Procházet podle oponent "VÁLEK, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 28
  • A. Chačaturjan: Koncert pro flétnu a orchestr
    Mochanová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
    Pro mou magisterskou diplomovou práci jsem si vybrala téma "A.Chačaturjan: Koncert pro flétnu a orchestr", jelikož jsem toto dílo nastudovala jako součást absolventského koncertu. Úvodní část práce věnuji skladatelské osobnosti Aramu Chačaturjanovi, jeho biografii a dílu. V další kapitole se zabývám samotným koncertem pro flétnu, vzájemné konfrontaci s koncertem houslovým, problematikou interpretace, a poté uvádím jeho formální rozbor. Celá práce je průběžně doplněna fotografiemi ze skladatelova života, dále připojuji nejrůznější notové ukázky, jež souvisejí s danou problematikou v textu. Práci jsem ještě doplnila přílohami. Jsou jimi tři kompletní kadence ke koncertu - houslové A. Chačaturjana a D. Oistracha, a flétnová J. - P. Rampala.
  • Bandúrová Zuzana : Bakalářský koncert
    Bandúrová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
  • Bandúrová Zuzana: Magisterský koncert
    Bandúrová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-08
  • F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"
    Svitáková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
  • Flauta v komornej tvorbe Bohuslava Martinů
    Zemková, Martina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Táto diplomová práca sa zaoberá komornými skladbami Bohuslava Martinů, v ktorých je obsadená flauta. Jedna podkapitola je síce venovaná Koncertu pre flautu, husle a orchester, ale zaradila som ho tam z dôvodu úzkej prepojenosti s komornými skladbami pre toto nástrojové obsadenie. Kapitola o živote B. Martinů je stručná a zachytáva len najdôležitejšie informácie z tejto oblasti. V druhej kapitole sú spomenuté sonáty, triá, sextet, nonety, atď. Všetkým skladbám je venovaný historicko- estetický komentár, údaje o vzniku, rukopisoch, vydaniach atď. Vybraným skladbám (Sonáta pre flautu, husle a klavír, Sonáta pre flautu a klavír, Promenády, Sextet) venujem podrobnejšiu analýzu, formový a harmonický rozbor. Tak isto sa zaoberám interpretačnými problémami a vyjadrujem aj svoj názor na tieto skladby a ich interpretáciu.
  • Flauta v tvorbe slovenských skladateľov druhej polovice 20. storočia
    Bandúrová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-08
    Práca " Flauta v tvorbe slovenských skladateľov druhej polovice 20. stotoročia" pojednáva o skladateľoch, ktorý sa zaslúžili o vznik Slovenskej hudobnej moderny a ich následníkoch. Zaoberá sa ich skladbami pre flautu v roznych komorných zoskupeniach, rovnako ako v tvorbe koncertantnej a sólovej. Na diela je nazerané z pohľadu flautistky - interpretky, aj v kontexte hudobného vývoja slovenskej modernej kompozičnej školy.
  • Flétna v díle Györgye Ligetiho
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato magisterská práce pojednává o tvorbě skladatele Györga Ligetiho se zaměřením na skladby, kde je součástí obsazení flétna. V úvodu je život a dílo skladatele představeno z pohledu časové osy a jsou zde uvedeny základní kompoziční proměny skladatelových děl. Hlavní kapitoly obsahují konkrétní díla s obsazením flétny, pikoly, altové nebo basové flétny a způsoby kompoziční práce na konkrétních ukázkách. Obsažena jsou také díla vokální, i když v nich flétna nezastává tak významnou roli, jako ve skladbách instrumentálních. Vzhledem k omezené dostupnosti některých partitur nejsou přiloženy příklady u všech kompozic. Práce proto čerpá také velkou měrou z nahrávek. Opomenuty nejsou ani důležité premiéry či sólisté, kteří se podíleli na produkcích daných skladeb ještě během skladatelova života.
