Procházet podle oponent "TICHÝ, Zdeněk"

Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
  • Divadelní slang, rčení a pověry
    Kratochvíl, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-07-01
    Magisterská práce oboru herectví alternativního a loutkového divadla mapuje divadelní profesní mluvu, objasňuje význam více než 500 výrazů, především divadelního slangu, ustálených slovních spojení, rčení a pověr. Výčet žargonu se soustředí na aktuální slovník českých divadelníků, přihlíží ale i k některým pojmům starším, u slov přejatých z cizích jazyků se snaží autor dohledat jejich etymologii. Frazémy a idiomy byly sebrány po konzultacích s profesionály oboru, vycházejí také z autorových vlastních zkušeností a odpovídají užívání v divadlech uvedených v práci k datu jejího vzniku. Divadelní pověry pocházejí z nejrůznějších zdrojů a cílem autora bylo spíše se s nadhledem zamyslet nad jejich významem než plně vysvětlit původ a všechny okolnosti vzniku.
  • Divadlo jako prostor k diskusi
    Gajdoš, Štěpán
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-21
    Tato práce se zabývá otázkou, zda se divadelní tvar může stát prostorem k diskusi. Nejprve zkoumá, co od slova dialog, debata, diskuse vlastně očekáváme, co brání tomu, abychom tato očekávání naplnili, a jak na výklad těchto slov nahlížejí odborníci z oblasti divadla, sociologie či kvantové fyziky. Dále se zabývá formáty, které se pokoušejí využít divadelních prvků k vyvolání dialogu tak, jak si ho ideálně představujeme, a to jak ze zahraničního, tak českého prostředí. Tyto projekty byly také inspirací pro můj absolventský projekt Debata pro loutky o sedmi jednáních, o kterém pojednává poslední část této práce. Zaměřuje se na jeho podrobný popis, charakteristiku mechanismů jednotlivých diskusí, ale také na jeho reflexi v kontextu přechozího zkoumání.
  • Groteskní expresionismus Viktora Dyka.
    Šulc, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-14
    Ve své bakalářské práci dokumentuji proces nastudování Dykovy hry Ondřej a drak. V práci je zahrnuto jednak první hledání pramenů a následující dramaturgická práce. Text zahrnuje i způsob úpravy textu a v příloze i samotný upravený text. V textu jsem popsal svůj způsob práce s hercem a to hlavně v prvních týdnech zkoušení, který je pro mne klíčový a který také nejvíce ovlivnil podobu inscenace. Práce rovněž obsahuje krátkou definici groteskního expresionismu Viktora Dyka a to na příkladech inscenační tradice Onřeje a draka a Zmoudření Dona Quijota, které jsou si tematicky blízké. Groteskou jsem se zabýval při tvoření inscenace od jejího počátků.
  • Hercova inspirace.
    Čížek, Mikuláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-27
    Diplomová práce Hercova inspirace se převážně zabývá inspiračními zdroji divadelních inscenací, na kterých se autor této práce podílel během studia na DAMU. Autor zde na základě svých zkušeností porovnává jednotlivé režiséry, jejich způsob práce a to čím se nechávají inspirovat. Autor se také zabývá tím, co jeho osobně inspiruje v tvůrčí činnosti.
  • Humor v tvorbě Ladislava Smoljaka
    Špíglová, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Předmětem této diplomové práce je divadelní a filmová tvorba Ladislava Smoljaka. Práce si klade za cíl v jeho rozsáhlém díle objevit shodné prvky a definovat poetiku umělce. Přičemž pozornost je soustředěna především na jeho humor. Dílčí cíl představuje vymezení Smoljakova tvůrčího přístupu vůči Zdeňku Svěrákovi, jeho mnohaletému partnerovi; členovi autorského týmu. Základním nástrojem zkoumání je rozbor inscenací a filmových komedií: Vyšetřování ztráty třídní knihy pro Divadlo Járy Cimrmana, Hymna aneb Urfidlovačka, Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého pro Studio Jára (později přejmenované Studio Láďa) a Malý říjen pro Divadlo Na Zábradlí. Z filmů to jsou: Jáchyme, hoď ho do stroje!; Marečku, podejte mi pero!; Na samotě u lesa; Kulový blesk; Vrchní, prchni!; Jára Cimrman ležící, spící; Rozpuštěný a vypuštěný a Nejistá sezóna. Získané poznatky se autor pokusil zobecnit a následně využít k definování Smoljakova chápání humoru jako způsobu komunikace; vyjadřování se k problémům týkajících se samé podstaty lidství.
