Katedra tance / Department of Dance
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra tance / Department of Dance podle Klíčová slova "balet"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 29
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Analýza 1. jednání baletu GiselleRafajová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-02Tato diplomová práce se zabývá analýzou prvního jednání baletu Giselle. Zaměřuje se na jeho dramaturgii, sled hereckých akcí a psychologii postav. Srovnává různé podoby prvního dějství z následujících zdrojů: původní libreto Théophilea Gautiera a Julese-Henriho Vernoye de Saint-Georges, poznámky ruského baletního mistra a repetitora Antoinea Tita, manuskript Henriho Justamanta, libreto Rostislava Zacharova, zjednodušený choreografický zápis Cyrila Beaumonta a zápis choreografie Leonida Lavrovského pořízený Natalií Konjusovou. Značná pozornost je věnována zejména Justamantovu rukopisu a záznamu Konjusové.
- Balet Giselle v zápisu Henriho Justamanta ze 60. let 19. stoletíRafajová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-05Tato bakalářská práce se zabývá zápisem baletu Giselle, který vytvořil francouzský choreograf a baletní mistr Henri Justamant v 60. letech 19. století. Uvádí překlad 2.jednání tohoto baletu, který srovnává s původním libretem Giselle z roku 1841 a zabývá se jeho následnou analýzou.
- Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. stoletíČižmáriková, Monika(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-05-30Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
- Baletní hudba Leopolda KoželuhaStratilová Urválková, Eva(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-06Diplomová práce pojednává o baletní hudbě Leopolda Koželuha a je zaměřena především na pětiaktový heroický balet La ritrovata Figlia di Ottone II., který měl premiéru 24. 2. 1794 v Kärntnerthor-Theater. Opisy a tisky tohoto baletu jsou dodnes značně rozšířené. Na základě dochovaného libreta a tisku kompletní klavírní verze baletu byla učiněna přibližná rekonstrukce děje podle Koželuhovy hudby. Analýza notového pramene odhalila značnou dramatičnost baletní hudby. Dalším cílem práce bylo prozkoumání historického pozadí vzniku libreta. Ukázalo se, že námět je z velké části založen na skutečných postavách, ale fiktivním ději. V jediném dosud známém pramenu (Ayrenhoff 1794) se dovídáme kusé informace o jevištní podobě vídeňské verze baletu. Menší pozornost je věnována dalším baletním dílům Koželuha, jako je tříaktový heriocký balet Telemach auf der Insel der Kalypso (1807).
- Baletní škola Divadla J. K. Tyla v PlzniHradilová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-07Abstrakt Tato bakalářská práce mapuje historii Baletní školy při Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Zabývá se okolnostmi jejího vzniku a popisuje její vývoj. Současně představuje jednotlivé pedagogické osobnosti, které se vystřídaly v jejím vedení do roku 1989. První kapitoly se týkají nejstarších osudů této plzeňské taneční instituce. Střední část zmiňuje problémy, s nimiž se v době 2. světové války provoz školy potýkal. Dále zachycuje obrodnou činnost Josefa Škody a prezentuje největší rozkvět školy v době působení Jiřího Němečka. Závěr je věnován učebnímu systému Milady Papežové a její celkové reorganizaci školy. Příloha obsahuje dobové dokumenty, fotografie a vypracovanou tabulku s přehledem představení, v nichž žáci baletní školy účinkovali v letech 1947–1989.
- Baletní škola Olgy Kyndlové, Státní opera PrahaAdams, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-04Tato bakalářská práce se zabývá popisem výuky v Baletní škole Olgy Kyndlové ve Státní opeře Praha, která si klade za cíl připravit své žáky ke studiu na taneční konzervatoři. Jsou zde popsány jednotlivé lekce, jaké principy výuky se v této škole používají a jaké má výuka cíle. Práce obsahuje shrnutí i dalších aktivit a úspěchů žáků školy na tanečních soutěžích a představeních. Jedna z kapitol je věnována charakteristice vlastností a dovedností pedagoga tance, na co by měl klást důraz při výuce žáků a následně jsou zde popsány požadavky pro přijetí žáka na taneční konzervatoř. V poslední části práce jsou uvedeny grafy s výsledky z dotazníků, které obdrželi současní žáci Baletní školy Olgy Kyndlové. Otázky byly zaměřeny na spokojenost žáků s výukou, na jejich osobní názory a plány do budoucna.
