Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/172

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle Klíčová slova "analýza zvuku"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Hudba pro třetí ucho: role aktivní participace posluchače v hudební kompozici Maryanne Amacher
    Ondračková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Tato práce se zabývá dílem Maryanne Amacher, především jejím albem Sound Characters (making the third ear). Uvádí její práci do kontextu některých z mnoha konceptů, myšlenek a praxí experimentální hudební tvorby a předestírá, jakým způsobem v hudební kompozici využívala fenomén známý jako otoakustické emise. Práce se rovněž zabývá konceptem vtěleného poslechu a jeho potenciálem upozornit posluchače na konkrétní procesy, které přispívají k jeho aktivní participaci v rámci poslechu hudby. Tato práce obsahuje podrobnou analýzu díla Sound Characters vypracovanou na základě subjektivního zážitku autorky.
  • Theremin a emoce ve filmu
    Knot, Adalbert-Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-05
    Tato práce se snaží zjistit, jakým způsobem je využit zvuk thereminu ve filmové hudbě. Po historickém úvodu a základním nástinu fyzikálních principů, na základě kterých theremin funguje, následuje analýza tří filmů z období 40. a 50. let, které theremin využívají k vyjádření konkrétní emoce. Ukáže se ale, že tyto filmy vytvořili z hudby thereminu klišé, které bude obtížné překonat, v další kapitole proto zjišťuji, zda jiní tvůrci použili theremin jiným způsobem a jestli se jim podařilo znovuvytvořit konotace s tímto nástrojem spojené. Na závěr jen ve stručnosti naznačuji další vývoj thereminu.
  • Zvukové pojetí divadla ve filmu v Hamletovi Franca Zeffirelliho
    Badhan Nebeská, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-18
    Franco Zeffirelli (nar. 1923) proslul jako režisér oper a zdařilých filmových adaptací her Williama Shakespeara, jimiž jsou konkrétně Zkrocení zlé ženy (1967), Romeo a Julie (1968) a Hamlet (1990). Základ textu tvoří podrobná analýza posledního jmenovaného filmu, a to z hlediska jeho filmové struktury a sound designu. Další část se věnuje jednotlivým zvukovým prvkům divadelně-filmového prolínání (práce s mluveným slovem, zdůraznění či potlačení ruchů, zapojení hudby a zvukových atmosfér, zvukové přechody). Součástí je též úvaha o smyslu filmové adaptace divadelní hry a o vzájemném přínosu těchto dvou forem.