Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/30

Procházet

Procházet Katedra zvukové tvorby - KZT / Department of Sound Design podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 40
  • Allen, Malick, Coenové a voice-over v jejich filmovém vyprávění
    Klouzová, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-08
    Cílem diplomové práce je poukázat na legitimitu a svébytnost filmového výrazového prvku voice-overu, jehož kvality bývají často a priori podceňovány. Voice-over přitom disponuje specifickými vlastnostmi, jejichž účinné využití přispívá k vystavění kýženého vyznění filmu. Osobitost takové formy vyprávění dokládám na rozborech snímků Woodyho Allena, Terrence Malicka, Joela a Ethana Coenových, k jejichž stylu narace voice-overem neodmyslitelně patří.
  • Definovanie postáv zvukom.
    Hilčanský, Peter
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-05
    Zámerom tejto práce je priblížiť čitateľovi špecifickú prácu so zvukovou dramaturgiou hraného filmu a to: definovanie postáv zvukom. Konkrétne, ako môže zvuk pomôcť pri vytváraní silnejších, zapamätateľnejších postáv, odhaľovať ich slabosti, mentálne pochody alebo také kvality, ktoré by nebolo možné vytvárať inými spôsobmi. Ide o dramaturgicky špecifický prvok a nepracuje sa s ním v každom filme. Existuje však mnoho druhov filmov, ktoré z týchto postupov môžu benefitovať. Naším cieľom bude preto nájsť zaujímavé a výrazné filmové diela a rozobrať princípy zvukovej dramaturgie a filmovej reči v týchto filmoch. Dôraz bude tiež kladený na vyzdvihnutie potreby premýšľať o týchto postupoch ešte vo fáze scenára alebo prípravnej fáze filmu, pretože v post-produkčnej fáze je na ich vybudovanie zvyčajne neskoro.
  • Digitální restaurování optické zvukové stopy
    Poledna, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    V práci se věnuji oboru restaurování optické zvukové stopy filmového díla. Práce obsahuje zevrubný popis historického technického vývoje záznamu filmového zvuku a náhled do problematiky snímání, restaurování obrazové domény zvukové stopy a postprodukčního restaurování. Postprodukční fáze je demonstrována na konkrétním průběhu restaurování zvukové stopy filmu Ostře sledované vlaky. Práce na závěr obsahuje stručnou obecnou polemiku nad specifičností oboru filmového restaurování.
  • Diverzita funkcí hudby ve filmové trilogii Pán prstenů
    Šolaja, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Tato bakalářská práce pojednává o různorodosti funkcí hudby ve filmové trilogii Pán prstenů pomocí představení a rozboru specifických způsobů využití hudby. Tematické okruhy jsou záměrně vybrané tak, aby dohromady utvořily představu o rozmanitosti a propracovanosti hudební složky těchto filmů. Po úvodní části, která nastiňuje charakter práce a uvádí přehled použité literatury, následuje část obsahová. Ta se nejprve zabývá obecným charakterem hudební složky a poté obeznává čtenáře s průběhem jejího vzniku, od způsobu nahrávání až po spolupráci hudebního skladatele Howarda Shorea s ostatními tvůrci. Další kapitola popisuje funkci vybraných hudebních témat spojenou s jejich opakováním. Následuje krátká kapitola o hudbě a její absenci v bitevních scénách, o něco delší část o filmové stylizaci scén, které určitým způsobem předznamenává smrt některé z hlavních či vedlejších postav, a nakonec kapitola o diegetické hudbě a její funkci ve filmovém vyprávění. Způsob přístupu k rozboru je inspirován pracemi autorů jako Emilio Audissino, Michel Chion či Martin Knakkergaard.
