Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 44
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Analýza filmu Meshes of the Afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologieKašparová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-14Tato bakalářská práce si klade za úkol analyzovat symboliku filmového díla Meshes of the afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologie. Analýza se opírá o autorské spisy Carla Gustava Junga a jungiánskou literaturu. Výsledkem práce je koncept, který apeluje na důležitost našeho nevědomí, které může fatálně ovlivňovat naše reálné životy. Zároveň analýza potvrzuje přínosnost analýzy podle teorií Carla Gustava Junga, která umožňuje objevovat skryté obsahy příběhů, které mohou vést k většímu porozumění sebe samého i okolního světa.
- Časová smyčka ve filmech Na Hromnice o den více, Lola běží o život a Uvězněni v časeOrtiz Cordero, Edgar Josue(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-13Časová smyčka je narativní nástroj, který příběhovou linii staví na základě opakování událostí. Postavy jsou v ní často uvězněny a odsouzeny zažívat události znovu a znovu, dokud nenaleznou východisko či řešení. Jedná se o široce užívanou narativní metodu, která odkazuje na Nietzscheho „věčný návrat“, řecký mýtus o Sisyfovi, Kolo Dharmy v buddhismu a čínskou legendu o Wu Gangovi. Časová smyčka je druh syžetu, ve kterém se události opakují vícekrát, aby si buď postavy nebo i diváci, uvědomili různé dopady a důsledky činů postav. To často vede až ke konečnému rozřešení, kdy se smyčka buď přeruší, či pokračuje do nekonečna. Tato práce předpokládá, že současné filmy, které používají časovou smyčku jako hlavní nástroj děje, použivaji řadu filmově jazykových prvků pro lepší orientaci diváků. Za účelem průzkumu této teze bylo na základě kritického a komerčního úspěchu vybráno a analyzováno 5 současných filmů, které používají tuto metodu, a stanovily se u nich klíčové prvky jejich narativu časové smyčky. Tyto filmy se použily ke stanovení společných vizuálních, zvukových a střihových principů, které slouží k vytváření narativu časové smyčky a zároveň k tomu, aby čtenáři lépe pochopili jak vytvořit časovou smyčku .
- Čelisti: Mechanismy k vytvoření a uvolnění emocí strachu a úzkosti.Sánchez, Jorge(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-18Tato práce analyzuje vytváření a uvolňování emocí v napínavých a vzrušujících scénách za použití filmu Čelisti (Steven Spielberg, 1975) jako archetypálního vzoru k ilustrování mého tvrzení. Také se snaží o definování konceptů jako jsou emoce a strach a poskytuje náhled do psycho-psychologických mechanismů spojovaných se zpracováním emocí strachu. Autor navrhuje všeobecnou klasifikaci scén strachu, vysvětluje jejich charakteristiky, vyjmenovává různé audiovizuální signály spojované s každým druhem scény a také ostatní techniky použité k udržování napětí ve vybraném filmu.
- Cinema of transgressionČejková, Karolína(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-13Tato bakalářská práce se zabývá americkým volným hnutím z 80. let s názvem Cinema Of Transgression. Zkoumá filmová díla stěžejních tvůrců Nicka Zedda, Richarda Kerna a Davida Wojnarowicze. Práce se snaží analyzováním jednotlivých děl nalézt společné výrazové prostředky, které jednotliví filmaři používali ke konfrontaci diváka. Díky nastínění samotného pojmu transgrese v interpretaci Georgese Bataille, nabízí čtenáři možnost nahlížet na hnutí v nové perspektivě. Zároveň díky jejímu zkoumání se snaží pochopit motivace, vznik, proces tvorby a důvod zániku těchto děl.
