Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/190

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • Andrzej Wajda
    Vaňková, Kristina
    (1970)
  • Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
    Krejčová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-09
    Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
  • Erotika v animovaném loutkovém filmu
    Žák, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-27
    Erotika a pornografie v animovaném loutkovém filmu je okrajový žánr. Přesto si zaslouží pozornost díky svým jedinečným výrazovým prostředkům. Předmětem práce je zamyšlení nad vztahem tělesnosti a loutky ve filmu. Její součástí je rovněž autorský výběr a analýza konkrétních nezávislých filmů, ve kterých je převažujícím námětem sexuální chování nebo které obsahují scény s erotickým obsahem. Loutka funguje jako zobrazení lidského těla, v kontextu této práce pak konkrétně těla v erotických situacích. Tělo loutky se tak stává obrazem našeho těla. S nástupem nových technologií se i my můžeme stát obrazem loutky, která se tak stává loutkářem, animátorem. Pro pochopení funkce loutky ve filmu je důležitý i princip identifikace s hrdinou jako jeden z klíčových nástrojů pro interpretaci role loutky ve filmu. Zvolené téma doprovází definice klíčových pojmů a krátký přehled legislativy, která se dotýká pornografického animovaného filmu.
  • Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
    Moralesová, Alexandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-29
    V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující. V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu. Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec. Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
  • Nesnesitelná blízkost
    Matvija, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-27
    Podivné mediální konfrontace se zabývá blízkostí jako parametrem vztahů a prostředkem identifikace, resp. získáváním identity. Termín blízkost buduje na základě freudiánské a lacanovské psychoanalýzy za použití klíčových termínů unheimlich, Todestrieb a parciální objekt. Blízkost je diskutována v rámci dvou případových studií: filmu Romana Polanskiho Repulsion (český distribuční název Hnus, rok 1965) a dokumentární filmové eseje Místa mezi místy (Marek Matvija a Epos 257, 2015). Na závěr je ještě formou apendixu doplněna diskuze blízkosti v prostředí českého anti-islámského internetu. Případová studie filmu Repulsion zkoumá mizanscénu a záběrovaní ve vztahu k hlavní postavě. Svými výrazovými prostředky a střihovou skladbou film Repulsion rafinovaně maskuje hranici mezi vyprávěním v třetí a první osobě. Tekutost a prosakování osobních vizí vede k zneklidňujícímu, tísnivému a nepřirozenému charakteru celého filmu. Blízkost je zde zdrojem konfliktů a imperativů vůči chování hlavní hrdinky, veliká jejích vnitřních konfliktů je externalizována do vnějších předmětů a mizanscény. Probíhá zde tedy protisměrný vztah, než jaký byl popsán v předcházející části práce. Nikoliv směrem od prostředí k subjektu, ale od subjektu k prostředí. V rámci případové studie Místa mezi místy probíhá diskuze vnitřní městské periferie – míst, které vznikají ztrátou nebo absencí dominantní funkce, kde společně soupeří a podporují se rozličné sekundární funkce. Centrum oproti tomu je uspořádané, konflikty jsou ujařmeny vnitřními hranicemi mezi jednotlivými dominantními funkcemi. Periferie je, obrazně řečeno, kartotékou, jejíž lístky byli svezeny na jedno místo, tam rozsypány a zhněteny dohromady s lístky z úplně jiných druhů kartoték. Je to blízkost par excellence. Apendix věnovaný českému internetovému anti-islamismu diskutuje mobilní zařízení jako extenze těl uživatelů a pozorovaný mentální mechanismus popsaný za užití termínů Todestrieb a parciální objekt.
