Procházet podle oponent "VOHLÍDALOVÁ, Ivana"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • B.Brecht: TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Wyszkowski, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Princezna Turandot vznikla na základě hry napsané v XVII. století od Carla Gozziho. Ujali se této hry taky Daniela Fisherová, Giacomo Puccini (opera) a Bertold Brecht (specifické politické divadlo). Vybral jsem si překlad Bertolda Brechta, protože jeho uchopení příběhu, je mi nejbližší.Chtěl jsem v této práci ukázat Brechtovský svět špíny, politických hrátek a specifickou poetiku .
  • B.Brecht:TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Snažila jsem se vycházet z možností, které text Bertolda Brechta skýtá, zdůraznit jeho pozitiva, a při dramatizaci díla příliš nezdůrazňovat sociálně kritické aspekty předlohy. V princezně Turandot dle Bertolda Brechta jde o to, kam se ztratila z císařství bavlna, ženiši princezny mají odpovědět právě na tuto otázku, jinak jim hrozí setnutí hlavy. Proto jsem se rozhodla celou scénu inscenovat na pytlích s bavlnou. Pointou mé inscenace princezny Turandot je to, že diváci zjistí, že to, na čem se celá hra odehrávala je bavlna, že na bavlně sedí a určuje herecké akce herců. Vytvořila jsem tak variabilní prostor, který lze postavit prakticky kdekoli (je ale zamýšlen do velké opuštěné průmyslové haly).
  • Carl Orff: "Měsíc" - komplexní scénografický projekt
    Kuchařová, Mariana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Tato práce je teoretickou částí scénografického projektu opery Der Mond skladatele Carla Orffa. Věnuji se jak autorovi samotnému, jeho životu a dílu, tak i původu libreta. Zmiňuji i předchozí zpracování, zkoumám jejich aktuálnost a porovnávám s mou koncepcí opery. Dále v práci rozebírám úlohu vypravěče. Nejen z všeobecného hlediska, ale i ve vztahu s operou Der Mond. Dotýkám se tématu živých obrazů, jenž jsou inspirací pro zvolenou koncepci této opery. A hlavně se věnuji vlastní koncepci opery Měsíc. Zmiňuji se o krocích, které mne dovedly k tomuto řešení a proč.
  • D.Fischerová: PRINCEZNA T.-komplexní scénografické řešení
    Brabcová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Mou bakalářskou prací byla hra Turandot od Daniely Fischerové, komedie dell´arte. Především mě zaujala její práce s textem, který je v podstatě současný, plný intrik, podvodů, kde na závěr zjistíme, že je vše jinak. Tuto čínskou hru jsem zasadila do prostoru , kde jsem vytvořila dvě protilehlá jeviště a další, které vzniká až v průběhu hry. Vždy je důležitý divák, který se občas stává součástí hry jako dav. Komunikátory mezi skutečnými herci a davem jsou postavy dell´arte, které hrají jak na podiích-inspirovaných čínskou architekturou-tak i mezi nimi.
  • Divadelní kostým jako psychosociální znak.