- Brjancev, Ejfman, Jlizarjev: cesty sovětské choreografie 80. a 90. let 20. stoletíIvanou, Uladzimir(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-05Tato práce pojednává o třech významných osobnostech sovětského baletu druhé poloviny 20. století, Valentinu Jelizarjevovi, Dmitriji Brjancevovi a Borisu Eifmanovi. Prostřednictvím jejich tvorbu můžeme sledovat vliv sociokulturních a politických událostí na vývoj baletního umění v zemích bývalého Sovětského svazu. První část práce se soustředí na uměleckou tvorbu choreografů od sedmdesatých let 20. století do dnešní doby. Druhá část je zaměřená na jejich díla vzniklá v polovině devadesátých let. Závěr práce poukazuje, v jaké míře byla umělecká tvorba ovlivněna politickými změnami.
- Choreografie mezi intermedialitou a interaktivitouŠmídová, Monika(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-02Diplomová práce vymezuje pojem interaktivní média a vysvětluje jejich odlišnost od dosud známého pojmu nových médií. Opírá se historicky o vývoj technologií a teorii nových médií. Dotýká se základů estetiky pro lepší pochopení toho, jak člověk přijímá nové vjemy a jak na ně reaguje. Mapuje vývoj tanečně vizuální formy označované jako digital dance a uvádí její hlavní průkopníky a jejich postupy. V závěru je analyzována práce tří současných umělců používajících interaktivní projekce v představení.
- Dramaturgie baletních souborů kamenných divadel na území Čech a Moravy v letech 1918-1948Kantorová, Lenka(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-24Tato práce pojednává o všech baletních titulech, které byly uvedeny ve třech největších scénách v Praze, Brně a Ostravě v období 1918-1948. Věnuje se repertoáru třiceti sezón souběžně a přináší srovnání těchto třech scén. Zkoumané jsou především tituly, jejich opakování a cesty v daném období, věnuje se však také kritikám v dobovém tisku, choreografům a tvůrcům děl.
- Interaktivní oblek pro tanečníka a jeho použitíKříž, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-11Bakalářská práce se zabývá interaktivním kostýmem pro tanečníka. Vypracování zahrnuje historický vývoj a první postupy pro vyuţití interaktivity mezi tanečníkem a jeho kostýmem. Součást vývoje interaktivního kostýmu je také vývoj technologie. V tomto případě to jsou první pokusy s barevným nasvícením kostýmů, vyuţití projekce ?theatergraph? inteligentní textilie a digitálních médií. Rozbor kostýmu CrossX, je také obsahem mé práce, a to z důvodu dvouletého projektu Mr.CrossX, který vznikl ve spolupráci se studenty a profesory z ČVUT. Shrnuji zde vývoj technologických principů k zhotovení obleku, který si tanečník sám rozsvěcí, čímţ vzniká interakce.
- Jelizaveta NikolskáPollertová, Adéla(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-05-23Práce, která nese název Jelizaveta Nikolská zachycuje umělecky i soukromě bohatý život této baletní divy první poloviny 20. století. Její dětství, mládí a taneční začátky v ruské Oděse, cestu do Národního divadla v Praze, kam přijela v roce 1922 a svým ztvárněním role Odetty v nově inscenovaném Labutím jezeře pronikla do české kulturní společnosti. Dále se můžeme dočíst o jejím působení v Paříži a následném angažmá v egyptské Káhiře. Za zmínku jistě stojí i zapomenutý, ztracený a znovu nalezený balet Ruce Bohuslava Martinů. Práce pochopitelně obsahuje i návrat Nikolské do Prahy a její působení v Národním divadle za II. světové války, následnou kolaboraci a útěk z Československa do Venezuely, kde její cesta životem končí.
