Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "hudba"
Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Barva a souzvuk v orchestrálních partiturách Tristana Muraila a Marii SchneiderSýkora, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Současná hudební teorie a praxe v oblasti soudobé vážné hudby a jazzu jsou úzce spjaty s problematikou tvorby a užití různých souzvuků a barev. Dílo skladatelských osobností jakými jsou Maria Schneider, na poli jazzovém, a Tristan Murail, na poli soudobé vážné hudby, je pro svůj přístup k této problematice naprosto zásadní. Analýza obou kompozičních postupů a technik a úvaha nad možností jejich propojení je téma, které rámcuje obsah této práce.
- Bas jako projev periodicity v hudběEsterle, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-05-24V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě 20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
- Hudba jako film, film jako hudbaKlusák, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-01Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby. Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
- Improvizace a její vliv na skladatelovo myšleníHora, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-18V práci se věnuji zkoumání určitého období ve své tvorbě, během kterého bylo pro mě problematické tvořit a jakým způsobem může improvizace pozitivně ovlivnit skladatelovo myšlení. Ve druhé části pak pomocí textů Daniela Kahnemana a Edwarda Saratha popisuji určité jevy spojené s kreativní činností a změněnými stavy vědomí. V poslední části se zamýšlím nad hygienou tvorby a popisuji činnosti, které jsem v tomto procesu používal.
- Lidský hlas v tvorbě Arnolda Schönberga ve vybraných příkladechŠvarcová, Terezie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Lidský hlas zaujímá v tvorbě Arnolda Schönberga významné postavení. V této práci se zaměřuji na použití hlasové techniky Sprechstimme v kompozici Pierrot lunaire, op. 21 (1912). V úvodu konfrontuji termíny Sprechstimme a Sprechgesang a stručně zmiňuji použití hlasu v tvorbě, která Pierrotovi předcházela. V závěru práce se pak okrajově zabývám dalšími dvěma melodramy Ode to Napoleon Buonaparte, op. 41 (1942) a A Survivor from Warsaw, op. 46 (1947). Snažím se objasnit, proč právě v těchto kompozicích zvolil autor tento typ hlasové techniky a do jakých hudebně estetických kontextů jej zasadil. V oblasti analýzy vysvětluji pojem Sprechmelodie a zabývám se uchopením textového materiálu v rámci rytmické složky, artikulací, dynamikou, agogikou a slovními pokyny v partu recitátora. Sprechstimme představuje jeden ze dvou základních autorových přístupů k lidskému hlasu a stává se po celou dobu jeho tvorby jakousi paralelou k jeho čistě vokálnímu kompozičnímu postoji.
- Numerical system in spatial music composition -Focus on ancient Chinese Yin Yang and Wu Xing numerical systemWan, Yuk Bun(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-01TThis thesis is concentrated on the research of different numerical devices of ancient Chinese numerical system such as the Wu Xing sequence and related features, in order to generate diverse compositional materials for music composition by trigram(s) result (Gua/掛). My overall approach is to develop the methods, which can give us the freedom to choose different compositional materials since we can generate very different compositional material such as scales and chords by the result of Bagua (八掛), instead of John Cage’s change operation, which only obeys the certain results generalize entire piece automatically. Hence, we can select the most appropriate materials for the music composition and have better control of the compositional process. Mentioned elements are very simple; nevertheless, the numerical relationships between them can be very complex. Although this offers an attractive potential for their application in the creation of a new compositional materials, we need to settle the complication of the process and avoid the mistake of calculations. Referring to this issue, we can use several means to contribute the generating process correctly: Application of computer for calculation, avoidance of using complicated formulas in the systems, and cross-checked by another person.
- Organicita jako estetická koncepce v současné hudběDřízal, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-12Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
- Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladebAslamas, Anton(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-05-24Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
- Převod pohybu lidského těla na zvuk pomocí senzorůRataj, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-10Tato práce pojednává o průniku dvou rozdílných kompozičních přístupů (real time technologie a instrumentální kompozice) ve vlastním uměleckém díle - hudebně tanečního představení Umění Manipulace. Nejprve popisuji vývoj interaktivních pohybových systému v uplynulých padesáti letech a dále dva odlišné přístupy jejich kategorizace. V další části popisuji představení Umění Manipulace z hlediska dramaturgie a hudebního obsahu. Dále se zabývám kompozičními východisky, která jsem použil v instrumentální a elektroakustické hudební rovině a současně analyzuji vzájemný vztah těchto dvou hudebních rovin. V závěru popisuji architekturu a funkci virtuálního nástroje, kterým je pomocí pohybového senzoru v reálném čase nahraný a ovládaný zvuk.