    Krompholcová, Simona
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Ve své práci se zabývám zpracováním výtvarného konceptu a realizací kostým-ních návrhů a masek v dramatickém prostoru Žebrácké opery Václava Havla. Zaměřuji se na kostým jako psychosociální znak společnosti. V úvodu se zabývám osobností Václava Havla jako dramatika, politika a autora Žebrácké opery. Srovnávám Žebráckou operu s původní Beggar´s operou Johna Gaye a porovnávám ji i s ostatními Havlovými hrami. V první části své práce chci ukázat význam Havlovi Žebrácké opery a chování postav hry vzhledem k post-moderní společnosti dneška a světovému konzumerismu. Zabývám se chováním společnosti a pojmy postmodernismu, consumerismu a performance art v kon-textu k chování konzumní společnosti. Ve svém textu poukazuji na vývoj společnosti a význam sexuality v mediálním světě consumer culture, který je převážně řízen nadnárodními konsorcii světových bank, a kde společnost znovu hledá svou identitu a své lidství. Ve své práci také cituji mnohé autory, jejichž tvorba mě při práci ovlivnila a nejvíce pak samotného Václava Havla, v jehož tvorbě jsem hledala odpověď na řadu otázek týkajících se hry samotné a chování dramatických postav. Ve druhé části diplomové práce se zabývám svým výtvarným pojetím Žebrácké opery Václava Havla, výtvarným konceptem divadelního prostoru hry a pojetím zpracování psychosociálních znaků v kostýmu a masce dramatických postav Žebrácké opery. Dramatický divadelní příběh jsem formou ?putovního divadla? zasadila do pro-středí Anglie a Čech 21. století, děj hry se odehrává v několika různých prostředích Londýna a Prahy. Představou k realizaci Žebrácké opery je mi blízký typ kontaktního divadla Andreje Kroba, Grossmanova či Scherhauferova režijního pojetí hry. Atmosféru podsvětí, manipulaci jednotlivých postav a jejich des-truktivní chování ukazuji v kontextu konzumní společnosti využitím barevné symboliky agresivních pop ? artových barev a symboliky grafitti. V kontrastu pak ukazuji prostředí hry ?syrové prostory starých továren, metra i divadel. Věnuji se významu symboliky barev i grafice v pojetí divadelního prostoru. Zabývám se otázkou herce v prostoru spolu s hledáním úzkého kontaktu s divákem a jevištním prostorem. Toto téma jsem si zvolila, protože já sama pociťuji občasnou nejistotu ohledně vývoje naší společnosti a izolovanosti současného člověka. Současně mám ráda poetiku Havlových her a rozumím jeho stylu používání mluveného slova. Odpovědí na všechny položené otázky i na další vývoj postmoderní společnosti, sama nalézám v odpovědích Václava Havla v rozhovorech s Karlem Hvížďalou v knize Prosím stručně. Kde jde především o hledání identity člověka a spo-lečnosti, uchování si morálních hodnot a lidství. ?Všechny důležité děje reálného světa ? krásné i obludné ? mají totiž vždy svou předehru ve sféře slov?. Václav Havel ? Slovo o slovu
  • Edward Bond: Moře - komplexní kostýmní projekt
    Błaszczyk, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    První kapitola mé diplomové práce obsahuje informace o Edwardu Bondovi nejen z chronologického hlediska života a tvorby, ale i v navázanosti na jeho jednotlivé umělecké aktivity. V průzkumu zdůrazňuji důležitou roli Bonda při zrušení cenzury v britském divadle. V druhé části nahlížím na pojem "cool dramatika" a využívám komentářů významných tvůrců 90. let vypovídajících o Bondově autoritě. Dále líčím svůj pohled na brutální dramata a jejich vliv. Třetí část se zabývá Mořem, jeho vznikem, historickými souvislostmi a hlavní problematikou z Bondovy perspektivy. Zde se také věnuji shrnutí a rozboru textu, nejen z hlediska dějového, ale z pohledu vlastní interpretační analýzy. Tato část obsahuje rovněž seznam světových inscenací a teoretický rozbor dvou představení z českého prostředí. Srovnávám režijní koncepce, pojetí prostoru a kostýmu. Čtvrtá, praktická část je v mé práci stěžejní, vyjadřuje myšlenkovou a výtvarnou koncepci, a také obhajobu mého pojetí. Je rozdělena do několika kapitol. Na začátku představuji svá klíčová interpretační témata, podrobně zkoumám jednotlivé otázky a vysvětluji, jakým způsobem se promítají do mé práce. Poukazuji na historické pozadí a rozbory předních myslitelů. Dále představuji výtvarné inspirační zdroje, které určují vizuální stránku mé práce. Po nich přicházím k detailnímu popisu vlastního výtvarného řešení. Podrobně analyzuji jednotlivé dramatické postavy, jejich vývoj a vzájemné vztahy. Popisuji kostýmy a věnuji se jejich konkrétním kvalitám jako jsou materiál, barva, silueta, pohyb, historické prvky, které dokládám obrazovou přílohou. Následně mne zajímá hledaní prostoru dramatického dějství, jeho celkové vnímání a řešení jednotlivých scén. Vysvětluji každou scénickou situaci a její vyznění je podloženo fotodokumentací. Úvod a závěr obsahují otevírající a finální teze a reflektují práci v obecnější rovině. Práci uzavírám poděkováním a seznamem použitých pramenů.