- Divácké očekávání ve vztahu k autenticitě dílaJelínek, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-13Tato práce si klade za cíl prozkoumat svět mystifikačních filmových projevů, které se simulováním formálních i stylistických výrazových prostředků doku-mentárního filmu snaží odstranit divácký kritický pohled a být tak následně v očích těchto diváků vnímány jako filmy skutečně dokumentární. Skrze analýzu těchto klamavých filmů odhalíme postupy, kterých tvůrci užívají pro méně či více úspěšnou mystifikaci a přiblí-žíme si motivace, jenž stáli na pozadí jejich vzniku. Od tzv. „mockumentů“, skrze filmovou propagandu, až po dnes velmi se rozmáhající filmy s konspirační tematikou se pokusíme objasnit, zda operují všechny zmíněné proudy se stejnými postupy, když jde každému z nich v podstatě o jedno a to samé – co nejdůsledněji přesvědčit diváka o svých pravdách a skrze podobu dokumentárního filmu ho tak přinutit obsahu daných filmů uvěřit.
- Dům v exiluKolmačka, Benjamín(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-10Práce je analýzou filmu Jonase Mekase Lost Lost Lost, předmětem zkoumání je korelace mezi stylem a formou reprezentace prostoru a autorovým vztahem k němu. Téma je nahlíženo perspektivou literárně teoretické studie Poetika prostoru francouzského filosofa Gastona Bachelarda.
- Emocionální montáž a její principySýs, Alan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-09-12Bakalářská práce se zabývá filmem dánského režiséra Larse von Triera "Prolomit vlny" dokončeného roku 1996. Koncentruje se na jeho velice nevšední a pokrokovou práci s filmovými výrazovými prostředky, především pak se střihovou skladbou. Práce definuje a podrobně vysvětluje tři hlavní principy tzv. "EMOCIONÁLNÍ MONTÁŽE": 1. PREFERUJ EMOCI, NE INFORMACI 2. NARUŠUJ KONTINUITU 3. DBEJ NA SVOJI INTUICI Tvůrci této teorie, která se vyznačuje především schopností kondenzovat emoci, jsou Lars von Trier a střihač filmu Anders Refn. Jejich přínos je dodnes aktuální a přispěl ke vzniku hnutí Dogme95. Pojem Emocionální montáž zavádí autor práce (tedy já), který celý film podrobuje osobní analýze.
- Erotika jako dramaturgický prvek ve filmu P.T. Andersona Hříšné nociDolomanov, Savva(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-14Americký režisér Paul Thomas Anderson v roce 1997 natočil svůj druhý celovečerní film Hříšné noci. Film pojednává o kalifornském pornoprůmyslu 70. let. Nehledě na laciné téma filmu, Paul Anderson dokázal vytvořit mnohovrstevnaté dílo, ve kterém erotika není přítomna pouze jako atraktivní prvek, ale také jako prvek dramaturgický, který posouvá děj. Ve své bakalářské práci se budu zabývat analýzou tohoto díla, a to z pohledu dramaturgie.
