Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/28

Procházet

Procházet Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy podle Klíčová slova "americká kinematografie"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 42
  • Adaptace Marguerite Duras
    Neničková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-02
    Ve své práci se věnuji tvorbě Marguerite Duras. Porovnávám dva filmy, jenž vznikly podle její předlohy. Oba režiséři zvolili naprosto odlišný přístup k látce francouzské autorky. Ve své práci analyzuji adaptované texty, jejich strukturu, postavy a hlavní motivy. Porovnávám, jak režiséři pracují s předloženou látkou, jak ji mění či případně, jak se filmovým médiem pokouší dosáhnout podobného efektu jako Duras v literatuře.
  • Alenka v Matrixu:
    Raková, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-16
    V této práci se podíváme na určité analogie mezi filmovým příběhem Matrix (Lana a Lilly Wachowski, 1999) a klasickým příběhem Lewise Carrolla Alenka v Říši divů (vycházíme z českého překladu z roku 2018). (Film Matrix, kterým se budeme zabývat, je první díl tetralogie z roku 1999, nezabýváme se filmy Matrix Reloaded, ani Matrix Revolutions. Záměr práce byl stanoven před uvedením filmu Matrix Resurrections do distribuce). Cílem práce je vysledovat a pojmenovat dílčí podněty, které směřují hrdinu po trajektorii jeho cesty za poznáním. Dále prozkoumat svět postav, které jsou si mezipříběhově podobné a postihnout jejich úlohu v ději. Opírat se budeme o teorii mýtů, o sílu opakujících se archetypálních znaků, a o speciální teorie, které okolo kultu Matrixu vznikají.
  • Autorská realizace filmového dialogu
    Kocábek, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Tato diplomová práce se zabývá autorskou realizací filmového dialogu od jeho podoby ve scénáři až po výsledné ztvárnění ve filmu. Analýzou čtyř filmů, Gauneři, Hledám Amy, Před soumrakem a Rushmore práce ukazuje, jak jejich autoři natáčí konverzační scény originálně. Nejprve je zde nastíněna americká nezávislá scéna devadesátých let, z níž analyzované filmy vycházejí, dále je připomenuta autorská teorie a vysvětlen výběr analyzovaných filmařů a jejich děl. Následně práce demonstruje, jak k dialogu přistupují filmové kuchařky a jak vypadá konvenční konverzační scéna, vůči kterým se následné analýzy vymezují.
  • Coming-of-age: Dospívání jako žánr.
    Ondrušková, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-16
    Bakalářská práce se věnuje filmovému žánru coming-of-age, který tematizuje dospívání. Cílem práce je v její první části vymezit žánr coming-of-age a pojmout jej z hlediska vývoje filmů o dospívání, které jsou v žánrových studiích často nazývány teen nebo youth filmy. Přes stručnou historii žánru a vysvětlení kultu teenagerství práce přejde k vymezení charakteristik žánru coming-of-age jako samostatného žánru, ve kterém dospívání není doprovodný prvek filmu, ale celým jeho těžištěm. Dále práce rozdělí coming-of-age filmy podle věkových kategorií protagonistů a vymezí cílovou skupinu žánru. Praktická část bakalářské práce bude analyzovat tři filmy žánru coming-of-age z různých kulturních prostředí: americký film Osmá třída (2018), venezuelský film Příšerný vlasy (2013) a francouzský film Kočičky (2020). K analýze jsou vybrány čtyři tematické okruhy, které jsou pro vybrané filmy společné: sebe-identita, vztah s rodiči a rebelie, sexualita a romantické zájmy a nová fáze dospělosti. Na základě této „tematické mřížky“ bude práce analyzovat práci s coming-of-age žánrem, ve kterém je stěžejní hrdinova duševní cesta od krize identity ke svému vyspělejšímu já. Na základě poznatků z analýz vytyčuje práce obecnější kritéria, jakými jde s žánrem coming-of-age pracovat, respektive jakým způsobem tematizovat přechod do protagonistovy duševní dospělosti. Práce se zaměřuje zejména na budování postavy dospívajícího protagonisty, je proto určená primárně autorům, které žánr coming-of-age zajímá a chtějí se mu věnovat ve své tvorbě.
