Bakalářské práce / Bachelor's theses (171)

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2948

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses (171) podle Klíčová slova "hudba"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Digitálne ovládanie audio zariadení
    Sýkora, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Táto bakalárska práca si kladie za úlohu priblížiť vznik a praktické využitie digitálnych ovládačov audio zariadení, pomôcť pochopiť ich funkčnosť a technické možnosti, popísať dizajnové princípy a vývoj ovládačov ako produktov a zhrnúť potenciál aktuálnych možností v tejto oblasti.
  • Granulární syntéza a její aplikace
    Sklenář, André
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tato práce si klade za úkol popsat princip granulární syntézy, historii jejího vývoje a jednotlivé aspekty granulárního syntezátoru. Jejím cílem je seznámit hudebníka, skladatele či zvukaře s jejími detaily a zkonsolidovat znalosti technicky znalého uživatele či vývojáře hudební techniky. Práce u čtenáře předpokládá základy fyzikálních vlastností zvuku a jeho digitální reprezentace, stejně jako teoretické základy softwarové analýzy. Práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje teoretickým vlastnostem granulární syntézy a jejím použití v historii hudby i dnešní době. Druhá část představuje pratickou ukázku aplikace granulární syntézy ve formě zvukového zásuvného modulu v několika formátech a názorné ukázky jeho použití.
  • Hudební režie historicky poučené interpretace na autentickém nástroji
    Jedličková, Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-07-02
    Text bakalářská práce se zabývá problematikou historicky poučené interpretace, důležitostí přípravy hudebního režiséra a interpreta a nutností jejich vzájemné spolupráce. Nedílnou součástí přípravy k vytvoření nahrávky je potřeba proniknout do celého historického kontextu, který skladatele provázel při tvorbě daného díla. Práce se věnuje vybraným oblastem se zaměřením na konkrétní oblast díla Ludwiga van Beethovena – Klavírní sonáta op. 53 „Valdštejnská“. Dále se práce věnuje analýze tří různých interpretací první věty této sonáty. Poukazuje na charakteristické prvky každé interpretace zvlášť a poté je vzájemně porovná. Celá práce je doplněna o praktickou zkušenost s realizací nahrávky historicky poučené interpretace na autentickém nástroji. Jde o nahrávání v klavírním ateliéru Gerta Hechra na originální Beethovenův klavír Conrad Graf z roku 1818 ve Vídni. Tato práce může přispět k souboru znalostí v oboru hudby a může být zdrojem referenčních materiálů jak pro akademické pracovníky, tak pro odborníky z praxe.
  • Psychologie vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety
    Zvěřina, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Tento dokument se zabývá psychologií vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety. Zkoumá, jaké způsoby komunikace se používají při práci hudebního režiséra. Část dokumentu popisuje nahrávání koncertu. Popis slouží jako model pro budoucí komunikaci mezi hudebními režiséry a dalšími účastníky nahrávání – produkcí, nahrávacím týmem a interprety.
  • Radio Imaging
    Pokorný, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-03
    Ve své práci se podrobně zabývám problematikou Radio Imagingu, tedy oblastí tvorby sebeidentifikačního zvukového obalu rozhlasové stanice, a jeho užitím v rozhlasovém vysílání. V práci se věnuji roztřídění a systematizaci všech prvků zvukového obalu a dramaturgii užití těchto prvků ve vysílání. V závěru práce se pak věnuji specifickému prostředí tvorby zvukového obalu veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu pro mladé. V této práci se snažím uplatnit své dosavadní praktické zkušenosti z působení na této stanici a osobní vhled do problematiky. Uvádím zde příklady a mnou vytvořené ukázky jednotlivých prvků zvukového obalu. Součástí práce je i ukázkové CD.
  • Úvod do problematiky barvy zvuku barokních a moderních houslí
    Klimeš, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Práce se zabývá konstrukčními rozdíly houslí barokního a moderního typu, propojením těchto rozdílů s objektivními akustickými poznatky a jejich vlivem na barvu zvuku. Obsahuje: organologické shrnutí vývoje nástroje do 17. století, popis základních akustických principů tvorby zvuku na houslích, organologické shrnutí konstrukčních změn od baroka po současnost a jejich částečné projení s hudební akustikou. Poslední kapitolou je pak vlastní výzkum. Zde jsou porovnávána spektra harmonických složek jednotlivých tónů nástrojů barokních a moderních a jejich směrové vyzařovací charakteristiky. Vyvozené závěry jsou pak dány do souvislosti se subjektivním popisem barvy zvuku.
  • Zvukově-estetické koncepce v oblasti akustického komorního jazzu
    Košulič, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Předkládaná práce je zaměřena na zvukově-estetické koncepce nahrávek v oblasti komorního akustického jazzu. Definuje různá kritéria, pomocí kterých lze na problematiku estetické koncepce jazzové nahrávky nahlížet. Několik výrazných, ustálených a úspěchem na hudebním trhu prověřených vybraných estetických koncepcí práce stručně rozebírá. Významovým jádrem práce je pak část věnující se praktické realizaci různých estetických koncepcí při nahrávání jazzové hudby. Kvalitativní výzkum, jehož výsledky tato část práce prezentuje, proběhl formou pozorování doplněného diskusí v ohniskové skupině složené z jazzových hudebníků. Přináší informace o názorech hudebníků na jednotlivé části procesu vzniku jazzových nahrávek a praktických zkušenostech a poznatcích ze série jazzových natáčení. Pozastavuje se také nad problematikou komunikace mezi hudebníky a zvukovými mistry. Významným dílčím cílem, který práce splnila, je otevření diskuse nad zvukově-estetickou problematikou mezi jazzovými hudebníky a zvukovými mistry.