Procházet podle oponent "VIČAR, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • K tektonickým principům hudby 20. a 21. století
    Krejča, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-08
    Magisterská práce s názvem K tektonickým principům hudby 20. a 21. století se zabývá různými způsoby výstavby a členění hudebních struktur, uplatňujících se, v širokém slova smyslu, v soudobé hudbě, tedy v hudbě od roku 1920 až po současnost. Zároveň se snaží o jejich srovnání s kompozicemi dřívějšími. Hudební struktury zkoumá tato práce nejen z hlediska jejich utváření a formování, ale také z hlediska jejího působení na příjemce. Své poznatky se snaží uplatnit při formulaci zásad soudobé hudební analýzy a pomoci tak orientovat se v hudebních projevech nejen hudebním analytikům, ale všem příjemcům.
  • Reprezentativní díla soudobé evropské skladatelské tvorby pro sólové bicí nástroje
    Mazourová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-21
    Reprezentativní díla soudobé evropské skladatelské tvorby pro sólové bicí nástroje je rozvržena do tří oddílů, které na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Jejich tematická blízkost je zvýrazněna stejným, v daném případě výhradně abecedním uspořádáním hesel. Jednotlivé oddíly, do nichž je práce rozvržena, mají následující pojmenování: 1.oddíl Průvodce světem bicích nástrojů 2.oddíl Svět bicích nástrojů 3.oddíl Soudobá díla pro sólové bicí nástroje Průvodce světem bicích nástrojů je překladovým slovníkem, shrnujícím všechna hesla, která se zabývají nejen bicími nástroji a elasmatofony, ale i vším, co s nimi jakkoliv souvisí. Překlad kteréhokoliv hesla musí být nositelem informace bez odkazu, nebo s odkazem. První typ obsahuje informaci úplnou, druhý typ informaci neúplnou, tj. informaci, která musí být dokončena v naučném slovníku, nazvaném, Svět bicích nástrojů. První část informace obsahuje popis, převzatý z překladového slovníku. Část druhá přináší úplně novou informaci, zpracovanou ve formě shrnujícího výkladu. Teprve na tuto celistvou informaci může navázat poslední oddíl, nazvaný, Soudobá díla pro sólové bicí nástroje. Cílem této, prakticky pojaté části, je vyhledávání a shromažd´ování informací, vztahujících se k autorům, jejich tvorbě a k vybraným skladbám, určeným k rozboru. Jednotlivé kompozice, včetně notového materiálu a grafů, jsou zařazeny do samostat-ných ?autorských obálek?. Po nich následuje přehled autorů a jejich hudebních děl, která uzavírají celou disertační práci.
  • Sólová tvorba pro violu 20. a 21. století se zaměřením na české autory
    Nouzovská, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Tato disertační práce se zabývá problematikou repertoáru sólové violy ve 20. a 21. století s ohledem na české autory a výběrem stěžejních děl zahraničních skladatelů. Pojednává také o vývoji sólové violy díky interpretům, bez kterých by tento nástroj neměl šanci na prosazení se na koncertních sólových pódiích. Tato práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, které jsou zaměřeny především na jednotlivé autory a skladby a je psána z pohledu interpreta.
  • Symfonický dechový orchestr v reflexi české tvorby 2. poloviny 20. století
    Blahunek, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-21
    Disertace reflektuje zvukové, dynamické a estetické vlastnosti symfonického dechového orchestru. První část je stručně zaměřena na historii dechové hudby v ČR a porovnává dobový i současný stav symfonického dechového prostředí u nás a v zahraničí. Na odhalení zvukově-estetických kvalit dechového orchestru se podíleli také čeští skladatelé, kteří v něm nalezli prostředek k přesvědčivé hudební výpovědi. Druhá kapitola přináší formální, kompoziční a interpretační analýzy reprezentativního vzorku šesti titulů české symfonické dechové literatury, jež vznikly ve druhé polovině 20. století. Těžištěm jsou díla od autorů působících ve Spojených státech amerických. Komplexní analýze je podrobena Aria, druhá věta Hudby pro Prahu 1968 od Karla Husy. Jednotlivá specifika instrumentace a interpretace jsou nahlížena z úhlu dirigenta a mají tedy úzký vztah jak k problematice metodiky práce s dechovým orchestrem tak k teorii interpretace. Práce je otevřená, směřuje do budoucnosti se záměrem podnítit aktivitu k fenoménu symfonická dechová hudba v rovině skladatelské a interpretační.