Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/13

Procházet

Procházet Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments podle Klíčová slova "20.-21. století"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Přínos běloruských skladatelů kytarové l iteratuře 20. - 21.století.
    Krein, Nikita
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-08
    Tato práce se zabývá přínosem běloruských skladatelů kytarové literatuře 20. - 21. století. Cílem práce je poukázat na významnou roli autorů běloruské kytarové školy ve vytváření kytarového repertoáru nejen v běloruském kontexu. V první části práce jsem se zaměřil jednak na tvorbu profesionálních skladatelů komponujících pro kytaru, jednak na dílo běloruských kytaristů skladatelů. Systematizoval jsem také vydaný notový materiál a metodické publikace týkající se kytary, od historicky notového kytarového sborníku v Bělorusku až do současnosti. V druhé části práce jsem analyzoval vybrané kytarové dílo běloruského autora - " Koncert pro kytaru, smyčcové nástroje a zvony " Galiny Gorelovové. Při určování přínosu běloruských skladatelů kytarovému repertoáru jsem nejprve analyzoval pozadí profesionálního kytarového vzdělávání a interpretace v Bělorusku sovětské éry, neboť právě to položilo základy novodobé profesionální kytarové skladatelské školy. Tvorbu jednotlivých skladatelů jsem analyzoval na základě jejich interpretační, pedagogické a skladatelské činnosti v historickém a hudebně - kulturním kontextu. Třídílný " Koncert pro kytaru, smyčcové nástroje a zvony " G. Gorelovové jsem analyzoval zejména z pohledu kytarového partu, jeho role v tomto díle, dramaturgického obsahu a formy.Podařilo se mně systematizovat tvorbu běloruských skladateků kytaristů i nekytaristů a vydávání jejich děl a zařadit je do širšího kontextu vývoje běloruské kytarové školy. Přínosem této práce je upozornění na důležitou roli běloruských skladatelů ve vytváření kytarového repertoáru nejen v Bělorusku. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že běloruští kytaristé a skladatelé přináší velký vklad do rozvoje kytarové literatury 20. - 21. století.
  • Současná barokní interpretace
    Čepická, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-06
    Tato diplomová práce zpracovává základy barokní interpretace. Porovnává názory mnoha mistrů a vychází primárně ze dvou knih - z knihy Hudba baroka Vratislava Bělského a z Interpretace 17. a 18. století Arnolda Dolmetsche.
  • Stamicovo kvarteto
    Truszka, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-14
    Predmetom tejto diplomovej práce je oboznámenie sa a priblíženie cesty Stamicovho Kvarteta. Stamicovo kvarteto dosiahlo za svoju existenciu významné miesto v komornej hudbe a významné meno nielen v Čechách ale aj v zahraničí. Cieľom bolo priblížiť históriu a súčasnosť tohto známeho českého kvarteta. Poukázať na celostnú kontinuitu vnímaného súboru, ktorú dnes tvorí a tvorilo niekoľko fantastických hudobníkov. Boli to huslisti Bohuslav Matoušek, Vítezslav Černoch, violončelista Vladimír Leixner. V súčasnosti sú to Jindřich Pazdera, Josef Kekula, Jan Pěruška a Petr Hejný. Ťažiskom je história a súčasnosť Stamicovho kvarteta. Stručné predstavenie každého hudobníka osobitne. V závere práce je prepis repertoáru, diskografie a prehľad koncertov Stamicovho kvarteta v rokoch 2020 až 2022.
  • Tvorba Jana Klusáka a Marka Kopelenta
    Nečaský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-06
    Bakalářská práce o fenoménu Nové hudby a dvou představitelích Marku Kopelentovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena na dvě části, část teoreticko-historickou a analytickou. Teoreticko-historická část pojednává o Nové hudbě a hudebním ţivotě obou skladatelů, jejich působení v hudebních tělesech Musica viva pragensis (Kopelent) a Komorní harmonii (Klusák) o moderních postupech, která skladatele ovlivnila. Tato část je rozdělena na tři kapitoly. První se týká Nové hudbě a charakterizuje ji, další pojednávají o skladatelích. Druhá část bakalářské práce je analytická. Jedná se o rozbor skladeb Jitřní chvalozpěv (1978) Marka Kopelenta a VII. invence pro orchestr (1972−73) Jana Klusáka. Práce je napsána s pouţitím uvedené literatury a na základě osobních rozhovorů s oběma skladateli. V analytické části jsou přiloţeny skeny rozebíraných partitur.