Procházet podle oponent "WILLI, Barbara Maria"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Cembalová tvorba J. A. Štěpána z arcibiskupského archivu v Kroměříži
    Žďárská, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Disertace se zaměřuje na interpretaci sonát pro cembalo Josefa Antonína Štěpána / Joseph Anton Steffan (1726–1797), který byl významnou osobností vídeňského hudebního života 18. století. Svou tvorbou ovlivnil celou řadu současníků, včetně Josepha Haydna, Jana Křtitele Vaňhala, Leopolda Koželuha či Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho kompoziční postupy se vymykaly dobovým konvencím: řada sonát a koncertů pro klávesové nástroje začíná pomalou introdukcí úvodní rychlé věty; experimentoval s jednovětou formou (sonáty, capriccia); roku 1778 vydal vůbec první sbírku německých písní s doprovodem klavíru ve Vídni. Jeho hudba je založena na znalosti kontrapunktu a generálbasové praxe, čerpá z italského vlivu, české lidové melodiky, galantního slohu a tzv. citového stylu. Ve svých pozdních skladbách Štěpán dospívá až k preromantismu. I přes svůj dobový věhlas byl ovšem téměř zapomenut. Disertace je rozdělena do pěti velkých kapitol. První pojednává o Štěpánově životě, který se dá vzhledem k minimálnímu množství zachovaných dokumentů velmi obtížně rekonstruovat. Druhá se zabývá Štěpánovým hudebním odkazem, kde úmyslně opomíjím jeho koncerty, jimiž se podrobně zabývají Howard Picton a Ilona Růčková. Moje disertace se zaměřuje zejména na sonáty pro sólový nástroj, zhruba do roku 1776 kdy Štěpán vydal poslední sonátu tiskem. Na rozdíl od pozdějších skladeb určených kladívkovému klavíru, lze všechny tyto skladby interpretovat přesvědčivě na cembalo. V další podkapitole mapuji rukopisné zdroje zachované v hudebním archivu Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Třetí kapitola popisuje historický kontext: představuje město Vídeň v 18. století, konfrontuje Štěpánovu tvorbu s jeho současníky, předkládá problematiku strunných vídeňských klávesových nástrojů (terminologie, volba nástroje pro interpretaci) a také se věnuje dobovému vyučování hry na klávesové nástroje, které bylo Štěpánovým hlavním zdrojem obživy. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na nejdůležitější aspekty interpretace Štěpánových skladeb pro klávesové nástroje, jako je např. volba nástroje, přednes, tempo, dynamika a s ní související artikulace, či ozdoby. Konkrétními problémy třech sonát, které jsou přílohou mé disertace, se podrobněji zabývá poslední kapitola. Samotná kritická edice třech sonát byla připravena na objednávku Mezinárodní interpretační soutěže Pražské jaro 2017 (obor cembalo) a vyšla v dubnu 2017 v nakladatelství ARTA. Toto vydání bylo financováno v rámci projektu „Josef Antonín Štěpán – 4 sonáty pro cembalo (Es dur, B dur, A dur, g moll)“ podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2017.
  • Houslový koncert L. van Beethovena a jeho interpretace
    Štajnochrová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-04
    Práce se zabývá houslovým koncertem Ludwiga van Beethovena, jeho interpretací a proměnami přístupu ke skladbě v průběhu dvou set let hudebního vývoje. Je rozdělena do čtyř kapitol a zpracovává nejprve informace o vývoji houslové techniky a interpretace přelomu 18. a 19. století, přičemž se opírá o dobové prameny. Poté zkoumá osud koncertu po jeho prvním provedení a zmiňuje reakce kritiky a jeho první interprety. Další kapitoly obsahují srovnání edic notového materiálu z různých období a krajin vzniku a posléze nahrávek koncertu od nejstarších po nedávno vzniklé. Součástí práce je i live nahrávka koncertu autorkou a orchestrem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.
  • Soudobá česká hudba pro cembalo
    Knoblochová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
    Česká soudobá tvorba pro cembalo je mimořádná jak významem, tak i počtem skladeb, které vznikly v uplynulých osmdesáti letech. I proto je překvapivé, že se jí až doposud nezabývala odborná literatura (viz kapitola Kritické zhodnocení literatury). Kvůli rozsáhlosti tohoto tématu jsem se vedle shrnutí tvorby první poloviny dvacátého století věnovala hlavně detailnímu představení pěti nejvýznamnějších českých skladatelů pro cembalo (Jan Novák, Viktor Kalabis, Marek Kopelent, Jiří Teml, Jiří Gemrot). Kapitoly věnované jednotlivým skladatelům obsahují životopisnou část, analýzu jejich hudebních prostředků a úplný přehled jejich skladeb pro cembalo včetně okolností vzniku, interpretačních poznámek a stručného resumé, zahrnujícího dedikaci, nahrávky, notová vydání, uložení autografu a první provedení. Dominantní postavení mezi vybranými skladateli má Jiří Teml, ke kterému se jako praktická část této práce váže i souborná nahrávka realizovaná na dvou CD. Kapitola o Temlovi zahrnuje kromě zmíněných údajů detailní analýzu jeho kompozičních prostředků a postupů. Práce se opírá i o autentické vzpomínky a komentáře vybraných skladatelů nebo případně jejich rodinných příslušníků. Tuto skutečnost považuji za důležitý přínos ke zpracovanému tématu.