  • Dramaturgická role rituálů ve filmech o rodině
    Absolonová, Ráchel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Práce rozebírá dva filmy o rodině: Výlet (2002) české režisérky Alice Nellis a filmovou adaptaci Blízko od sebe (2013) amerického režiséra Johna Wellse. Za pomocí analýzy struktury a žánru vycházející z metody od Davida Bordwella a Kristiny Thompson z publikace Umění filmu: úvod do studia formy a stylu a analýzy tématu metodou popsanou v knize Scénář pro 21. století od Lindy Aronson práce popisuje souvislost těchto tří aspektů s rituály spojenými se smrtí a zkoumá dramaturgickou roli rituálů, které film zobrazuje.
  • Dramaturgie paralelních světů
    Těšitelová, Milada
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-21
    V této práci se zabývám tím, jak je ve scénáři vytvářen paralelní svět a jaké metody lze k jeho úspěšnému vybudování použít. Na konkrétních případech tří filmů (Humr, Nevinnost, Hang the DJ) tyto metody demonstruji a analyzuji.
  • Drazí běloši: Adaptace filmu na seriál
    Condé, Kassory Koureissy
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-15
    Cílem této bakalářské práce je analyzovat rozdíly mezi filmem Drazí běloši z roku 2014 a první řadou jeho seriálové adaptace z roku 2017. V první části práce je popsána historie filmové i seriálové verze a jejího tvůrce Justina Simiena. V další části jsou představeny kvantitativní a kvalitativní metody použity k identifikaci rozdílů mezi filmem a seriálem. Práce zkoumá narativní složky, funkce a indicie u obou verzí a následně hodnotí jejich přenos z filmu na seriál. Rozdíly mezi verzemi jsou v práci odůvodněny pomocí moderních teorií seriálové narace. Z analýzy výsledků vyplývá, že změny provedené při adaptaci do seriálové podoby spočívaly v potlačení charakterového vývoje filmových postav a také ve snaze pomoct divákům s orientací v ději.
  • Filmové přízraky Paula Thomase Andersona
    Nováková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Paul Thomas Anderson (1970) je světově uznávaný filmový režisér a scenárista, řazen do mírně zavádějící kategorie současného amerického nezávislého filmu. Cílem této diplomové práce je představit jeho filmografii na základě výběru čtyř filmů, které se pokusím zanalyzovat, a najít skrze tyto analýzy společné vlastnosti všech jeho filmů, které v závěru práce předložím coby výsledek svého bádání.
  • From good guy to psycho
    Kuskova, Ksenia
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Bakalářská práce analyzuje vývoj protagonisty v první řadě seriálu Mindhunter. Definuje pojem tradičního hrdiny v narativním příběhu a nastiňuje teorii cesty hrdiny Christophera Voglera. Věnuje se charakteristice antihrdiny jako jednoho z typů protagonistů. Práce se také zabývá obecnou definicí filmového žánru a stanoví základní rysy detektivního filmu a policejního dramatu. Stručně uvádí charakteristické vlastnosti protagonisty policejního dramatu. Cílem práce je demonstrovat, jak se z původně kladné postavy agenta Forda stane padouch, charakterizovat vývoj Holdena Forda z hlediska modelu cesty hrdiny a ukázat, v čem seriál Mindhunter splňuje a v čem porušuje žánrové konvence policejního dramatu.
  • Horor v zajetí gender binary a snahy o únik
    Kynčlová, Sára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-16
    Horor jako žánr je příliš závislý na stereotypizaci. Postavy jsou často stereotypizované na základě genderu. Může horor existovat bez závislosti na tomto fenoménu? A jak by to mělo vypadat. Toto hodlám zkoumat ve své práci.