  • Pohyby mysle
    Milec, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Vo svojej absolventskej práci Pohyby mysle rozoberám telesnosť v kontexte histórie a teórie filmu, avšak s presahom do iných umeleckých disciplín. Robím krátky prehľad výskumu kognitívnej lingvistiky Georga Lakoffa a Marka Johnsona, aby som čitateľa uviedol do problematiky tzv. telesných kognitívnych metafor. Taktiež sa obraciam na zbierku textov Embodied Cognition and Cinema (ed. Peter Kravanja, 2015), z ktorej čerpám konkrétne poznatky a ilustrujem ich pomocou štyroch diel patriacich do rôznych smerov a žánrov talianskej kinematografie, pričom pracujem s hypotézou o tom, že telesnosť (embodiment) bude dôležitým výrazovým prostriedkom týchto filmov. Snažím sa objasniť problém terminológie filmového disembodimentu a navrhujem nový nástroj – škálu telesnej signifikácie. V každej časti textu polemizujem o etických a ideologických implikáciách telesnosti vo filme.
  • Pourquoi filmez-vous?: po stopách mediální sebereflexivity v Torontské nové vlně a v díle Petera Mettlera
    Dušek, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Jako audiovizuální tvůrce si sám kladu otázku co je ten nástroj, kterému se podstatnou část svého života věnuji. Nevymyká se mi díky rychlosti vývoje technologií tak trochu z rukou? V současném světě jsou prvky audiovize téměř všudypřítomné – mobil v kapse, obrazovky monitoru, reklamní poutače a tak dále. Tato otázka je snad ještě ožehavější s příchodem generativních modelů umělé inteligence. V poměrně krátkém časovém výseku na přelomu 90. let 20. století se mladým tvůrcům v kanadském Torontu nabízí dobré příležitosti, jak filmově experimentovat. Vzniká mnoho především hraných filmů, které unikají od dosavadní tradice cinema-verité a hledají vlastní umělecký jazyk. Mnohdy ve filmech autorky a autoři tematizují přímo či nepřímo audiovizualitu a svět protkaný (tehdejšími) moderními technologiemi, které jsou s tím spojené. Tyto aspekty mediální (sebe)reflexe jsem se v období takzvané Torontské nové vlny rozhodl prozkoumat u tří autorů – Atom Egoyan, Patricia Rozema a Ron Mann. Zvláštní pozornost potom v této práci dostane Peter Mettler, který v reflexivitě médií ve své tvorbě pokračuje takřka dodnes. Schopnost imerze, fascinace a odstřihnutí se na nějaký čas od okolního světa, jakou mají audiovizuální technologie, je přesně to, k čemu se Mettler ve kriticky vyjadřuje a co jeho filmy tak ze své podstaty činí paradoxním. Nakonec se podívám na oslnivost a lesk mediální reprezentace obrazu a zvuku – prozkoumám, jak ideální svět audiovizuální fikce ovlivňuje naše chápání „skutečného“ světa.
  • Sémiotická analýza vybraných děl z žánru fashion film
    Horová, Anežka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-21
    Magisterská práce se zaměřuje na žánr fashion filmu. Primárně se zabývá filmovými režiséry, kteří natáčí autorské fashion filmy pro módní značky. Práce si klade za cíl přinést analýzu formálních a obsahových prvků jednotlivých filmů a celkový rozbor způsobu reprezentace módy v digitálním světě. Fashion film považuji za důležitý kulturní a průmyslový produkt, na kterém lze pozorovat nejen vyobrazení současných módních směrů, ale například i obecné přístupy k propagaci na internetu.Při zkoumání vztahů mezi značkami a filmovými režiséry je důležité neopomíjet tzv. cobrand a jeho možné dopady na obě spolupracující strany. Cobrand značkám pomáhá vytvářet obsah, který nemusí být nutně vnímán jako reklama v negativním slova smyslu, nýbrž jako reklama s přidanou uměleckou hodnotou.
  • Svět bez slunce
    Roček, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Práce, Svět bez slunce, má za cíl vysvětlit, jaký je vztah mezi pojmem rány, paměti a velké trhliny dějin ve filmu Sans Soleil. Paměť je vždy ve vztahu k času, neboť vzpomínat mimo čas nelze. Prostředkem analýzy je Deleuzova interpretace času jako krystalu a pojetí přirozeného světa Merleau-Pontyho. Ukáži, že film Sans Soleil (Jako metafilm La Jetée) představuje paměť, kterou cestujeme mezi polaritami: amnézií a nemožností zapomenout. Podobných polarit je ve filmu více: prožívaný a chronologický čas, virtuální a aktuální vzpomínka, člověk a svět. Mezi těmito dvojznačnostmi vzniká ve světě trhlina, která představuje ránu, jíž Markerův filmový svět trpí a skrze kterou je možné melancholii filmařova univerza vysvětlit.