  • Dramaturgický přesah filmové hudby Zdeňka Lišky
    Voneš, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-17
    Jedná se o bakal. práci studenta třetího ročníku, oboru Zvuková tvorba Filmové a televizní fakulty AMU. Práce není monografií Zděňka Lišky, jedná se o analýzu Liškovy filmové hudby především z hlediska dramaturgie, tzn. funkcí, která hudba ve filmu plní. Hlavní částí je analýza dramaturgických přesahů filmové hudby pěti známých děl československé kinematografie: Spalovač mrtvol (Juraj Herz), Marketa Lazarová (František Vláčil), Osada Havranů (Jan Schmidt) a Ikarie XB-1 (Jindřich Polák) a Vynález zkázy (Karel Zeman). Dramaturgickým přesahem se myslí takové využití filmové hudby, které není pouze hudební. Hudba může plnit funkci kulturního odkazu, může být nositelem vlastních významů, může zastoupit funkci ruchové složky, zvukových atmosfér a či dialogů. Každý z filmů je probírán v návaznosti na vybrané ukázky na přiloženém DVD. Další částí je monografické pojednání o Zdeňku Liškovi, avšak ne způsobem typické biografie, nýbrž z hlediska profesního; tématy jsou zde dobový kontext filmové hudby Liškovy doby a autorovo zasazení do toho kontextu. Dále je probírána spolupráce Zdeňka Lišky ve filmovém týmu, se střihačem, režisérem, zvukaři, hudebním dramaturgem či jeho způsob práce se symfonickým orchestrem. Pozornost je věnována i vlastní kompoziční praxi Zdeňka Lišky, charakteristickým hudebním prvkům, které jsou pro autora typické. Práce je určena odborné veřejnosti z oblasti kinematografie a hudby.
  • Dronová hudba a její využití ve filmové tvorbě
    Herrmann, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Dronová hudba je navzdory své jednoduché konstrukci a minimu předávaných hudebních informací velice mocným zprostředkovatelem emocí a dokáže významně ovlivnit lidské vnímání. Stavy navozené poslechem tohoto hudebního žánru se pohybují od paralyzujícího děsu a úzkosti přes uklidnění a smíření až po pocity neutuchající extáze. Tato práce má za cíl zkoumat tuto ambivalenci z různých úhlů, přiblížit divákovi kontext užití dronové hudby v historii hudební produkce a definovat různé postupy, jakými je tato hudba využita ve filmové tvorbě.
  • Filmová adaptace divadelní inscenace
    Hovorková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-04
    V této práci si chci pokládat otázky interakce divadla a filmu. Nechci se tedy věnovat "natočenému divadlu", nýbrž výhradně filmovým adaptacím divadelních inscenací. Dramatická díla se velmi často stávají námětem pro filmová díla, avšak co vede tvůrce ke zfilmování konkrétní divadelní inscenace? Nakolik pak filmaře ovlivní existující předloha, a jakou cestou se vydat, když divadlo i film nabízejí tolik rozličných výrazových prostředků? Co všechno může divadlo nabídnout filmu, a co z toho je film schopen pojmout za své, převzít, či transformovat? A existují v tom případě nějaká pravidla?
  • Filmová hudba Ennia Morriconeho a její dramaturgická úloha ve westernových filmech Sergia Leoneho
    Bieliński, Bartłomiej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-09
    Morriconeho hudba k Spaghetti-westernu neodmyslitelně patří a je i určitým znakem tohoto žánru. Skladatel používá velmi různorodou instrumentaci a nevyhýbá se ani elektronickým zvukům, které často až přesahují do kategorie ruchů (jako například výstřely z pušky). Co je však nejvíce fascinující na tomto skladateli, jak charakteristicky přiřazuje leitmotivy postavám a také jeho motivicko-tematická práce. Obecně mám k Morriconeho hudbě i filmům blízko, proto bych se chtěl tomuto tématu v bakalářské práci věnovat.
  • Filmy oceněné Akademií v kategoriích zvuku
    Bartošová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-10-09
    Tato diplomová práce pojednává o udílení cen Oscar americkou filmovou Akademií a o filmech, které získaly ocenění v kategoriích zvuku. V první části se práce zabývá historií Akademie a způsobem hlasování o nominacích i vítězných snímcích. Druhá část obsahuje rozbor zvukové složky vybraných filmů, které byly oceněny. Cílem je sledovat vývoj zvukové složky v těch nejlepších amerických filmech v průběhu téměř 85 let a pokusit se odhalit důvody jejich vítězství.