- Mezinárodní baletní soutěže umístění studentů Taneční konervatoře hl avního města Prahy v minulosti a dnesMaříková, Klára(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-03Cílem této bakalářské práce je nejdříve popsat základní informace z historie a ze současných propozic Mezinárodní baletní soutěže ve Varně, Prix de Lausanne a československé Celostátní baletní soutěže. Dále se zabývá tím, jaká ocenění na nich získali studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy v letech 1972-2013. Stručně se také věnuje soutěži Prix Carpeaux, které se studenti této školy účastní v posledních letech nejčastěji. Práce zahrnuje autentické rozhovory s významnými osobnostmi českého tanečního umění a jejich vzpomínky na účast na těchto soutěžích. V závěru je hodnocen přínos soutěží a jejich vliv na budoucí taneční kariéru studentů.
- Nelly Danko - pedagog tance a baletní mistrTomcová, Markéta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-07Bakalářská práce popisuje dosavadní kariéru profesionální umělkyně Nelly Danko. V Národním divadle v Praze působí více než čtyřicet let jako tanečnice, baletní mistryně i asistentka choreografa. Je také výraznou pedagogickou osobností vyučující na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy. Hlavním zdrojem pro tento text se stal rozhovor s ní a velmi blízkými kolegy, kteří s ní v průběhu života spolupracovali. Dále jsem využívala materiály, které jsem nalezla v Divadelním ústavu a publikace i články o tanci.
- Olga Borissová-Pračíková (tanečnice a pedagožka)Králová, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-05Svou bakalářskou prací jsem chtěla zprostředkovat podrobné informace o životě, kariéře a pedagogickém působení Olgy Borissové - Pračikové, která je sólistkou Národního divadla moravskoslezského a členkou pedagogického sboru Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě. Díky studiu na Kyjevském učilišti je ovlivněna ruskou technikou klasického tance. Ve svém pedagogickém působení mimo jiné využívá techniku světoznámé pedagožky Agripiny Vaganovové. V této práci popisuji ukázkový trénink její techniky a jeho využití na taneční konzervatoři. Osobním názorem O. Borissové bych tak ráda přiblížila smysl a uplatnění techniky Vaganovové.
- Petr Weigl jako režisér baletních filmů a inscenacíČižmáriková, Monika(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-02Tato práce přibližuje a shrnuje taneční dílo významného českého režiséra Petra Weigla, který byl prvním dramaturgem a režisérem baletu u nás a za své filmy si vysloužil mezinárodní úspěch a ocenění. Natočil mnoho tanečních filmů a spolupracoval na četných baletních inscenacích v Národním divadle v Praze. Mezi filmy patří například Pas de quatre, Víly, Bolero a další. Ve své práci analyzuji jak taneční filmy Petra Weigla, které přibližuji a stručně rozebírám, tak i jeho divadelní inscenace, Vášeň, Radúz a Mahulena a jiné. Velký důraz kladu na balet Romeo a Julie z roku 1971, který Weigl vytvořil s choreografem Miroslavem Kůrou a jenž se dočkal neobvyklého úspěchu. V závěru práce se také zabývám problémem divadelní režie, zvláště u tanečních představení, kde polemizuji o nedostatku využívání režisérů v baletu. Těžiště své práce vidím v četných citacích pamětníků, kteří spolupracovali s Petrem Weiglem - Michaely Černé, Vlastimila Harapese, Astrid Štúrové, Michaely Vítkové, Anety Voleské a samotného Petra Weigla. Tyto osobnosti byly významným zdrojem fakt a postřehů, které jsou v dnešní době již polozapomenuté. Pracuji také s dobovými recenzemi a kritikami zveřejňovanými v různých českých periodikách, například v Tanečních listech, Květech, Právu, Lidové demokracii a mnohých dalších.