  • Federico García Lorca - Krvavá svatba kostýmní výprava
    Růžičková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-07
    Tématem magisterské práce je divadelní hra Krvavá svatba napsaná F.G.Lorkou. Studie se v teoretické části zabývá stručným životopisem autora a nahlédnutím do jeho celoživotní dramatické tvorby. Dále rozborem díla Krvavá svatba se zaměřením na symboliku a metafory vyskytující se v Lorkově tvorbě. Ke konci teoretické části jsem vybrala tři představení hry Krvavá svatba od různých španělských režisérů, které zde popisuji a doplňuji fotografiemi z představení. V praktické části popisuji a objasňuji můj vlastní koncepční přístup a inspiraci. Zabývám se zde rozborem jednotlivých dramatických postav a vysvětluji tak použití kostýmů. Na závěr přikládám ukázky kostýmních kreseb.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Hůlová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
    Dílo jako je Bohéma je obtížné uchopit jej zcela originálním a neotřelým způsobem. Její veristický charakter přináší velmi konkrétní představu o inscenování i o vizuální stránce. Netroufla jsem si pustit se do většího experimentu, ale zaměřila jsem se na to jak může detail, či očištěné architektonické tvarosloví přispět k nejen k převyprávění příběhu, ale i k vlastní interpretaci díla. U kostýmu jsem hledala jak může ten či onen detail podpořit charakterovou výkres postavy. Nehledala jsem nové tvary, či razantní řešení v barevnosti, ale našla jsem prostředek jak se posunout od historického civilu směrem k výtvarné koncepci. Ve scéně jsem se snažila vyjít ze základních potřeb operní inscenace a hledat charakteristiky jednotlivých prostředí, aby hned první dojem nabízel jednou pocit uzavřeného prostoru, podruhé naopak otevřeného. Aby bylo hned zřejmé, že zde bude panovat ruch a zde naopak klid. Aby jednotlivá prostředí vyvolávaly pocity, které odpovídají situacím, které se v nich odehrávají. Tento způsob sice není nijak originální, ale svým způsobem je velmi komplikovaný. Není zde možné se opřít o berličku výrazné stylizace a je to věčné hledání míry popisnosti a funkčnosti jak v praktickém smyslu, tak ve smyslu sdělnosti. Práce obsahuje také několik úvodních kapitol, které přibližují dobu vzniku opery, jejího autora, některé umělecké směry, které měly na vznik opery vliv a krátké seznámení s inspiračními zdroji, které jsem při tvorbě koncepce využívala.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Mazáčová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Wojtkowiak, Barbara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala Pucciniho operní verzi příběhu o Princezně Turandot. Opera představuje vrchol Pucciniho hudební tvorby - krátce před jejím dokončením zemřel. Jako libreto k tomuto zpracování posloužila Schillerova adaptace Gozziho hry, inspirované příběhem Derviše Moklese z Pohádek Tisíce a jedné a noci. Pucciniho operu považuji za zajímavou výzvu k scénickému zpracování, protože, vzhledem ke stylizovanosti formy, dává podle mého názoru větší svobodu k vizuálnímu ztvárnění. Považuji za důležité, že původní příběh o princezně Turandot patrně neměl s čínským prostředím nic společného. Ve své práci jsem se pokusila "čínské" motivy co nejvíce zredukovat a prací s prostředky, připomínajícími postupy syntetického a "pohybového" divadla proniknout hlouběji k původnímu, mýtickému jádru příběhu. Funkce sboru v opeře podle mého názoru není statická, ale vysoce dynamická, jak napovídá už dramatická. Místo zbytečného ilustrativního přepychu zlatých "čínských" dekorací bych ráda vytvořila umělý prostor, který by umožnil rozpohybovat, jinak většinou staticky řešený sbor.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Inscenaci Pucciniho Turandot jsem vytvořila do Státní opery. Šlo mi o to, v zásadě neilustrovat libreto příběhu o kruté princezně Turandot, ale vytvořit určitou atmosféru, bizardní svět, v kterém se střetává život a smrt tváří v tvář. Smrtí pro mě byla sama princezna Turandot , císařský dvůr jsem pojala, jako posvátné obřadiště, které bylo tvořeno pohybujícími se objekty, na jinak v zásadě holé scéně, a kostýmy (kostýmní objekty), které byly její součástí. Princ Kalaf představoval naději, utrpení a konečné smíření, které je posledním obrazem opery. Inspirací byly pro mě obrazy Hieronima Boshe a dalších holandských mistrů.