  • Folklorní zvukové prostředky v kinematografii zemí Visegrádské čtyřky
    Kopelec, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato práce zkoumá využití folklorní hudby a zvukových prostředků v rámci kinematografie států Visegrádské čtyřky vzhledem k jejich společným hranicím a propojenosti lidové kultury. Teoretická část analyzuje způsob práce s folklorními zvukovými prostředky, tedy zpracování, kompoziční úpravy, dramaturgii a funkci lidové hudby ve filmu. Praktická část práce se věnuje hloubkové analýze vybraných filmových děl využívajících folklorní zvukové prvky. Zkoumá, jakým způsobem jsou tyto prostředky začleněny do celkové dramaturgie filmu, jak ovlivňují vyprávění příběhu a jaký mají emocionální dopad na diváky. Cílem je poskytnout komplexní přehled možností práce s folklorními prvky ve filmové tvorbě. Práce se zabývá způsoby využití folkloru coby plnohodnotného dramaturgického nástroje a zkoumá, zda-li folklorní tvorba není jen historickým a regionálním fenoménem.
  • Hudba jako součást vnitřního světa filmu
    Šec, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-15
    Bakalářská práce se zabývá používáním hudby, tedy prvkem, který silně ovlivňuje divákovy emoce. A to zejména s ohledem na její pozici vůči obrazu - Ta je totiž zásadním faktorem ovlivňující její fungování ve filmu. Vycházím s teoretických prací, které analyzují problém, jakým způsobem divák např. v kinosále vnímá zvuky a jaký vliv na to má jejich různé umístění vůči obrazu. Principy filmové hudby také ovlivnil dlouhodobý vývoj kinematografie. S tím je spjata i dnešní nadužívanost hudby. V mnoha případech totiž autoři ignorují důsledky způsobené její pozicí. Konkrétní příklady filmů nám tak pomohou pochopit celou problematiku. Ne vždy je totiž pozice hudby lehko určitelná. Práce nám pomůže pochopit důležitost integrace hudební složky ve filmu. Je-li hudba sofistikovaně propojena se světem filmu, divák se může plně soustředit a film vnímat jako umění.
  • Hudební dramaturgie ve filmech Davida Lynche
    Černohorský, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    David Lynch patří k významným autorům americké postmoderní kinematografie. Jeho filmy jsou charakteristické specifickými tématy, vizuálním stylem, intelektuální náročností, surrealistickými sekvencemi a velkou emocionální působivostí. Hudební složka ve filmech Davida Lynche neoddiskutovatelně patří k nejdůležitějším výrazovým prostředkům a práce s ní je pro tohoto režiséra jednou z nejpodstatnějších součástí procesu výroby filmu. Tato bakalářská práce se bude zabývat studiem hudební složky napříč filmy Davida Lynche od momentu, kdy začal spolupracovat se skladatelem Angelem Badalamentim. Na rozboru hudební složky konkrétního filmu Mulholland Drive budou analyzovány způsoby, jak David Lynch ve svých filmech hudební složky využívá pro dosažení vlastních tvůrčích záměrů. Následně budou tyto způsoby diskutovány vzhledem k jeho ostatním filmům Blue Velvet, Twin Peaks: Fire Walk with Me, Wild at Heart, Lost Highway a budou hledány jejich společné konstanty.
  • Hudební kontrapunkt ve filmu
    Dolejší, Dominik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Zasazením hudebního kontrapunktu jako způsobu práce s hudbou v audiovizuálním díle do kontextu evropského myšlení protikladů je otevřeno samo téma práce – pochopení hudebního kontrapunktu ve filmu jako smyslutvorného prvku. Kromě filosofického úvodu a vysvětlení samotného pojmu hudební kontrapunkt teoretická část práce představuje hlavní koncepce hudebního kontrapunktu ve filmu podle teoretiků filmu a filmového zvuku. Dále je proveden pokus o formulaci vlastního dělení typů hudebního kontrapunktu. Praktická část potom analyzuje jednotlivé příklady hudebního kontrapunktu, jeho fungování v dané scéně a v celku filmu.
