Procházet podle oponent "SYROVÝ, Václav"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Fréderic Woff: Hudební nahrávka
    Woff, Frédéric
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-20
    Album CD
  • Mastering: Poslední technická a umělecká modifikace zvuku nahrávky
    Woff, Frédéric
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-20
    Tato práce pojednává o dějinách masteringu, zabývá se teorií, používanými technickými zařízeními a praktickými problémy řešenými v praxi, včetně různých omezení v oblasti masteringu. Poslední část této práce se dotýká filosofie, deontologie a etiky v masteringu.
  • Předmět "Základy akustiky a snímací techniky" na konzervatoři
    Mužík, Miroslav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Tato práce prezentuje koncepci předmětu "Akustika a základy snímací techniky". V samostatných kapitolách popisuje jeho osnovy, vhodnou učebnu a její technické vybavení, přístup ke studentům a nutnost přizpůsobení tohoto ve své podstatě technického oboru hudebníkům. Obsahuje podrobný soupis vykládané látky a u vybraných témat i návody na vytvoření praktických pokusů, které vedou studenty k lepšímu zapamatování dané problematiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový předmět, který nemá pevně stanovené osnovy v rámci všeobecného vzdělávání na konzervatořích, může posloužit jako vodítko pro budoucí pedagogy tohoto předmětu.
  • Srovnání přístupů nahrávání odlišných typů hudby
    Hodan, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Tato práce se snaží postihnout základní rozdíly v přístupu k nahrávání a zpracování hudebních snímků různých žánrů v oblasti artificiální a non-artificiální hudby. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na problematiku daného tématu v různých fázích vzniku nahrávky ? od výběru vhodného prostoru až po výsledné zpracování snímku. Kromě srovnání přístupu technického je část této práce věnována i otázce pojetí a stylizace zvukového díla. Cílem je také poukázat na odbornost, se kterou musí být vykonávána zvukařská praxe bez ohledu na konkrétní hudební žánr. Je zřejmé, že v každé hudební oblasti je zákazníky (posluchači) žádána nejvyšší možná kvalita zvukového díla, které se zde stává obchodním artiklem.
  • Stereofonní mikrofonní systémy v akustickém prostoru
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Tato práce nabízí bližší analytický pohled na stereofonní mikrofonní systémy a základní principy lokalizace zdánlivých zvukových zdrojů na stereofonní bázi: časový rozdíl mezi signály ∆t a rozdíl signálových úrovní ∆L. Základ práce tvoří akustické měření v prostorách koncertního sálu, kde bylo pomocí testovacích signálů změřeno více než 100 konfigurací mikrofonních systémů. Na výsledcích měření jsou představeny základní typy stereofonie: fázová, intenzitní a smíšená. U každého typu stereofonie je dokumentován vliv parametrů mikrofonních systémů (velikost báze, odklon mikrofonních os, volba směrové charakteristiky atd.) na zachycený rozdíl ∆t a ∆L. Práce umožňuje blíže studovat principy lokalizace u stereofonních systémů a rozsah jejich platnosti v akustickém prostoru.
  • Vliv reprodukce sluchátek a reproduktorů na mix klasické hudby
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-18
    Disertační práce se zabývá srovnáním poslechu na reproduktory a sluchátka a vlivem jejich rozdílných reprodukčních vlastností na vyvážení mixu nahrávky klasické hudby. Těžištěm práce je poslechový test, v němž skupina zvukových mistrů smíchala vybrané hudební nahrávky na sluchátka a reproduktory. U zaznamenaných mixů je analyzováno, zda mezi mixy pořízenými na sluchátka a reproduktory dochází k systematické změně v nastavení. V rámci vyhodnocení byl zjištěn systematický rozdíl v preferenci dozvukové složky mezi oběma typy poslechu. Grafické zpracování výsledků podrobně dokumentuje individua-litu přístupů jednotlivých zvukových mistrů, stabilita individuálních modelů je ověřena opa-kovanými testy u vybraných respondentů. Vybrané páry sluchátkových a reproduktorových mixů byly v následném testu hodnoceny poslechovou skupinou. Hodnocení probíhalo na reproduktory i na sluchátka. U odpovědí res-pondentů je zkoumáno, zda při poslechu na sluchátka byly účastníky častěji preferovány mixy smíchané na sluchátka a při poslechu na reproduktory častěji mixy smíchané na reproduktory. V rámci analýzy hodnocení nebyly zjištěny výraznější preference dle typu poslechu a neprokázalo se tedy, že by mixy byly optimální vždy pro typ poslechu, na němž byly smíchány, a na základě subjektivního hodnocení je šlo od sebe rozlišit. Disertační práce dále přináší vyhodnocení vlastního internetového průzkumu, který statisticky dokumentuje současnou praxi využívání reproduktorů a sluchátek při míchání hudby. Zvláštní pozornost je v analýze věnována respondentům, kteří uvedli, že se profesně zabývají mícháním klasické hudby. Samostatná teoretická část práce je věnována umělecko-technickému přístupu zvukových mistrů k tvorbě zvukového obrazu klasické hudby, popisu užívaných technických prostředků a stylizačních postupů.