- Počátky baletu v Ostravě do roku 1934Kantorová, Lenka(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-05-30Tato práce pojednává o vzniku baletního souboru v Ostravě a zaměřuje se na období 1919-1934. Mapuje dění od první divadelní sezóny, která započala příchodem ředitele Václava Jiříkovského a baletního mistra a choreografa Achille Viscusiho, jehož činnost je velmi důležitá i pro ostatní baletní soubory v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Věnuje se personálnímu složení baletního souboru a jeho repertoáru, který na závěr srovnává i s ostatními československými baletními soubory ve vybrané době. Práce je zakončena rokem 1934, kdy Ostravu opouští choreograf Saša Machov. Na základě zjištěných údajů je možné nahlédnout na dění ostravského baletu také v kontextu celého Československa a porozumět tak lépe výběru inscenací, ale také umělcům samotným.
- Posazení pánve k technice klasického tancePokorná, Kristýna(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-07Diplomová práce „Posazení pánve v technice klasického tance“ přibližuje čtenáři funkci pánve v pohybu a poukazuje na její důležitost v rámci celé kostry těla. Představuje jednotlivé svalové skupiny kolem pánve, které se výrazně podílejí na zprostředkování pohybů, především se zaměřením na vybrané úkony v rámci techniky klasického tance. Cílem práce je poukázat na funkčnost pohybového aparátu a vzájemnou kooperaci mezi silou myšlenky a vnímání pohybu.
- Právní a organizační rámce soukromých škol uměleckého tance v Čechách 1900 - 1945Beneš, Ladislav(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-10Diplomová práce se zabývá problematikou legislativních podmínek pro povolování a provoz škol pohybového umění na území Československa v období let 1900-1945. V práci volně navazuji na svoji bakalářskou práci. Hlavním pramenným materiálem byly archivní fondy ministerstev a konkrétních škol, uložené v Národním archivu v Praze. V jednotlivých kapitolách představuji zákony, které se na školy vztahovaly a požadavky, které musel ohlašovatel splnit pro vzetí školy pohybového umění ministerstvem „na vědomí“, složitosti povolovacího procesu, dokladování odborné kvalifikace, adaptace prostor aj. Tyto skutečnosti dokladuji na řadě konkrétních příkladů škol pohybového umění té doby. Dále se zabývám přípravou státních tanečních zkoušek ve spolupráci Ministerstva školství a národní osvěty v Praze se Svazem Tanec-Rytmika-Gymnastika, a dalšími dílčími tématy (přípravné kurzy ke státní zkoušce z tanečního umění, Státní zkouška z rytmiky a gymnastiky v Brně, o kterou se zasloužila Eliška Bláhová, fungování škol pohybového umění v období Protektorátu Čechy a Morava, diskriminace židů, subvence ministerstva školství a národní osvěty na pomoc školám pohybového umění ve složité finanční situaci.
- Role Julie v Prokofjevově baletu (MacMillan-Vamos-Zuska)Helander Kramešová, Andrea(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-24Bakalářská práce na téma „Postava Julie v Prokofjevově baletu (srovnání MacMillan-Vàmos-Zuska) zachycuje detailní rozbor postavy Julie ve třech různých choreografických zpracováních Prokofjevova baletu Romeo a Julie. Práce nabízí stručný chronologický přehled historie zpracování Shakespearova slavného dramatu v tanečním pojetí. Dále sleduje genezi Prokofjevovy slavné partitury, která se stala inspirací nespočetnému množství choreografů. Tato práce se však soustřeďuje na tři z nich: Kennetha MacMillana, Youriho Vàmose a Petra Zusku. U těchto choreografií odkrývá způsob jejich vzniku, sleduje vzájemné podobnosti i rozdíly, a předně se zaměřuje na postavu Julie v jejích individuálních výstupech. Zároveň tato práce nabízí rovněž detailní srovnání dílčích hudebních zpracování a přístupu zmiňovaných tvůrců k původní Prokofjevově partituře