Procházet podle oponent "VLASÁKOVÁ, Alena"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 23
  • Adéla Donovalová: Bakalářský koncert
    Donovalová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Bakalářský koncert Michaely Malé
    Malá, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Firma Petrof - český přínos k vývoji klavíru.
    Donovalová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato bakalářská práce se zabývá společností Petrof, největším výrobcem pian v Evropě. Hlavní část práce dokumentuje historický vývoj a současnou podobu této firmy. V kapitole Stručné dějiny a vývoj klavíru je věnována pozornost tomuto nástroji. Tato část poskytuje přehled vývoje klavíru od jeho vzniku až po současnost. Cílem práce je pojednání o firmě Petrof a jejích nástrojích v kontextu se všeobecným vývojem klavíru. Autor objasňuje český přínos k posdobě a šíření klavíru.
  • FRANCIS POULENC - KOMORNÍ SKLADBY S KLAVÍREM
    Baranová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Francis Poulenc je francouzský hudební skladatel 20. století, jeden ze skladatelů Pařížské Šestky, avšak nepříliš známý. V této práci bych jej ráda blíže představila. Také chci vyzdvihnout význam Poulencových komorních skladeb s klavírem, pro mne nejbližším nástrojem. Každá skladba spolu s rozborem a historií má zvláštní kapitolu. Zvláštní kapitolu věnuji také životopisu a kompletnímu dílu. Věřím, že kvůli porozumění významu komorních skladeb s klavírem v celkovém díle je to nezbytné.Doufám, že tato práce přispěje k objevení tohoto vynikajícího a zábavného autora.
  • Franz Schubert. Fantasie Poutník, op.15 (C dur)
    Subbotin, Filipp
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2009-09-03
    V tomto esej jsem chtěl ukázat jak je možné pracovat s hudebním textem a zároven s textem ve skladbách Franze Schuberta. Myslím že takový přístup mohl by pomoct klavírístovi najít správný způsoby provedení skladeb tohoto geniálního skladatele.
  • Hatsumi Saitoh: Magisterský koncert
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Hudební větev Gymnázia Jana Nerudy
    Malá, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce pojednává o studijním programu Gymnázia Jana Nerudy - třídy s hudebním zaměřením, který vznikl před téměř čtrnácti lety. Seznamuje čtenáře s formou studia, s obory, které je možné na této škole studovat, s nároky kladenými na žáky a s možnostmi, které nato škola pro hudebně se vzdělávající mladé lidi nabízí. Dále pojednává o historii a vzniku tohoto programu a zabývá se také uplatněním studentů na vysokých školách s hudebním zaměřením. Snaží čtenáři přiblížit průběh studia na škole a zabývá se otázkou, pro jaký typ studenta je tato škola vhodná. Vychází z vlastní zkušenosti autorky na základě jejího osmiletého studia v hudební třídě GJN.
  • Hudební výchova v Japonsku
    Saitoh, Hatsumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Po roce 1868 Japonsko přijalo evropský moderní systém, i v oblasti vzdělání. Západní hudba je součástí školního systému a díky tomu se začala rozšířit. Japonský školní systém klade velký důraz na všeobecné vzdělání, zatímco odborné vzdělání je málo rozvinuto. V dnešním Japonsku je možné získat odborné vzdělání v rámci školního vzdělávání od věku 16 let. Nyní existuje mnoho hudebních škol a příliš mnoho studentů se také specializuje na západní hudbu. Avšak praktická výuka hry na nástroj není zaměřena na výchovu "profesionálních" hudebníků, a úroveň na hudebních školách v Japonsku je velmi rozdílná. Lze říci, že japonská hudební škola zcela ustrnula. V posledních letech je usilováno o školní reformy, nejenom reformy osnov a oborů ale i rozšíření hudebních žánrů. Jednotlivé hudební školy uplatňují různé postupy v rámci úsilí přilákat studenty.
  • Klavírní sonáty Fryderyka Chopina
    Pešek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-04
    Autor se ve své práci zabývá klavírními sonátami polského hudebního skladatele Fryderyka Chopina. Práce obsahuje charakteristiku skladatelovy osobnosti, jeho životopis a především kapitolu o Chopinových klavírních sonátách, která je rozdělena do několika podkapitol. Autor se nejvíce zaměřuje na interpretační problémy těchto skladeb, kde vychází z vlastních zkušeností. Poměrně rozsáhlá je také podkapitola "Formální rozbor". Hlavním cílem autora je pomoci začínajícím interpretům Chopinových klavírních sonát ve studiu těchto skladeb. Práce však může být zajímavá pro všechny hudebníky, kteří se zajímají o Chopinovy klavírní sonáty.
