Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "audiovizuální tvorba"
Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Audiovizuální ztvárnění hudebního dílaKršáková, Leticia(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-10-09Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou audiovizuálního ztvárnění hudebního díla. Jedná se o rozsáhlou problematiku, neboť audiovizualizace hudby v sobě akumuluje řadu uměleckých oborů a pracuje s jejich prostředky. Základní představu vývojové linie se snaží tato práce podchytit v obecné části, věnované hudbě a tanci a filmu jako jejím transformacím. V druhé části práce jsou představeny základní formy tohoto zpracování a některé hudebně filmové žánry s jejich specifickými rysy, a také jsou přiblíženy některé typické i netradiční postupy tvůrců a zhodnocena funkčnost jejich přístupů z hlediska diváka-posluchače. Teoretická opora pro v práci uvedené závěry je čerpána z dostupných pramenů a domácí i zahraniční odborné literatury. Závěry obecnějšího zhodnocení možností a úskalí ztvárňování hudby audiovizuální cestou staví především na analýze a srovnávání hudební a vizuální složky ve vybraných audiovizuálních dílech.
- Čas a zvuk ve filmuRichtr, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-10-04Tématem této diplomové práce je vnímání času v audiovizuálním díle. Zvláštní pozornost je zde věnována zvukové složce audiovizuálního díla, z jejíž perspektivy je na fenomén času nahlíženo. Nejprve nás stručně seznamuje s tím, jak se vyvíjelo chápání času v rámci filozofického kontextu. Další část pak představuje film jako médium, které ze své formální podstaty přináší nové podněty, které dále rozvíjejí dosavadní přemýšlení o čase. Po tomto uvedení do problematiky se práce zaměřuje na způsob vnímání času v rámci samotného zvuku, potažmo hudební skladby. Vychází zde z poznatků psychoakustiky a především pak z teoretických úvah francouzského skladatele Gérarda Griseye, ke kterým se snaží nacházet paralely v kontextu zvukové dramaturgie filmového díla. Poslední část se věnuje časovým vztahům vzešlým ze vztahu filmového obrazu a zvuku. Snaží se zde problematizovat a následně zobecnit specifické formální vztahy v rámci audiovizuálního díla, mající vliv na subjektivní vnímání času.
- Dramaturgie mixáže AV díla ve vícekanálových formátechSokol, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-11Cílem této diplomové práce je zmapovat vícekanálové formáty z pohledu technologie, zvukové dramaturgie a estetiky. Práce se zabývá historickým vývojem filmového zvuku, technickým přínosem jednotlivých technologií a mixáží jakožto finální činností při tvorbě zvukové složky audiovizuálního díla. Poslední část práce je věnována rozhovorům s českými zvukovými mistry a mixéry.
- Nejčastější problematika oboru Zvuková tvorba v pojmech a praktických příkladechGráf, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-01-23Cílem diplomové práce je vytvořit materiál, který by prehledně shrnul problematiku oboru zvuková tvorba a na praktických příkladech demonstroval jeho nejzásadnější pojmy a problematiku vzniku zvukové složky audiovizuálního díla. Smyslem práce by měl být vznik materiálu, který bude sloužit zejména v rámci výuky nových filmových tvůrců a to napříč jednotlivými obory zejména v rámci FAMU, ale i mimo ni. Práce by neměla být zaměřena jen studenty zvukové tvorby, ale spíše na studenty střihu, režie a dalších oborů pro které bude pomocníkem při realizaci vlastních projektů v budoucnu. Pomineme-li uměleckou složku audiovizuálních děl a jejich dramaturgickou stavbu, je k jejich vzniku potřeba spousta technických a technologických postupů. Ty by v ideálním případě měly sloužit k naplnění tvůrčího záměru a ne být zbytečnou překážkou. Proto by práce měla přehlednou formou uporoznit na problematiku, kterou se obor zvuková tvorba zabývá. Zaostřit na vznik audiovizuálního díla z pohledu tvůrců zvukové složky. Text by se měl vyvarovat zbytečných technických pojmů a měl by se soustředit na zkušenosti a příklady z praxe.
- Týmová spolupráce při zvukové postprodukci audiovizuálního dílaŠléška, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-10-09Hlavním záměrem práce je určení obecných psychologických principů, na jejichž základě týmová spolupráce funguje. Pro zdařilé vedení týmu je důležitá nejen znalost těchto principů, ale také jejich adekvátní aplikace do specifického prostředí zvukové postprodukce. První třetina práce obecně pojednává o socio-psychologických vztazích uvnitř týmu jako celku a pojmenovává hlavní principy jeho funkce. V dalších dvou třetinách práce se analyzuje zvukový supervizora jako týmový vůdce a specifikuje se náplň jeho práce, například jak by měl tým správně sestavovat a koordinovat. V dalších kapitolách je analyzováno specifické prostředí zvukové postprodukce a je popsán ideální model z hlediska správné funkce týmu. Poté jsou vysvětleny rozdíly týmů dočasných a trvalých, srovnají se jejich specifika s přístupem solitérním a popíše se jejich nejvhodnější aplikace do prostředí zvukové postprodukce. Závěrečné srovnání ideálního teoretického modelu s praxí uzavře celou práci.
- Vliv zvuku na plynutí času v audiovizuálním díleZavadil, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-21Tématem této práce je vliv zvukové složky na percepci času při sledování audiovizuálního díla a pokus o vyhledání vzorců a postupů ve zvukové tvorbě, které přispívají ke změně této percepce. V prvé části jsou uvedeny a popsány zdroje ze světové filozofie a filmové teorie zabývající se tématem času, především díla Henriho Bergsona a Gillese Deleuzeho. Z těchto zdrojů jsou vybrány myšlenky a úryvky k ústřednímu tématu práce relevantní. V druhé části jsou nově kategorizovány různé způsoby vnímání času v audiovizuálním díle a u každého z nich popsány rozličné dramaturgické postupy zvukové tvorby, které v rámci vnímání času hrají roli. Tyto postupy jsou dále prozkoumávány ve světle teorie zavedené v prvé části práce. Tato práce je pojata jako subjektivní úvaha nad tématem, která připouští svoji neúplnost a možnou polemiku.
- Z doslechu, nebo na vlastní uši?Lapčík, Radim(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-06Toto je popularizační práce v oblasti zvukové teorie. Zabývá se základními vzájemnými vztahy zvuku a obrazu, potažmo vztahem zvuku a obrazu k diegezi, kde srovnává práce českých a zahraničních teoretiků. Ačkoliv je primárně zaměřena na narativní dílo, zmíní i určitá specifika čtyř nejběžnějších seminarativních žánrů a dotkne se strukturních vztahů v nenarativních a interaktivních audiovizuálních dílech. Kromě vzájemných pozic zvuku, obrazu a diegeze tato práce stručně popisuje fenomén synkreze a význam synchronnosti, resp. asynchronnosti pro ovlivňování percepce času a prostoru v audiovizuálním díle. Materiály v přílohách doplňují text o související témata – kombinatorické okénko, vysvětlení třech plánů zvukové dramaturgie, užití zvuku jako znaku a překlad části textu Michela Chiona.