  • Inspirace
    Sľúková, Martina
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-28
    Pokoušela jsem se hledat inspiraci pro tuhle diplomovou práci čtením několika jiných diplomových prací. Žádnou se mi nepodařilo přečíst úplně celou. Vždycky to bylo ukrutně nudné. Proto je mým základním kritériem, aby mě tato práce bavila. Aby mě bavilo ji psát a vás číst. A o tom je ta Inspirace. A o tom je to divadlo.
  • Jevištní adaptace filmu.
    Balzerová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-17
    Tento text se zabývá jevem, který bychom mohli označit za jednu z nejvýraznějších tendencí současné české divadelní dramaturgie, jevištními adaptacemi filmů na českých jevištích. Zaměřuje se na přístup divadelních tvůrců k daným filmovým předlohám, konkrétně na to, jakým způsobem inscenátoři zacházeli s filmovým a divadelním jazykem. Na konkrétních případech vybraných inscenací pak tato práce prezentuje, jaké přístupy k daným filmovým předlohám mohou v divadelním jazyce obstát, jaké nikoliv, a že může být problematické už i samotné zvolení určitého filmového titulu k adaptaci. Z jednotlivých přístupů inscenátorů tato práce vyvozuje i obecnější závěry, které by mohly být užitečné divadelním tvůrcům, jež se chtějí danou problematikou v praxi zabývat. Klíčová slova: Jevištní adaptace filmu. Divadelní adaptace. Divadelní a filmový jazyk.
  • Jiráskův Hronov organizační zázemí festivalu
    Cajtlerová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-13
    Předmětem zájmu mé bakalářské práce je festival amatérského divadla Jiráskův Hronov, který je nejdéle trvajícím festivalem amatérského divadla nejen u nás, ale i ve světě. Jiráskův Hronov je naprostým unikátem a svébytným fenoménem českého neprofesionálního divadla již po několik generací. Ráda bych na tento festival nahlédla z organizační stránky v jeho současné podobě a v kontextu širokého spektra celorepublikových postupových přehlídek, které mu předcházejí. Práce se bude zabývat produkční stránkou věci - jak v průběhu festivalu, tak v jeho přípravných fázích. Dalším výrazným aspektem práce bude zmapování jeho finanční situace během předešlých let a zejména v současné době, kdy je finanční otázka festivalu velmi aktuální a živá - v letošním roce vedla například i ke zkrácení festivalu jako takového. Kromě finančních změn došlo vzhledem k odchodu letitého ředitele festivalu Milana Strotzera a příchodu nové ředitelky Simony Bezouškové i k podstatným programovým změnám a vůbec změnám v samotném průběhu přehlídky. I jim se bude práce věnovat. Kromě cíle přinést ucelený obraz o organizačním zázemí významného českého festivalu, si práce klade i otázku po specifikách produkce amatérských přehlídek v kontextu k určitému fungování ochotnického divadla vůbec. Jako hypotéza práce se tedy nabízí otázka, zda-li zajištění takovéhoto festivalu nějaká a jaká specifika, vzhledem k profesionálnímu divadlu a jeho přehlídkám, má.
  • Klicperovo divadlo v Hradci Králové během působení Vladimíra Morávka
    Šafářová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-01-28
    Tato práce je zaměřena na období Klicperova divadla v Hradci Králové mezi lety 1995–2005, kdy zde jako kmenový režisér (1995/1996–2004/2005) a částečně umělecký šéf (1997/1998–1999/2000 a 2002/2003) působil Vladimír Morávek. Práce vychází z předpokladu, že Morávkovo období v tomto divadle bylo unikátní, její ústřední otázkou tedy je, v čem toto unikum spočívalo? První část práce je věnována období Klicperova divadla před příchodem Vladimíra Morávka a je koncipována jako průřez kulturní historií města Hradec Králové. Následující část práce se zabývá divadelními začátky Vladimíra Morávka. Další oddíl je věnován Klicperovu divadlu a jeho klimatu v první polovině 90. let, a to včetně pokusu o charakterizaci tzv. „hradeckého diváka“. V této kapitole jsou také pojednány Morávkovy začátky v Klicperově divadle ve funkci režiséra a posléze uměleckého šéfa. Jádro práce tvoří charakteristika Morávkova královehradeckého tvůrčího týmu (ředitel, režiséři, herci, herečky, dramaturgové) a zasazení jejich práce nejen do kontextu Klicperova divadla, ale i do kulturního kontextu Hradce Králové. Závěrečná část práce je reflexí výzkumu.