  • Magisterský koncert Filippa Subbotina
    Subbotin, Filipp
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-03
  • Malá Michaela: Magisterský koncert
    Malá, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Markéta Baranová Magisterský koncert
    Baranová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Matematika a hudba: Souvislosti
    Hlinka, Suzanna
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Hlavním záměrem tohoto pojednání je pokus o objasnění vnitřního spojení mezi matematikou a hudbou pomocí identifikace některych matematických charakteristik v hudbě, zejmena v hudbě klavírní. Kromě toho bude dokázáno, že tyto spojitosti a podobnosti mezi oběma obory skutečně existují poukázáním na to, jak hudební skladatelé užívali matematiku nenápadnými i zcela otevřenými způsoby při tvorbě skladeb, které jsou přijemné a přetrvávají, protože mají soulad a strukturu. Kromě zkoumání základních matematických prvků s konkrétním vztahem nejem ke klavíru a klavírních děl, bude tato práce zkoumat taková témata, jako dějiny vztahů matematiky a hudby, matematiku v hudební kompozici, čiselnou symboliku, Fibonacciho posloupnost, zlatý řez, počítačovou kompozici a díla rozdílných stylů od skladatelů jako Bach, Mozart, Smetana, Debussy, Bartók, Hindemith, Schoenberg, Berg, Webern, Xenakis a jiných.
  • Moděst Petrovič Musorgskij
    Kapr, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Pojednání o vzniku a vývoji ruské národní hudby v 19. století, důležitosti tzv. Novoruské školy a Mocné hrstky, vypodobnění Modesta Petroviče Musorgského jako člověka i jako hudebníka. Jeho přínos světové hudbě se zdůrazněním vazeb na francouzské impresionisty i na Leoše Janáčka. Obrázky z výstavy jako součást světového klavírního repertoáru.
  • Osobnosti klavírního oddělení HAMU od založení školy dodnes
    Donovalová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Tato diplomová práce si klade za cíl představit osobnosti Klávesové katedry HAMU druhé poloviny 20. století. Práce se zaměřuje na vytvoření uceleného a systematického přehledu pedagogů fakulty v prvních desetiletích fungování klavírního oddělení. Zmiňované osobnosti se autorka práce snaží pojmout komplexně, tedy nejenom jako výtečné pedagogy, ale také jako aktivní interprety, skladatele, autory didaktických prací či revizí klavírních děl. Medailonky jednotlivých velikánů jsou členěny chronologicky, dle začátku působení na pražské akademii a zcela přirozeně se rozdělily do tří částí, sdružující osobnosti generačně blízké. Současně se práce snaží o uvedení do širšího kontextu, a to zařazením kapitoly týkající se stručné historie HAMU. Tato kapitola obsahuje informace historicko-politického charakteru, jež jsou v celkovém kontextu více než podstatné. Velmi často a zásadně totiž ovlivňovaly dění doby ve všech oblastech života. Cílem této diplomové práce je přehledné zmapování situace v pražském pianistickém prostředí po druhé světové válce. Práce by měla poučenému čtenáři podat komplexní a ucelený přehled o životě, aktivním koncertním vystupování a o odkazu velikánů poválečné pianistické komunity spjaté s prostředím Hudební fakulty AMU.
  • Polonézy a valčíky F. Chopina
    Klinderová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato práce byla inspirována Chopinovými tanečními formami, které tvoří podstatnou část jeho díla. Hlavní část práce je věnována polonézám a valčíkům, zhodnocení jejich pozice v Chopinově tvorbě, jejich charakteristice jako forem s nastíněním popisu jejich původu a vývoje. Důležitou částí je dále i výčet těchto polonéz a valčíků s načrtnutím okolností jejich kompozice a také datyvydání. Předmět této práce jsem si vybrala díky mému vřelému vztahu k Chopinovi jako skladateli, kdy hlavním záměrem bylo ukázat a nastínit některé charakteristiky Chopinova kompozičního stylu na příkladech těchto typů miniatur - polonézách a valčících.
