Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/200

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 18 z 18
  • Allen, Malick, Coenové a voice-over v jejich filmovém vyprávění
    Klouzová, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-08
    Cílem diplomové práce je poukázat na legitimitu a svébytnost filmového výrazového prvku voice-overu, jehož kvality bývají často a priori podceňovány. Voice-over přitom disponuje specifickými vlastnostmi, jejichž účinné využití přispívá k vystavění kýženého vyznění filmu. Osobitost takové formy vyprávění dokládám na rozborech snímků Woodyho Allena, Terrence Malicka, Joela a Ethana Coenových, k jejichž stylu narace voice-overem neodmyslitelně patří.
  • Definovanie postáv zvukom.
    Hilčanský, Peter
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-05
    Zámerom tejto práce je priblížiť čitateľovi špecifickú prácu so zvukovou dramaturgiou hraného filmu a to: definovanie postáv zvukom. Konkrétne, ako môže zvuk pomôcť pri vytváraní silnejších, zapamätateľnejších postáv, odhaľovať ich slabosti, mentálne pochody alebo také kvality, ktoré by nebolo možné vytvárať inými spôsobmi. Ide o dramaturgicky špecifický prvok a nepracuje sa s ním v každom filme. Existuje však mnoho druhov filmov, ktoré z týchto postupov môžu benefitovať. Naším cieľom bude preto nájsť zaujímavé a výrazné filmové diela a rozobrať princípy zvukovej dramaturgie a filmovej reči v týchto filmoch. Dôraz bude tiež kladený na vyzdvihnutie potreby premýšľať o týchto postupoch ešte vo fáze scenára alebo prípravnej fáze filmu, pretože v post-produkčnej fáze je na ich vybudovanie zvyčajne neskoro.
  • Digitální restaurování optické zvukové stopy
    Poledna, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    V práci se věnuji oboru restaurování optické zvukové stopy filmového díla. Práce obsahuje zevrubný popis historického technického vývoje záznamu filmového zvuku a náhled do problematiky snímání, restaurování obrazové domény zvukové stopy a postprodukčního restaurování. Postprodukční fáze je demonstrována na konkrétním průběhu restaurování zvukové stopy filmu Ostře sledované vlaky. Práce na závěr obsahuje stručnou obecnou polemiku nad specifičností oboru filmového restaurování.
  • Dronová hudba a její využití ve filmové tvorbě
    Herrmann, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Dronová hudba je navzdory své jednoduché konstrukci a minimu předávaných hudebních informací velice mocným zprostředkovatelem emocí a dokáže významně ovlivnit lidské vnímání. Stavy navozené poslechem tohoto hudebního žánru se pohybují od paralyzujícího děsu a úzkosti přes uklidnění a smíření až po pocity neutuchající extáze. Tato práce má za cíl zkoumat tuto ambivalenci z různých úhlů, přiblížit divákovi kontext užití dronové hudby v historii hudební produkce a definovat různé postupy, jakými je tato hudba využita ve filmové tvorbě.
  • Filmová adaptace divadelní inscenace
    Hovorková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-04
    V této práci si chci pokládat otázky interakce divadla a filmu. Nechci se tedy věnovat "natočenému divadlu", nýbrž výhradně filmovým adaptacím divadelních inscenací. Dramatická díla se velmi často stávají námětem pro filmová díla, avšak co vede tvůrce ke zfilmování konkrétní divadelní inscenace? Nakolik pak filmaře ovlivní existující předloha, a jakou cestou se vydat, když divadlo i film nabízejí tolik rozličných výrazových prostředků? Co všechno může divadlo nabídnout filmu, a co z toho je film schopen pojmout za své, převzít, či transformovat? A existují v tom případě nějaká pravidla?
  • Filmy oceněné Akademií v kategoriích zvuku
    Bartošová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-10-09
    Tato diplomová práce pojednává o udílení cen Oscar americkou filmovou Akademií a o filmech, které získaly ocenění v kategoriích zvuku. V první části se práce zabývá historií Akademie a způsobem hlasování o nominacích i vítězných snímcích. Druhá část obsahuje rozbor zvukové složky vybraných filmů, které byly oceněny. Cílem je sledovat vývoj zvukové složky v těch nejlepších amerických filmech v průběhu téměř 85 let a pokusit se odhalit důvody jejich vítězství.
  • Folklorní zvukové prostředky v kinematografii zemí Visegrádské čtyřky
    Kopelec, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato práce zkoumá využití folklorní hudby a zvukových prostředků v rámci kinematografie států Visegrádské čtyřky vzhledem k jejich společným hranicím a propojenosti lidové kultury. Teoretická část analyzuje způsob práce s folklorními zvukovými prostředky, tedy zpracování, kompoziční úpravy, dramaturgii a funkci lidové hudby ve filmu. Praktická část práce se věnuje hloubkové analýze vybraných filmových děl využívajících folklorní zvukové prvky. Zkoumá, jakým způsobem jsou tyto prostředky začleněny do celkové dramaturgie filmu, jak ovlivňují vyprávění příběhu a jaký mají emocionální dopad na diváky. Cílem je poskytnout komplexní přehled možností práce s folklorními prvky ve filmové tvorbě. Práce se zabývá způsoby využití folkloru coby plnohodnotného dramaturgického nástroje a zkoumá, zda-li folklorní tvorba není jen historickým a regionálním fenoménem.