  • Trans naratív
    Machajová, Dana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-11
    V mojej diplomovej práci porovnávam reprezentácie trans* ľudí v hranom filme, dokumentárnom filme, seriáloch a video denníkoch na internete. Vychádzam z predpokladu, že obrazy trans* ľudí budú v týchto formách reprezentácie odlišné v tom, aké identity a trans* naratívy (príbehy tranzície) ukazujú. Väčšina príbehov o trans* ľudoch, ktoré sú mediálne viditeľné, sú výpovede o prerode do správneho tela (v opozícii k nesprávnemu telu, do ktorého sa človek narodil/a). Úzko to súvisí s tým ako sú právne nastavené postupy, ktoré trans* rodový človek musí pri zmene rodu podstúpiť. V globálnom kontexte sa trans* aktivisti snažia pomalými krokmi o legislatívne zmeny, ktoré by viedli k väčšej tolerancii a slobode rodového prejavu. Z postupnej analýzy postáv zo siedmych hraných filmov, troch seriálov, štyroch dokumentov, jednej reality show a práce troch trans* ľudí, ktorí uverejňujú vlastné videá o svojom živote na internete, jednoznačne vyplýva, že reprezentácia trans* identít v stredno-prúdovom mediálnom priestore je reduktívna a pracuje v ohraničení jasných pravidiel, ktoré vychádzajú z tendencií patologizovať trans* status. Naopak čím je materiál autentickejší, tým väčšiu pestrosť príbehov ukazuje.
  • Umělecké filmy produkované farmaceutickou společností Sandoz
    Petříková, Lea
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-26
    Cílem diplomové práce je analýza formálních a obsahových vrstev uměleckých filmů produkovaných farmaceutickou společností Sandoz. Laboratoře Sandoz v rámci své propagační strategie vyrobily především v šedesátých a sedmdesátých letech několik uměleckých filmů (např. La femme 100 têtes podle předlohy - koláží - Maxe Ernsta, Images du monde visionnaire výtvarníka a spisovatele Henri Michauxa). Práce tyto filmy zkoumá a zároveň přiblížuje produkční zákulisí a kinematografický kontext děl ve vztahu ke specifické historii společnosti.
  • Užití animace v dokumentu analýza principů a funkcí animace ve vzt ahu s dokumentárním filmem
    Kaya, Akile Nazli
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-19
    Hlavním tématem této studie je pokus o nalezení a zapsání obecných zásad a funkcí animace s ambicí demonstrovat různé možnosti dosažené kombinací dvou zcela odlišných oblastí filmu: dokumentu a animace. Hlavní důraz bude kladen na otázku, co může přinést animace do dokumentárního filmu? V druhé kapitole se uvádí problematika funkčního spojení obou médií, později se reflektuje a srovnává několik definic pro obě tvůrčí oblasti zvlášť ve snaze hledat definici společnou. Následuje výčet různých technik ruční (klasické) animace s příklady a pokus o kategorizaci funkcí. Třetí kapitola analyzuje výběr filmů (A Is for Autism / A jako autizmus, Vizita mezi životem a smrtí, Ekümenopolis: Ucu Olmayan Şehir a Lidé, kteří se snaží zachránit svět) ve světle definovaných funkcí. Některé případové studie zahrnují i rozhovor s režisérem, který poskytuje více podrobností o myšlenkových pochodech autorů při rozhodovacím procesu. Výsledek tohoto výzkumu vyústí v parafrázi, kde autorka tvrdí, že smysluplné spojení animace s dokumentem je takové, kde celek vytvořený kombinací těchto přístupů přináší novou kvalitu, která není obsažena v žádné jeho jednotlivé části zvlášť.