- Filmová báseň všednostiHálová, Nicole(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-17"Všechna díla vycházejí ze scénáře, který umělec promítá do kultury, považované za rámec příběhu - a tento příběh zase sam dál donekonečna promítá další možné nové scénáře." Tato práce se soustředí na dobové přijetí filmu "Brief Encounter" (1945) režiséra Davida Leana, a na možnosti filmového vyprávění a přístupy k filmovému vyprávění jako takovému, které chci analyzovat porovnáním různých zpracování jednoaktové divadelní hry "Still life", která byla pro tento film předlohou. Referenčním rámcem dobového přijetí jsou reakce na uvedení filmu v poválečném Československu, kde se filmem dopodrobna zabývala tehdejší filmová kritika. Její přijetí tohoto filmu se v době, kdy se volalo po větší "filmovosti" kinematografie velice lišilo od recepce pražského obecenstva. Porovnáváním dostupných dobových zdrojů týkajících se filmu a jejich zasazením do kulturně dobového kontextu bych chtěla dojít k pochopení uvažování nejen tehdejší odborné filmové kritiky u nás, ale i divákům, jejich vztahu k této kritice a k filmu vůbec. Ráda bych použila zejména kritiky Jiřího Brdečky, který komplexně reflektoval filmy a dobové dění v období zestátnění kinematografie. Nezaměřím se přitom na příběh sám, ale na kulturní a dobovou podmíněnost jeho vyprávění, která se navíc odráží ve způsobu transformace příběhu do filmové řeči. Porovnáním divadelní předlohy a filmového scénáře se pokusím rozebrat konkrétní postupy vdramaturgii a celkové stavbě příběhu, se zaměřením na práci s vnitřním monologem, který je zásadním vyprávěcím prostředkem v Leanově ztvárnění. Dále se věnuji srovnání filmu Davida Leana a remakeu "Brief encounter" režiséra Alana Bridgese. Takováto analýza by měla přispět kpochopení toho, jak byl film vdobě uvedení přijat a měla by rozkrýt, co vlastně diváci a odborná kritika od zahraničního filmu v této době očekávala - ať už jde o formální zpracování, volbu výrazových prostředků, aktérů i samotného tématu. Hlavním cílem tehdnších filmových novinářů bylo, aby divák porozuměl filmu. Cílem mé práce je porozumět kromě toho i jim a divákům, kterým byly tyto kritiky adresované a měly je "vychovávat".
- Fotochemická trasformace kinematografick ého obrazuPolenský, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-19Fotochemická transformace je proces proměny latentního obrazu na filmu v obraz viditelný. Bakalářská práce s názvem Fotochemická transformace kinematografického obrazu obhajuje tento proces jako tvůrčí nástroj významně ovlivňující obrazovou stylizaci. V teoretické části analyzuji tento výrazový prostředek na příkladě vlastních snímků a na filmech Aus Der Ferne - The Memo book Matthiasse Müllera a Passion Jürgena Rebleho. Praktická část se zaměřuje na inverzní proces, popisuje tvůrčí nástroje fotochemické transformace a obsahuje výsledky experimentů provedených s filmovým materiálem Kodak Tri-X 7266.
- Hallelujah The HillsPavlíková, Martina(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-13Tato práce je založena na zkoumání filmu Hallelujah the Hills režiséra Adolfase Mekase. Za cíl si klade film historicky zařadit, přiblížit jeho přínos a inovativnost. Obhájit jeho místo v historii kinematografie - poukázat na důležité faktory a okolnosti vzniku tohoto filmu, které jsou spjaty nejen s New American Cinema, ale také s vlivy evropských nových vln a jejich představitelů. Zdrojem k bádání je samotný Mekasův film, jeho vlastní deníky a vzpomínky, dále také americké periodikum včetně archivu jeho bratra Jonase Mekase.
- Jump cut, střih poskakující po konvencích kontinuální vazbyKozáková, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-13Tato bakalářská práce nahlíží diskontinuální střihový postup - jump cut v kontextu teoreticko-historickém, tak v rámci tří filmových analýz pak i praktickém a významovém. Teoretická část této práce slouží k uvědomění si základních principů střihové skladby a zejména pak definuje okolnosti, které stojí za úspěšnou vazbou záběrů obecně. V další části textu je věnován prostor technické stránce jump cutu a s tím souvisejícím aspektům, které jsou určující pro jeho skladebnou kvalitu. V této části je také zkoumán historický původ jump cutu na příkladech filmů, kde se objevuje vůbec prvně, popřípadě uvědoměle. Do značné míry je zde rozvedeno, nakolik a jakým způsobem k jeho popularizaci přispěla dobová filmová kritika. A konečně analýzy tří vybraných filmů, které zkoumají jak technicky “povedený” jump cut, tak i případy, kdy se tak nestalo, mají za cíl konkrétně charakterizovat význam i provedení jump cutu a jeho vliv na diváka v rámci příběhu analyzovaných děl a zda, popřípadě za jakých okolností jump cut přispěl k výslednému celku díla, či nikoliv.