  • ... Na cestě
    Nedbal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-20
    Ve své diplomové práci popisuji svou osobní cestu k objevení zvuku na divadle. Práce se skládá ze sedmi kapitol, přičemž kapitola 1. je o tom, jak se vůbec divadlo jako takové dostalo do mého povědomí, a finální kapitola mapuje poslední etapu mého působení v norském Transiteatret-Bergen. Ve své práci se věnuji tvorbě, která probíhala jak na akademické půdě DAMU, tak mimo ni, a to ať už před DAMU, či po ní.
  • Obsažnost versus zábavnost propojování obou hledisek při tvorbě div adelního díla
    Lesák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-10
    Cílem práce je reflexe mých dvou inscenací Jak uběhnout maraton a Chameleon z hlediska jejich obsažnosti a zábavnosti. Obě inscenace mě vedly k domněnce, že s rostoucí obsažností klesá zábavnost divadelního díla a s rostoucí zábavností snad klesá její obsažnost. Protože jsem však sám viděl mnoho inscenací, které považuji za vysoce obsažné i zábavné dohromady, rozhodl jsem se svou domněnkou blíže zabývat, abych zjistil, jaký je skutečný vztah obsažnosti a zábavnosti. V práci proto formuluji, co chápu pod pojmem zábavnost a co pod pojmem obsažnost. Rozborem svých představ o obou pojmech docházím k závěru, že zábavnost bez obsahu mi nepřipadá zábavná a obsah, který není předáván zábavně, zase často vnímám jako nesdělný. Přicházím tak na to, že se obsažnost se zábavností nejen nevylučují, ale dokonce dokáží dost těžko existovat jedna bez druhé. Mou největší chybou při tvorbě obou inscenací byl tedy hlavně fakt, že jsem obě hlediska od sebe odděloval. Ve své následující režijní praxi bych proto chtěl pracovat se zábavností i obsažností dohromady tak, aby se obě hlediska vzájemně podporovala a organicky vycházela jedno z druhého.
  • Osvícený herec
    Hajdyla, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-13
    Jsem přesvědčen, že fenomén divadla je úzce spjat se světlem a jeho divadelními vlastnostmi. Jsem přesvědčen, že první katarzí v dějinách divadla bylo, když se divákovi sevřelo srdce úzkostí pří západu slunce a uvědomil si svou malost. Jsem přesvědčen, že celistvost stvoření našeho světa, včetně těch nejmenších detailů, je postavena na základě divadelních principů. Nemá snad být divadlo zrcadlem života? Není snad člověk podle Bible stvořen jako obraz Boha? Není snad příroda se všemi svými ději a principy obrazem zrcadlem něčeho velkého, co je skryto, ale je nám to blízké? V tomto smyslu bych chtěl jako činitele všech těchto obrazů a odrazů označit světlo. Světlo je pro člověka jistým informátorem o skrytých věcech, které člověk nemůže vidět, ale světlo nám o nich vypráví. Svět je jedno velké divadlo světla. Je to Boží divadlo, ve kterém jsme divadelními objekty my i vše okolo nás a jako herec Boží zde vystupuje světlo. Proto já, jako herec, označuji světlo za kolegu, od kterého se mám hodně co učit. Poznaní možností světla v divadelní inscenaci, je předpokladem pro to, abych se mohl stát tzv. osvíceným hercem, hercem, který touží ze světla čerpat, vycházet, světlem být a chce dokázat ovládnout jevištní prostor podobně jako světlo?
  • Problematika souboru po roce 1989
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Cílem práce je načrtnutí vývoje motivačně-organizačního subsystému divadla v České republice po roce 1989. V první kapitole autorka shrnuje vývoj této oblasti v etapě předchozí, která počíná v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Zabývá se zde také vývojem divadla obecně, jakožto umělecko-estetického systému. V tomto ohledu se však omezuje pouze na ty momenty, které přispívají k lepšímu pojmenování vlastního tématu práce. Zmiňuje je tedy tehdy, pokud se vztahují k subsystému motivačně-organizačnímu. Ve druhé kapitole se autorka pokouší ony podněty, jež s sebou přináší etapa počínající rokem 1989, pojmenovat a určit, jaký mají vztah k té předchozí. Také zde se zabývá otázkami umělecko-estetickými, ale pouze do té míry, do jaké mohou přispět ke zpřehlednění problematiky. V závěru shrnuje ony nově nalezené principy a pokouší se pojmenovat jejich vztah k těm, které charakterizovaly etapu předcházející.