  • Flétna v díle J.S.Bacha
    Jakubcová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-03
    Bakalářská práce se zabývá kompozicemi Johanna Sebastiana Bacha, ve kterých nalezneme flétnový part. Představuje souhrn těchto děl-od kantát, mší, braniborských koncertů až po nejdůležitější sonáty. Zmiňuje též skladby, které s největší pravděpodobností nejsou autentické, ale v minulosti byly Bachovi přisuzovány. Do seznamu jsou též zařazeny transkripce, které se v dnešní době hrávají na flétnu (například Suity pro sólové violoncello BWV 1007-12). Práce má sloužit k přehlednému vyhledávání informací týkajících se daných skladeb. Dle chronologického výčtu je možno určit místo vzniku a účel kompozic. Detailnější informace pak nalezneme v jednotlivých kapitolách zaměřených na určité žánry a formy. Pro přiblížení dobové interpretace je zařazena kapitola o Helmuthovi Rillingovi a jeho vnímaní děl Johanna Sebastiana Bacha.
  • Flétna ve spojení s kytarou
    Mochanová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Tématem mé bakalářské práce je "Flétna ve spojení s kytarou", které jsem doplnila podtitulem "Histoire du Tango Astora Piazzolly". Práce je zaměřena na problematiku komorního dua flétna a kytara, přičemž se v jednotlivých kapitolách zabývám jeho historií, uvádím nejznámější autory a literaturu a snažím se osvětlit interpretační problémy. V tomto směru čerpám především z vlastních zkušeností. V druhé části práce se pak soustřeďuji na hudební osobnost Astora Piazzollu, jeho biografii, dílo a přínos. V poslední kapitole pak píšu o jeho skladbě "Histoire du Tango". Tam se zaměřuji především na obsahovou část a původ díla a také na nejrůznější způsoby interpretace.
  • Flétnista Vojtěch Lindaur
    Benetková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Diplomová práce „Flétnista Vojtěch Lindaur“ popisuje životní osudy Vojtěcha Lindaura, významné hudební osobnosti západních Čech druhé poloviny 20. století. Zachycuje jeho uměleckou dráhu, počátky studia hry na flétnu, působení v Divadle J. K. Tyla v Plzni i v Plzeňském rozhlasovém orchestru. Zaměřuje se na flétnistovu pedagogickou praxi, aktivity v oblasti komorní hry a nahrávací činnost. Vzpomínky flétnistových kolegů přibližují lidský portrét Vojtěcha Lindaura. Součástí práce je seznam skladeb flétnistou interpretovaných při koncertních večerech západočeské pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, soupis operních premiér provedených během Lindaurovy rozsáhlé praxe orchestrálního hráče a rejstřík flétnistových nahrávek pořízených v plzeňském rozhlase.
  • Flétnové interpretační kurzy a jejich přínos pro studenta HAMU.
    Vávrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Bakalářská práce "Flétnové interpretační kurzy a jejich přínos pro studenta HAMU" pojednává o flétnových kurzech v Čechách a v zahraničí a jak již název napovídá, tak především o přínosu pro studenta. Nalezneme zde názvy kurzů, datum, krátké životopisy profesorů, průběh kurzu, přínos pro studenta, klady a zápory, organizační zvládnutí ad. V závěru je celkové shrnutí kurzů a porovnání se studiem na Akademii múzických umění v Praze. Práce se lehce dotýká jednotlivých kurzů, jejím cílem není podrobná analýza. Shromážděné informace dovolí čtenáři nahlédnout do pěti různých kurzů a dočíst se tak o krátké charakteristice, osobnostech, koncertech, lekcích a především o vlivu a přínosu pro studenta.
  • Flétnové koncerty 20. století
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Tato bakalářská práce pojednává o vývoji formy flétnového koncertu před a v průběhu 20. století. Pro přiblížení této problematiky přináší bližší pohled na šest vybraných koncertů, napsaných v tomto období. Jedná se o koncerty J. Iberta, C. Nielsena, A. Joliveta, J. Felda, J. Rodriga a L. Liebermanna. V dalších kapitolách je uveden seznam převážně zahraničních skladatelů a jejich koncertů. Ty jsou určeny pro nejrůznější nástrojová obsazení a jsou v nich použity klasické i moderní kompoziční techniky a postupy, stejně tak jako nové zvukové a akustické možnosti moderní flétny.