  • Hudební kontrapunkt ve filmu
    Dolejší, Dominik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Zasazením hudebního kontrapunktu jako způsobu práce s hudbou v audiovizuálním díle do kontextu evropského myšlení protikladů je otevřeno samo téma práce – pochopení hudebního kontrapunktu ve filmu jako smyslutvorného prvku. Kromě filosofického úvodu a vysvětlení samotného pojmu hudební kontrapunkt teoretická část práce představuje hlavní koncepce hudebního kontrapunktu ve filmu podle teoretiků filmu a filmového zvuku. Dále je proveden pokus o formulaci vlastního dělení typů hudebního kontrapunktu. Praktická část potom analyzuje jednotlivé příklady hudebního kontrapunktu, jeho fungování v dané scéně a v celku filmu.
  • Hudobné a zvukové spracovanie seriálu Stranger Things
    Marinová, Viera
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-30
    Táto magisterská práca sa venuje analýze zvukovej stránky seriálu Stranger Things, pričom sa opiera o jeho prvé tri série. Analýzou hudby, zvukového dizajnu a ďalších zvukových zložiek si kladie za cieľ overiť predovšetkým ich dramaturgickú funkčnosť, a tým aj v konečnom dôsledku posúdiť zohranú úlohu zvukového spracovania v kontexte celkového diváckeho úspechu seriálu, či jeho odbornej kritiky. Podobne aj pri analýze zvukového mixu nesústreďuje pozornosť na technické - ale umelecké prostriedky a postupy ktoré ovplyvňujú vnímanie emócii a významov v príbehu, a ktoré posúvajú zmyslový a kinestetický divácky zážitok. Práca vychádza najmä z vlastného pozorovania, nasledovnej kategorizácie, popisu a zhodnotenia funkčnosti daných dramaturgických prostriedkov, a to špeciálne na poli rozsiahlejšieho televízneho formátu s kinematografickými ambíciami. V menšej miere čerpá aj z prevzatých rozhovorov s tvorcami seriálu, skrz ktoré približuje ich zámery a postupy, ktoré môže porovnať s naplneným diváckym dojmom, a zároveň čiastočne vyvážiť subjektivitu hodnotenia autorky textu. Táto magisterská práca je zacielená hlavne na študentov filmu, či začínajúcich filmárov, za účelom dodania inšpirácie či odvahy byť v tvorbe kreatívny a zároveň sa nebrániť aj zaužívaným zvukárskym postupom, pretože tým môžu dosiahnuť osviežujúci a zároveň divácky stráviteľný filmový či televízny zážitok, aký ponúkajú aj doterajšie tri série Stranger Things. Zároveň môže práca slúžiť ako podklad pre pozornejšie sledovanie nadchádzajúcej série (či sérií) tohto seriálu.
  • Jóhann Jóhannsson
    Nižník, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Islandský rodák Jóhann Jóhannsson zemřel 9. února 2018 ve věku pouhých čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt je pro hudební svět velkou ztrátou. Jóhannsson během mnoha let svého působení vytvořil vlastní specifický styl, který smazává hranice mezi hudbou a sound designem, vtahuje posluchače do hlubin jiných světů a časů, a je zároveň vysoce eklektický i koherentní. Cílem této diplomové práce je nejprve definovat autorův rukopis analýzou jeho díla v časovém, sociálním, historickém, estetickém a stylistickém kontextu a poté zjistit, jaký celkový přínos zanechal ve světě filmové hudby, sound designu a umění obecně.
  • Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami hudby. Hudba mezi láskami a smutky.
    Vacula, Richard
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-30
    Sonda do zvukové dramaturgie výjimečných filmů československého a českého režiséra Karla Kachyňy, s akcentem na jeho práci s hudební složkou,
  • Přístup ke zvukové tvorbě remaků demonstrovaný na filmech The Grudge
    Švancarová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-27
    Diplomová práce řeší tvůrčí možnosti zvukové složky při tvorbě remaků. Tuto problematiku zkoumá pomocí zvukové komparace tří verzí filmu The Grudge – Ju-on: The Curse (2000, Takashi Shimizu), The Grudge (2004, Takashi Shimizu) a The Grudge (2020, Nicolas Pesce). Práce zkoumá a porovnává jednotlivé verze na úrovních – mluvené slovo, ruchy, atmosféry, filmové ticho a hudba – a dává je do souvislostí s přístupem jejich tvůrců, jejichž kompletní rozhovory jsou zařazeny v přílohách.