  • Puccini: TURANDOT - komplexní scénografické řešení
    Hauskrechtová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Téma naší práce bylo příběh princezny Turandot. Vybrala jsem si operní zpracování Puccinim. Dělat operu je už samo o sobě výzvou. Zaujala mě tato verze příběhu, hudba a celý mýtus kolem vzniku opery samotné. Mohli jsme si zvolit libovolný prostor. Hru jsem tedy umístila do Státní opery, která mi umožnila snižit portál a dosáhnout tak širšího horizontu, pocitu krajiny.
  • Puccini: TURANDOT-komplexní scénografické řešení
    Lucena Munoz, Eufrasio
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Ve své bakalářské práci z předmětu Scénografie & Kostým a Maska jsem se rozhodl zabývat se inscenací opery podle Giaccoma Pucciniho Turandot, a to zejména s ohledem na její zpracování v závěru školního roku 2006/2007. Mým záměrem je přiblížit umělecké prostředky, které jsem zvolil, a cíle, jichž jsem chtěl dosáhnout. Svou práci na scéně a kostýmech k Turandot jsem začal historickou rešerší. Hledal jsem nejrůznější způsoby, jakými bylo toto dílo zpracováno v minulosti, a to zejména obrazovou dokumentaci. Seznam těchto děl přikládám spolu se stručnou charakterizací toho, v čem mě inspiroval. Při práci na opeře Turandot pro mě byla výchozí představa této chladné a kruté princezny, která je uzavřená mezi v sobě samotné i mezi vlastními lidmi. A to jak pro nápadníky Turandot, jimž hrozí rychlá smrt v případě, že neuhádnou hádanku, tak pro princeznu samotnou, která je ničená a uzavíraná vlastní krutostí. Na druhou stranu jsem však vnímal i jakýsi ?pohádkový? aspekt příběhu, a ten jsem se snažil vtělit do atmosféry výsledného řešení.
  • V. Havel - Žebrácká opera
    Krompholcová, Simona
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Srovnávám Žebráckou operu s původní Beggar´s operou Johna Gaye a porovnávám ji i s ostatními Havlovými hrami. V první části své práce chci ukázat význam Havlovi Žebrácké opery a chování postav hry vzhledem k post-moderní společnosti dneška a světovému konzumerismu. Zabývám se chováním společnosti a pojmy postmodernismu, consumerismu a performance art v kon-textu k chování konzumní společnosti. Ve svém textu poukazuji na vývoj společnosti a význam sexuality v mediálním světě consumer culture, který je převážně řízen nadnárodními konsorcii světových bank, a kde společnost znovu hledá svou identitu a své lidství. Ve své práci také cituji mnohé autory, jejichž tvorba mě při práci ovlivnila a nejvíce pak samotného Václava Havla, v jehož tvorbě jsem hledala odpověď na řadu otázek týkajících se hry samotné a chování dramatických postav.