  • Havel D.: Magisterský koncert
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Havel Daniel: Bakalářský koncert
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
  • Hudební umělecké školství v České republice
    Vávrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-05
    Magisterská práce Hudební umělecké školství v České republice pojednává o hudebním školství v České republice od základního, středního až po vysokoškolské vzdělání. Dotýká se přijímacího řízení, průběhu studia, komorní hry, koncertů, soutěží, teoretických předmětů, studijních oborů, orchestrální a koncertní praxe, uplatnění studentů, budoucího zaměstnání a přináší vlastní názor na studium na Českých a Německých školách. Srovnává počet škol s Německem a Rakouskem, zamýšlí se nad celkovou situací ve školství a uplatněním v praxi. Porovnává způsob výuky na hudební škole, konzervatoři a na vysoké škole v České republice a v Německu.
  • Marcel Moyse
    Reiprich, Oto
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Touto prací bych rád představil významného francouzského flétnistu, pedagoga a autora světově rozšířených studií a etud. V prvních kapitolách popisuji Moyseho život od nelehkých začátků, přes hudební dětství a vliv významných flétnových osobností na jeho osobnost během studia na pařížské konzervatoři. Dále se zabývám průběhem kariéry, jeho působením v Paříži a Ženevě a usazením v Americe. Zmínka je zde také o jeho existenci během světové války. V neposlední řadě píši o proslulých mistrovských kurzech. Moyse - učitel je titul další kapitoly která mapuje celý jeho pedagogický růst, způsoby vyučování, komunikaci se studenty a pohled na konkrétní flétnové techniky jako je tón, vibrato, interpretace atd. Přecházím pak na kapitolu s názvem autor, kde popisuji jeho nejznámější školy etud a cvičení. Nakonec představuji Moyseho jako umělce a výjimečného interpreta. Zmiňuji se zde o jeho nahrávkách a o působení v Moyseho Triu. Kapitoly doplňuji citacemi jeho studentů, přátel, rodiny a jeho vlastními úvahami.
  • Mochanová Helena : Bakalářský koncert
    Mochanová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
  • Mochanová Helena: Magisterský koncert
    Mochanová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
  • Pikola - Historický vývoj, stavba a využ ití v sólové, komorní a orchestrální hudbě
    Brogelová, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-04
    Bakalářská práce "Pikola - historický vývoj, stavba a využití v sólové, komorní a orchestrální hudbě" pojednává o pikole, nástroji příbuzném příčné flétně. První kapitola seznamuje čtenáře s historií jak příčné flétny, tak pikoly. Věnuje se popisu konstrukčních změn a funkce nástrojů od nejstarších dob až po současnost. Ve druhé kapitole se zaměřuji pouze na pikolu, na její stavbu, materiály, ze kterých může být vyrobena (kov, dřevo). Zároveň uvádím významné světové výrobce pikoly a pozornost věnuji i péči o tento nástroj. Třetí kapitola pojednává o možnostech využití pikoly, a to jako sólového nástroje, člena komorního souboru nebo součást symfonického či operního orchestru.
  • Pražské jaro jako flétnová soutěž
    Olšaníková, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Práce je stručným přehledem informací o Pražském jaru, ve které je shrnuto vše, co se týče Mezinárodní hudební soutěže od výčtu všech ročníků týkající se oboru flétna, přes jednotlivé skladby, členy poroty, či významné české i slovenské účastníky, po podrobnosti o vítězích. Jsou zde nastíněny také stručné informace o Mezinárodním hudebním festivalu či informace o historicko-politické situaci v tehdejším Československu. V první kapitole je zahrnuta problematika samotného pojmu Pražského jara - Pražské jaro jako společensko-politický proces, Pražské jaro jako mezinárodní hudební festival a Pražské jaro jako mezinárodní hudební soutěž, z nichž každý je blíže upřesněn. Druhá, stěžejní kapitola práce, obsahuje podrobné informace o Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru flétna. Jsou zde rozepsány všechny ročníky soutěže, ve kterých se flétna objevuje, každý ročník rozebrán dopodrobna, co se týče výběru a počtu skladeb, počtu soutěžících, účasti českých flétnistů či významných členů poroty s jejich životopisy.