  • Práce na rozvoji talentu interpreta - klavíristy
    Tichá, Libuše
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-10
    Talent je jedním ze základních předpokladů hudebně interpretační činnosti. Je jedním z faktorů, které vstupují do interpretačního procesu, ovlivňuje jej a zároven je jím dále formován a rozvíjen. Péče o talent je nedílnou součástí hudebně interpretačního umění. Talent je spoluurčován vrozenými a dědičnými předpoklady a zároven vlivy prostředí a výchovy. vyznačuje se všeobecnou hudebností, anatomicko-fyziologickými dispozicemi a vlohami: hudebním sluchem, smyslem pro rytmus, smyslem pro komplexní hudební prožitek atd. Klavíristický talent je pak též vázán na specifika klavírní hry. Rozvoj hudebních schopností sledujeme v procesu vývoje duševního růstu jedince od narození do dospělosti. Ve shodě s názory moderní psychologie věnujeme pozornost rozvoji schopností, důležitých pro hudebně interpretační činnost: je to sluchová představivost, senzomotorická inteligence, koordinace mezi sluchem a pohybem, tvarová představivost, sémiotická funkce myšlení, estetický cit, sebekázen aj. V procesu rozvoje hudebního talentu hraje významnou úlohu pedagog. V počátku se soustředuje na objevování a odkrývání talentu a poté na jeho tvořivý rozvoj od počátečního pojetí interpretační činnosti jako hry až po výchovu k interpretačnímu výkonu jako výkladu hudebního díla. V tomto procesu věnuje pozornost rozvoji přirozené tvořivosti a fantazie při budování hudební představy, čtení a výkladu notového zápisu, specifikům klavírního zvuku a klavírní techniky, metodice cvičení. Zastřešujícím cílem pedagogického procesu je pak dosažení fáze rozvinutého klavírního myšlení jako specifické oblasti obecného hudebního myšlení. Klavírní myšlení v našem pojetí zahrnuje syntézu všech mentálních složek klavíristického talentu. Specifické projevy vyspělého klavírního myšlení jsou pozorovatelné ve výkonech zralých interpretačních osobností a promítají se i do kompozičního myšlení - zejména v případech skladatelů, věnujících se zároveň klavírní interpretační činnosti a obohacujících významně svým dílem klavírní literaturu o skladby, výrazně respektující specifika klavírní hry.
  • Rozbor sonáty h moll a zasazení do kontextu Chopinovy tvorby
    Myšíková, Marie-Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá zejména hudebním rozborem Chopinovy třetí sonáty h moll op. 58. První kapitola nese název „Charakteristické rysy Chopinovy tvorby a vliv současníků“ a je rozdělena do dvou podkapitol. V úvodu celé části je popsán Chopinův život. V první podkapitole se bakalářská práce věnuje výčtu Chopinových děl a to jak pro sólový klavír, tak pro dva klavíry či orchestr. Druhá podkapitola zkoumá obecné znaky Chopinovy tvorby, rysy jeho osobnosti či okolnosti komponování některých děl. Druhá kapitola se již celá zabývá rozborem sonáty h moll op. 58, kde každé větě patří jedna podkapitola. Závěrem je obsažena i podkapitola věnující se kontextu této sonáty v Chopinově celkové tvorbě.
  • Semjon Bendickij a jeho vliv na klavírní pedagogiku Saratova
    Vorobyeva, Evgenia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Semjon Solomonovič Bendickij je mimořádná osobnost klavírního umění v Saratově. Bendickij byl klavírista, dirigent a zapálený pedagog, který valnou měrou přispěl k rozvoji klavírní školy Saratovské státní akademie. Během celého života rozvíjel klavírní umění v různých oblastech Sovětského svazu a stal se zakladatelem jedné z nejvýznamnějších regionálních klavírních škol. Cílem této diplomové práce je ukázat roli a vliv S. Bendického v historii klavírní hry v Saratově, zanalyzovat jeho pedagogické a interpretační principy a ohodnotit jeho přínos jako pedagoga k rozvoji hudebního umění města Saratova. Pro Bendického byla charakteristická improvizace a otevřenost novým řešením, a také spontánnost a nepředvídatelnost. Nekonečná zvídavost a erudice ve všech sférách jeho činnosti, víra ve studenta a empatie spolu s přiměřenou přísností přitahovaly mladé talenty a inspirovaly je k tvrdé práci. Pedagogická činnost S. S. Bendického a jeho studentů představuje nejlepší tradice Saratovské klavírní školy, které nejen neztratily svůj význam, ale mohou výrazně obohatit výuku soudobé klavírní pedagogiky v Saratovské oblasti.
  • Sergej Dorenskij a jeho vliv na ruskou klavírní pedagogiku
    Gavrilova, Iuliia
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Diplomová práce „Sergej Dorenskij a jeho vliv na ruskou klavírní pedagogiku“ se zaměřuje na analýzu přínosu profesora Dorenského pro rozvoj ruské klavírní pedagogiky a interpretačního umění. Práce popisuje Dorenského pedagogickou činnost, jeho hlavní cíle a metody, které používal při výuce svých studentů, s důrazem na kontinuitu tradic a význam jeho vztahu s předními pedagogy minulosti, jako byl G. Ginzburg. Dále se práce zaměřuje na Dorenského schopnost rozvíjet silné stránky a individualitu každého interpreta, což činilo jeho třídu a pedagogiku unikátními. Výsledky ukazují, že Dorenského odkaz představuje nejlepší tradice ruské klavírní školy a může sloužit jako inspirace pro budoucí klavíristy a pedagogy. Práce se opírá o dostupné rozhovory, nahrávky a literaturu.