- Prevod zmyslových vnemov do hudby ako zdroj inšpirácie skladatel'aKliment, Henrich(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-18Práca skúma možnosti a spôsoby prevodu zmyslových vnemov akustických a neakustických na parametre hudby prostredníctvom rôznych kompozičných postupov. Predmetom práce nie je oblasť synestézie, ale predovšetkým sféra dojmov. Popisuje rolu a využitie zvukomaľby a štruktúrnej analógie pri prevode zmyslových vnemov. V rámci troch inšpiračných okruhov - vtáky, zvony a voda - sú oba tieto kompozičné princípy reflektované na ukážkach konkrétnych skladieb.
- Radioaktivní prostředí jako možný zdroj inspirace kompoziční tvorbyCílková, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Již od počátku hudebního umění docházelo v kompozičním oboru k reflexím aktuálních témat společnosti. Jmenujme například velkou průmyslovou revoluci a Honnegerovu skladbu Pacific 271 inspirovanou parní lokomotivou. Radioaktivní rozpad představuje jeden ze základních jevů ve vesmíru, díky kterému je naše Země v rovnováze. V první části práce se zabývám stručnou historií a současností práce s čísly, generativní hudbou a reflexí přírodního prostředí v hudbě. Druhá část přináší sondu do historie radioaktivity ve spojení s hudbou, kde vzápětí nacházíme několik přímých důkazů o tom, že se v dějinách hudby skladatelé radioaktivitou již zabývali. Také nastiňuje možné propojování obou dvou témat a odkazuje na uměleckou formu "soundscape". Třetí část přibližuje vědecká měření a ukazuje praktické možnosti využití radioaktivních dat v kompoziční praxi na několika konkrétních hudebních příkladech.
- Reflexe současných elektroakustických technologií ve vokálně-instrumentální hudběLukeš, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-12Předkládaný text magisterské práce pojednává o technologii a jejím vlivu na kompoziční práci skladatele. Současná scéna tzv. artifiální hudby v zásadě prolíná svět akustického zvuku se světem elektroakustického zvuku, který již několik dekád představuje hlavní těžiště výzkumu na poli artificiální hudby jako takové. Neustálý vývoj a zdokonalování technologií v kontextu stále lepší dostupnosti v praxi znamená stále větší infiltraci technologických řešení do trojúhleníku skladatel - interpret - posluchač. Hlavním těžiště textu tvoří analytické sondy do současných technologických řešení a jejich následný přínos pro práci skladatele. Technologie zde může hrát roli analytickou, interpretační a zprostředkovaně i kompoziční. Získané poznatky v oblasti elektoakustických technik pak vsazuji do kontextu akustických kompozičních technik, což vede na mnoha místech k možnosti klasifikace daného zvuku prostřednictvím různých optik. Důležitou roli pro zvuk pochopitelně hraje prostor. Práce pojednává o významu slova prostor jak z hlediska architektonického řešení, tak pohledem na možnosti při tvorbě prostoru virtuálního. Předposlední kapitola dává čtenáři nahlédnout do oblasti generativní hudby prostřednictvím projektu Mystika vůní. Závěrečné shrnutí textu si klade za cíl především pojmenovat a zmapovat dnes možná východiska kompoziční práce v kontextu dnes používaných technologií.
- Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelůReindl, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-07Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
- Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorůKhinkov Aitbayeva, Nargiza(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-12Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
- Transtextuality in contemporary musicCunha, Bruno(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-10The purpose of this thesis is to develop a materialistic approach for the use of transtextuality in music composition. As a concept from literary theory, transtextuality proposes that no text is new, but rather transcendent from another text. However, when applying this concept to music, one should take into account that a sole semiological approach risks idealizing the musical experience and disregarding the materiality of the acoustic phenomena. Rather, by engaging in a materialistic approach, to which this thesis found the basis in Deleuze's philosophy, we are able to comprehend transtextuality as a form of capturing forces. Transtextuality becomes material in itself. Furthermore, the thesis justifies the use of citations by apprehending the composer as a bricoleur, who engages with the texts in his surroundings during the poietic process. The "transtextual nature" of citations is there, it is materialistic and real, but our approach focuses towards recycling the material itself, not the idea that it represents.
- Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda SchnittkehoFila, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-07Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl. V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání koncertantního principu.