- Komparace vnitrozáběrové montáže v jednozáběrových filmech Provaz a VictoriaHrdlička, Josef(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-14Tato práce si klade za úkol blíže popsat vnitrozáběrovou montáž a prvky, které ji tvoří. Dále, na příkladu dvou filmů, které byly natočeny pomocí jednoho záběru, porovnat dané prvky a následně závěrem na základě tohoto porovnání hledat to nejlepší možné východisko, kterým můžeme dát filmu jeho vlastní život, přesahující rám obrazu.
- Komparatívna štýlová analýza trilógie Park Chan-Wooka (Má je pomsta, Old boy, Nebohá paní Pomsta)Kučkovský, Sebastián(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-14Predmetom práce je komparatívna analýza trilógie Chan-Wook Parka (Má je pomsta, Old boy, Nebohá paní Pomsta). Práca má analytický charakter so zohľadnením strihovej skladby. Za cieľ práce považujem analýzu filmových diel z trilógie a nájdenie spoločných znakov.
- Krajina pamäte ako domov - vo filmoch Alaina Resnaisa Prozreteľnosť a Môj strýko z AmerikyMidriaková, Monika(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-18Táto práca analyzuje filmy Prozreteľnosť a Môj strýko z Ameriky režiséra Alaina Resnaisa. Skúma dva rozdielne pristupy k vnímaniu rozprávača, rozoberá montážne postupy a vytváranie filmového priestoru. Sleduje v jednom prípade rozprávača ,,nespoľahlivého", ktorý je postavou príbehu a jeho spolutvorcom. V druhom prípade rozprávača - komentátora, ktorý je mimo príbehu, nijak doňho nezasahuje, ani sa vo svojom komentári jeho deja kauzálne nedotýka. Rozprávačom sa stáva až vďaka montáži. Práca následne rozoberá ďalšie princípy montáže, na ktorých sú tieto filmy postavené, a prácu s priestorom ako významovým prvkom, kde sa pomocou scenografických variací pojednávaju rôzne varianty príbehu. Posledná kapitola konštruuje "krajinu pamäte" ako metaforu osobného vnútorného domova, "istote", ktorú Resnaisova kinematografia zkúma a spochybňuje.
- Meet cute v americkém narativním filmu: Americká krása (1999), Carol (2015), La La Land (2016)Kelbichová, Adéla(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-13Bakalářská práce zkoumá narativní prvek zvaný meet cute, což je termín používaný pro první seznámení dvojice, která spolu v budoucnu naváže romantický vztah. Prvek zkoumá na vzorku tří amerických klasicky narativních děl a snaží se přijít primárně na jeho funkci, formu a také pojmenování co jednotlivé scény ať už spojuje, tak odlišuje. Prvním zkoumaným filmem je drama Americká krása (1999), kde je scéna prvního seznámení výjimečná v použití prvku male gaze, a je tak klíčová pro pochopení vzájemného vztahu hlavních postav a mimo jiné hlavního tématu filmu. Následuje analýza klasického melodramatu Carol (2015), kde je první seznámení podáno jako osudové setkání, z kterého se stane ve filmu opakovaný narativní prvek a přispívá tak k emocionálnímu a tematickému obsahu. A posledním zkoumaným dílem je muzikál La La Land (2016), kde se ve scéně prvního seznámení hlavních postav střídají civilní prvky se stylizovanými, což ostatně předznamenává i pojetí celého snímku. Bakalářská práce každý film podrobuje neoformalistické analýze, přičemž se zaměřuje na několik klíčových aspektů. Nejprve každý snímek představí v rámci jeho základního narativního rámce, poté rozebere scénu meet cute z hlediska výrazových prostředků, a nakonec scénu uvede do širšího kontextu celého narativu. Bakalářská práce tak poskytuje komplexnější, průřezový pohled na roli a význam prvku meet cute ve filmovém vyprávění a jeho vliv na narativní strukturu, téma a styl jednotlivých filmů.
