nástroji, které tvoří obsáhlou složku v moderním symfonického orchestru. Spis je koncipován jako přehled důležitých informací pro práci s dechovými skupinami – v jednotlivých kapitolách jsou řešeny otázky charakteristiky dechových nástrojů, ladění, vyrovnanosti zvuku, instrumentace, akustiky koncertních sálů i celkového metodického pohledu jak zacházet s dechovými nástroji. První kapitola pojednává o odlišných systémech ladění včetně přehledu zásadních rozdílů, které mají značný vliv na intonaci dechových nástrojů. V kapitole druhé jsou popsány charakteristiky dechových nástrojů a jejich specifika včetně akustických a konstrukčních vlastností. Kapitola třetí se zabývá samotnou metodikou práce s dechovou sekcí – metodou ladění akordů, vyrovnáním zvukových proporcí, rytmickou ukázněností, pozicí hudebníků na pódiu apod. Čtvrtá kapitola je zaměřena na instrumentaci a obsahuje rovněž příklady instrumentačních řešení. V kapitole páté se pisatel zabývá aspekty akustiky koncertních sálů včetně proporční vyrovnanosti zvuku, konkrétně pak vhodným počtem hudebníků pro daný rozměr koncertní síně.
  • R.Schumann a jeho vliv na J. Brahmse s přihlédnutím k Brahmsovým klavírním koncertům
    Štefan, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-11
    Diplomová práce se zabývá dvěma významnými romantickými skladateli. Osobností a životem Roberta Schumanna a vlivem na Johannesa Brahmse. Práce je členěna do dvou kapitol. První kapitola přináší informace o životě a díle R. Schumanna. Rovněž popisuje příchod mladého Johannesa Brahmse do Düsseldorfu a Schumannův postoj k Brahmsovi i jejich vzájemný vztah. Druhá kapitola se zaobírá Schumannovým vlivem v Brahmsových dílech a zkoumá také jeho vliv na Brahmsovy klavírní koncerty. Schumannův osud byl tragický. Brahms byl Schumannově životnímu konci nepřímým svědkem a zanechalo to v něm hluboké vzpomínky, které v Brahmsových dílech najdeme po celý život.
  • Rozhlasové a televizní opery Bohuslava Martinů
    Brauner, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-02
    Tato magisterská práce se věnuje rozhlasovým a televizním operám Bohuslava Martinů. V úvodu své práce pojednávám o vztahu Bohuslava Martinů a hudebního divadla.V následujících kapitolách se věnuji rozhlasovým a televizním operám. V poslední kapitole uvádím příklady jeho hudební filmové tvorby. Použitou literaturu a prameny uvádím v závěru práce.
  • Ruská tradice dirigování v Petrohradě.
    Macek, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-05-29
    Bakalářská práce se věnuje Ruské tradici dirigování v Petrohradě. Cílem textu je podat ucelený náhled na hudební kulturu města se speciálním zaměřením na funkci dirigenta. Zabývá se hlavními kulturními institucemi města: Mariinským divadlem, Petrohradskou filharmonií a Státní konzervatoří Nikolaje Rimského-Korsakova. Zároveň pojednává o práci třech významných dirigentů, kteří tyto instituce velmi ovlivnili a přinesli jim světovou pozornost. Těmito dirigenty jsou Eduard Nápravník, Jevgenij Mravinskij a Ilja Musin.
  • Symfonická tvorba Svatopluka Havelky
    Jiříkovský, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-21
    Cílem této práce je ukázat na rozboru symfonické tvorby Svatopluka Havelky vývoj jeho osobnosti a jeho způsobu komponování.
  • Symfonická tvorba Zdeňka Fibicha
    Židek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Práce Symfonická tvorba Zdeňka Fibicha pojednává analyticky i synteticky o velmi pozoruhodné a dnes téměř zapomenuté kapitole české romantické orchestrální tvorby. Vedle formálních a obsahových rozborů jednotlivých děl a kontextu jejich vzniku se zabývá i aspekty a možnostmi jejich dramaturgické použitelnosti v současné době.
  • Tintinnabuli - Kompoziční styl Arvo Pärta
    Hájek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
    Arvo Pärt, estonský skladatel narozený v roce 1935, je velmi originální osobností na poli soudobé vážné hudby. Tato bakalářská práce je věnována jeho hudbě, především pak jeho osobité kompoziční metodě tintinnabuli. Ve svých 32 letech se Arvo Pärt zcela skladatelsky odmlčel a začal hledat naprosto novou komoziční cestu. Po osmi letech přišel s tímto naprosto novým stylem. První kapitola je biografická, pojednává o životě a díle Arvo Pärta. Druhá kapitola je zaměřena na tintinnabuli styl - popisuje zrození tohoto stylu a jeho základní kompoziční principy. Ve třetí kapitole jsou uvedeny příklady využití tintinnabuli stylu v jenotlivých konkrétních kompozicích. Každý příklad je okomentován a ilustrován notovou ukázkou v příloze. Práce obsahuje též citace myšlenek a životních postojů Arvo Pärta.