  • Hudobné a zvukové spracovanie seriálu Stranger Things
    Marinová, Viera
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-30
    Táto magisterská práca sa venuje analýze zvukovej stránky seriálu Stranger Things, pričom sa opiera o jeho prvé tri série. Analýzou hudby, zvukového dizajnu a ďalších zvukových zložiek si kladie za cieľ overiť predovšetkým ich dramaturgickú funkčnosť, a tým aj v konečnom dôsledku posúdiť zohranú úlohu zvukového spracovania v kontexte celkového diváckeho úspechu seriálu, či jeho odbornej kritiky. Podobne aj pri analýze zvukového mixu nesústreďuje pozornosť na technické - ale umelecké prostriedky a postupy ktoré ovplyvňujú vnímanie emócii a významov v príbehu, a ktoré posúvajú zmyslový a kinestetický divácky zážitok. Práca vychádza najmä z vlastného pozorovania, nasledovnej kategorizácie, popisu a zhodnotenia funkčnosti daných dramaturgických prostriedkov, a to špeciálne na poli rozsiahlejšieho televízneho formátu s kinematografickými ambíciami. V menšej miere čerpá aj z prevzatých rozhovorov s tvorcami seriálu, skrz ktoré približuje ich zámery a postupy, ktoré môže porovnať s naplneným diváckym dojmom, a zároveň čiastočne vyvážiť subjektivitu hodnotenia autorky textu. Táto magisterská práca je zacielená hlavne na študentov filmu, či začínajúcich filmárov, za účelom dodania inšpirácie či odvahy byť v tvorbe kreatívny a zároveň sa nebrániť aj zaužívaným zvukárskym postupom, pretože tým môžu dosiahnuť osviežujúci a zároveň divácky stráviteľný filmový či televízny zážitok, aký ponúkajú aj doterajšie tri série Stranger Things. Zároveň môže práca slúžiť ako podklad pre pozornejšie sledovanie nadchádzajúcej série (či sérií) tohto seriálu.
  • Jóhann Jóhannsson
    Nižník, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Islandský rodák Jóhann Jóhannsson zemřel 9. února 2018 ve věku pouhých čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt je pro hudební svět velkou ztrátou. Jóhannsson během mnoha let svého působení vytvořil vlastní specifický styl, který smazává hranice mezi hudbou a sound designem, vtahuje posluchače do hlubin jiných světů a časů, a je zároveň vysoce eklektický i koherentní. Cílem této diplomové práce je nejprve definovat autorův rukopis analýzou jeho díla v časovém, sociálním, historickém, estetickém a stylistickém kontextu a poté zjistit, jaký celkový přínos zanechal ve světě filmové hudby, sound designu a umění obecně.
  • Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami hudby. Hudba mezi láskami a smutky.
    Vacula, Richard
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-30
    Sonda do zvukové dramaturgie výjimečných filmů československého a českého režiséra Karla Kachyňy, s akcentem na jeho práci s hudební složkou,
  • Postsynchron jako stylizace dialogové složky AV díla
    Kopelec, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-16
    Bakalářská práce se zabývá využitím postsynchronního narávání dialogů jako stylizačního prostředku k estetické nebo formální změně ve filmu. Pomocí úvodního historického exkurzu zkoumá vývoj postsynchronních technologií a postupů. V této práci budu zkoumat různé způsoby, kterými lze dosáhnout kýženého efektu, který může nabídnout jen postsynchronně nahraný dialog. Dále si práce bere za cíl nastínit metody, kterými režisér nebo zvukový mistr vedou herce při nahrávání.
  • Přístup ke zvukové tvorbě remaků demonstrovaný na filmech The Grudge
    Švancarová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-27
    Diplomová práce řeší tvůrčí možnosti zvukové složky při tvorbě remaků. Tuto problematiku zkoumá pomocí zvukové komparace tří verzí filmu The Grudge – Ju-on: The Curse (2000, Takashi Shimizu), The Grudge (2004, Takashi Shimizu) a The Grudge (2020, Nicolas Pesce). Práce zkoumá a porovnává jednotlivé verze na úrovních – mluvené slovo, ruchy, atmosféry, filmové ticho a hudba – a dává je do souvislostí s přístupem jejich tvůrců, jejichž kompletní rozhovory jsou zařazeny v přílohách.