- Montážne formovanie female gaze vo filme Utrpenie Panny orleánskejAdamove, Ema(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-09Laura Mulvey v roku 1975 rozpútala vášnivú diskusiu tvrdením, že film je formovaný výlučne mužským pohľadom (male gaze). Dokáže filmová reč počnúc strihovou skladbou - nástrojom na formovanie pohľadu, konštruovať v podmienkach patriarchálneho sveta pohľad ženský (female gaze)? Predmetom bakalárskej práce je preskúmať možnosti formovania female gaze prostredníctvom montážnej analýzy filmu Carla Theodora Dreyera Utrpenie Panny orleánskej (1928). Z metodologického hľadiska bude vedľa analýzy montážnych postupov využitá i feministická filmová teória zaoberajúca sa pojmom female gaze (L.Mulvey, E.A.Kaplan, C. Johnston) vo vzťahu k forme diela. V analýze vychádzam primárne z textu Jamesa Schamusa Dreyer´s textual realism prepájajúceho analýzu filmu a reflexiu feministického odkazu v Dreyerovom diele. V druhej časti práce sa venujem primárne montážnej analýze Utrpenia Panny orleánskej, prostredníctvom ktorej skúmam, ako Dreyer konštruuje subjektívny pohľad Johanky zasadenej do pozície objektu. Cieľom bakalárskej práce je poukázať na významovú funkciu strihovej skladby pri formovaní female gaze.
- Montážní paralelismus v narativních strukturách filmů Náhoda a Dvojí život VeronikyNuslauer, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-09Bakalářská práce se zabývá projevy montážního paralelismu uvnitř narativních struktur snímků Náhoda a Dvojí život Veroniky. Oblastí zájmů je i snaha pochopit kontext paralelismu a práce s ním v rámci historicky kulturních projevů. Metodologicky se opírám o naratologické koncepce Seymora Chatmana, tato metoda se uplatňuje při analýze montážního paralelismu uvnitř narativu dvou zkoumaných titulů. Cílem je postihnutí toho, jak montážní paralelismus ovlivňuje význam analyzovaných narativů.
- Motiv a leitmotiv ve filmuKashcheev, Alexander(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-12Část této práce věnují vysvětlení pojmů motiv a leitmotiv, které se neodmyslitelně pojí především s uměleckou hudební a literární oblastí. Na základě tohoto vymezení se následně snažím ve třech vybraných filmech různého typu (hraný, dokumentární a animovaný) najít spojitost mezi dílčími elementy podle principu sémantické podoby a určit tak jejich klíčové tematické seskupení. Zkoumám, jak řetězení formálně shodných prvků přidává nové zabarvení jednotlivým epizodám, udává synonymické vztahy mezi rozdílnými fragmenty filmu, a tak formuje nejenom prvoplánovou narativní kauzalitu, ale přidává také doplňující smysl a utváří ladění celého filmu. Cílem práce je nabídnout filmovým tvůrcům možnost, jak se o filmové stavbě dá uvažovat, a ukázat, jak motiv a leitmotiv fungují ve filmu.
- Mozaiková SkladbaElšík, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-18Základem této bakalářské práce jsou osobně získané zkušenousti z tvorby mého absolventského filmu Message from Dement, který využívá mozaijový systém vyprávění. Tyto zkušenost jsou obohace o postřehy z dalších filmů využívající stejnou dramaturgickou struktury a vzájemným porovnáním se snažím dohledat obecných pravide pro mozikovou strukturu s uším zaměřením na režijně střihové postupy. Cílem této práce není vytvořit návod, ale zpětné uvědomění si pracovního a myšlenkového postupu.
- «
- 1 (current)
- 2
- 3
- »