  • Subjektivizace zvukového vjemu ve filmu
    Patríková, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    Hlavním záměrem diplomové práce je přiblížení charakterizace subjektivního zvuku ve filmu. Práce je rozdělena na několik částí. Úvodní kapitola shrnuje principy vnímání zvuku a obrazu z hlediska psychologie, fyziologie a technologie. Další část práce přibližuje subjektivní zobrazení ve filmu obecně. Následně se práce věnuje tématu subjektivizace vnímání zvuku a vysvětlení termínu Point of Audition (POA). Poté následuje vymezení druhů POA v audiovizuálním díle, doplněné o konkrétní příklady a jejich rozbor ve vybraných filmech. Poslední část práce ústí v popis tvůrčího ztvárnění POA (v praxi). Práce je doplněna ukázkami na DVD.
  • Vliv zvuku na plynutí času v audiovizuálním díle
    Zavadil, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-21
    Tématem této práce je vliv zvukové složky na percepci času při sledování audiovizuálního díla a pokus o vyhledání vzorců a postupů ve zvukové tvorbě, které přispívají ke změně této percepce. V prvé části jsou uvedeny a popsány zdroje ze světové filozofie a filmové teorie zabývající se tématem času, především díla Henriho Bergsona a Gillese Deleuzeho. Z těchto zdrojů jsou vybrány myšlenky a úryvky k ústřednímu tématu práce relevantní. V druhé části jsou nově kategorizovány různé způsoby vnímání času v audiovizuálním díle a u každého z nich popsány rozličné dramaturgické postupy zvukové tvorby, které v rámci vnímání času hrají roli. Tyto postupy jsou dále prozkoumávány ve světle teorie zavedené v prvé části práce. Tato práce je pojata jako subjektivní úvaha nad tématem, která připouští svoji neúplnost a možnou polemiku.
  • Zvuk v celovečerním filmu beze slov
    Klusák, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-03
    Hlavním záměrem práce je charakterizace celovečerního neanimovaného filmu beze slov a rozbor principů zvukové dramaturgie a filmové řeči ve snímcích tohoto neoficiálního žánru. Úvodní kapitoly práce obecně pojednají o fenoménu celovečerní nonverbální kinematografie se zaměřením na historický vývoj a obecnou filmovou řeč. Střední díl práce představí vybrané snímky beze slov, stručně je popíše a pokusí se o jejich subžánrové rozřazení. Poslední, nejrozsáhlejší díl práce je analytickou studií různých přístupů k paušálnímu omezení mluveného slova. Tato část ústí v závěrečnou zvukově-teoretickou charakterizaci zvukové složky beze slov.
  • Zvuková dramaturgie v díle Jima Jarmusche
    Kuhn, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Tato závěrečná magisterská teoretická práce se zaměřuje na filmové dílo Jima Jarmusche z pohledu zvuku a zvukové dramaturgie. Soustředí se zejména na zvukové a dramaturgické prvky, které jsou pro Jarmuschovu filmografii charakteristické nebo z hlediska filmové tvorby originální. Popisuje tyto prvky na konkrétních případech a zároveň se nad jejich významem zamýšlí i v rámci komplexního pohledu na Jarmuschovu filmografii a její filmovou řeč. Práce vychází převážně z rozborů všech Jarmuschových filmů a dále z jeho rozhovorů a výpovědí.
  • Zvuková dramaturgie v současném americkém seriálu
    Levý, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-04
    Studie zkoumá nové americké seriály, které svojí kvalitou a inteligencí vybočují nad standartní televizní tvorbu. Na příkladu konkrétního seriálu přibližuje práci se zvukem, jeho celkovou dramaturgii.
  • Zvuková estetika ve tvorbě P. T. Andersona
    Blabla, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Cílem této práce bylo vystihnout specifický výraz, kterým se Paul Thomas Anderson skrze přístup ke zvukové stopě v součinnosti s dalšími složkami vyprávění vyjadřuje. Pro výzkum zvukové stopy v Andersonových filmech jsem zvolil metodu vypracování třech případových studií zkoumajících jeho práci se zvukem napříč žánrovým spektrem i historickým autorským vývojem. Z těchto případových studií vzešly styčné body Andersonova filmového vyjádření skrze zvuk, i jeho odlišnosti závislé na povaze světa, který Anderson v daných snímcích buduje. Specifika Andersonova přístupu ke zvukové stopě jsem pojal v kontextu vyprávěných příběhů a dalších výrazových prostředků filmové řeči s cílem zachytit narativní, estetickou či emocionální podstatu, kterou se v součinnosti snaží ve snímcích vyjádřit. Závěrem je vykreslení Paula Thomase Andersona jako autora, který se nejen způsobem práce se zvukovou stopou ukotvuje v doméně současných tvůrců filmového proudu amerického Indiewoodu.