  • Proces vzniku představení T.Williams - Dům na zbourání
    Riedlbauchová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-10
    Abstrakt (Souhrn) Riedlbauchová, Veronika: Proces vzniku inscenace Tennessee Williams Dům na zbourání, bakalářská práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2006, 46 str. Bakalářská práce reflektuje proces vzniku studentské inscenace jednoaktové hry Tennesseeho Williamse Dům na zbourání, která měla premiéru 29. 4. 2005 v 18.00 v Řetízku (Řetězová ulice, Praha 1) a byla součástí klauzurní zkoušky v letním semestru akademického roku 2004/2005. Na této inscenaci se, ve spolupráci s pedagogy pod vedením profesora Josefa Krofty, podíleli studenti druhého ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla: Veronika Riedlbauchová (režie-dramaturgie), Kateřina Štolcpartová (scénografie) a herci Miroslava Venclová, Jakub Prachař, Veronika Khomová, Luděk Smadiš a Jiří Chvalovský. Práce je rozčleněna na 5 oddílů, jež z různých hledisek sledují vznik inscenace od výběru textu až po samotnou realizaci. První oddíl je věnován důkladnějšímu rozboru hry, který se stane východiskem pro dramaturgický záměr. Ten je představen v oddílu druhém a týká se otázek výběru textu, akcentace tématu, strukturování hry a práce s textem. Ve třetím oddíle, věnujícím se inscenačnímu záměru, je popsáno hledání výtvarné podoby inscenace, vyjadřovacích prostředků a jevištní metafory od první verze až do začátku vlastní realizace, jejíž proces je přiblížen v oddíle čtvrtém. V tomto oddíle jsou blíže představeny jednotlivé složky inscenace. Autorka sleduje, jak se během zkoušení proměňovaly, jaké problémy přinášely a jak se podílely na celkovém vyznění inscenace. Všímá si také komunikace během zkoušení, tj. spolupráce s herci, scénografkou a dalšími osobami. Závěrečný, pátý, oddíl je pak věnován celkovému zhodnocení procesu inscenace a posouzení jeho výsledku.
  • Režijní tvorba Jana Mikuláška
    Zicháčková, Magda
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-03
    Diplomová práce "Režijní tvorba Jana Mikuláška" se zabývá jedním z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů. Autorka se snaží přiblížit osobnost a tvorbu Jana Mikuláška prostřednictvím analyzování jeho režijních postupů u konkrétních inscenací, které měla možnost vidět. Navazuje na svou bakalářskou práci nazvanou "Spolupráce režie a scénografie: J. Mikuláška a M. Cpina", kde analyzovala Mikuláškovy režijní postupy především v inscenaci Heda Gablerová. Výčet Mikuláškových inscenací je bohatý, proto si pro své analyzování zvolila konkrétní úsek z jeho tvorby, který mj. porovnává s tvorbou předchozí. Podrobně se věnuje inscenacím Europeana, Nenápadný půvab buržoazie, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho a především pak inscenaci Hodní chlapci, na které se autorka dramaturgicky podílela.
  • Shakespearovské inscenace Jana Mikuláška
    Lásková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-10
    V této bakalářské práci se snažím postihnout základní principy tvorby režiséra Jana Mikuláška. Na konkrétních příkladech ukázat jejich charakteristické rysy a jejich úskalí ve vztahu k dramatickému textu. Práce se zaměřuje na rozbor shakespearovských inscenací Jana Mikuláška: Hamleta v Divadle Husa na provázku a Macbetha v Divadle v Dlouhé. Základním zdrojem informací pro mou práci jsou kritické reflexe inscenací, rozhovory s tvůrci, odborná literatura, videozáznamy inscenací a v neposlední řadě mé vlastní divadelní zážitky a texty divadelních her Williama Shakespeara: Hamlet v překladu Zdeňka Urbánka a Macbeth v překladu Jiřího Joska.
  • Spolupráce režie a scénografie: J. Mikulášek a M. Cpin
    Zicháčková, Magda
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-06
    Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci režiséra Jana Mikuláška a scénografa Marka Cpina. Jsou zde zachyceny hlavní charakteristiky Mikuláškových postupů od výběru dramatizace přes výtvarný koncept až po působivou obrazotvornost společných inscenací obou umělců. Důležitým aspektem práce je právě tvůrčí partnerství této dvojice. Základní zdroje interpretací jsou kritické reflexe a rozhovory v denním tisku, diskuze v odborných divadelních periodikách a literatuře, v neposlední řadě divadelní zážitky autorky. Text se zaměřuje především na jednu ze společných inscenací umělecké dvojice - Heda Gablerová. Vedle nástinu inscenační tradice tohoto dramatického textu práce popisuje, analyzuje a pojmenovává typický rukopis režiséra a scénografa a poukazuje zároveň na míru jejich vzájemné inspirace a uměleckého propojení.