  • Hrdinova cesta: Hledání sebe sama
    Trojanová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Ve svojí bakalářské práci budu zkoumat vnitřní stavbu několika filmů, jejichž tématem je cesta hlavní/ho hrdiny/ky k sobě samé/mu – hledání svobody, naplnění a odpovědí na palčivé otázky je(jí)ho života. Ráda bych zjistila, za jakých okolností může být struktura monomýtu, jak ji definoval Joseph Campbell ve svojí slavné knize Tisíc tváří hrdiny, funkční oporou i ve vyprávěních, která nejsou tak epická jako pohádky, hrdinské eposy, fantasy a další příběhy, pro něž je tato struktura typická. Budu analyzovat filmy Absolvent, Erin Brockovich, Útěk do divočiny, Sufražetka a Nadějná mladá žena.
  • Interaktivní film
    Miška, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-02-10
    Tato práce se zabývá interaktivním filmem jako novým médiem, kterému se v poslední letech znovu dostává zasloužené pozornosti. Stručně shrnuje historii interaktivního filmu a následně se věnuje detailnímu strukturálnímu rozboru tří nejvýraznějších interaktivních děl z posledních let, a to v komparací s příbuznými filmovými a herními žánry.
  • Japonská adaptace hororové knihy Kruh a její americký remake
    Dvořáček, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Tato bakalářská práce porovnává původní knižní vydání japonského hororu "Kruh" a dvě z jeho filmových adaptací; japonskou a americkou, a to s pomocí analýzy přístupu jednotlivých autorů k příslušným verzím. Práce se konkrétně zaměřuje na postavy, narativ, téma, styl, nadpřirozený prvek a jejich srovnání v daných dílech.
  • Komedie à la noir
    Smrkovský, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-16
    Tato práce podává základní zprávu o komediích à la noir, žánru kombinujícím komedii a noir. Jelikož se jedná o neobvyklou a autory zřídka využívanou synkrezi, nevznikl o ní doposud žádný rozsáhlejší odborný text. Výzkum tedy staví na odborné literatuře věnující se oběma žánrům odděleně a jedné knize, která je srovnává. Nejprve vzniká na základě výchozích žánrů teoretická predikce, jak mohou tyto filmy pracovat s postavami, dialogem a dějem. V praktické části jsou zmíněné prvky pozorovány ve snímcích Falešná hra s králíkem Rogerem, Big Lebowski a Správní chlapi. V závěru dochází k porovnání teoretických a praktických poznatků a naznačení dalšího možného postupu výzkumu.
  • Komika ve společných dílech komediálního tria ZAZ (Zucker, Abrahams, Zucker)
    Struhala, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-02
    Ve své práci analyzuji vybrané filmy a televizní série komediálního tria Zucker, Abrahams, Zucker. Mým cílem je nalézt mezi filmovými prostředky ty, které jsou zdrojem komiky. Má práce se snaží pojmenovat příčinu komického účinku jednotlivých scén, nalézt mezi komediálními scénami společné znaky, či rozdílnosti a pojmenovat specifika komediálního rukopisu této autorské trojce.
  • Kultovní dílo Kevina Smithe
    Kocábek, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-19
    Tato práce se zaobírá životem a dílem amerického scenáristy, režiséra a vypravěče Kevina Smithe. Především pak fiktivním universem zvaným View Askewniverse, které Smith svými filmy stvořil. Zároveň tato práce řeší otázku, zda je možné považovat Kevina Smithe za kultovního filmaře, co tento status znamená, jak jej filmový tvůrce může získat a jak udržovat.
  • Mad men: štúdia jedného seriálu
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-18
    V bakalárskej práci Mad men: štúdia jedného seriálu, pojednávam o podmienkach, ktoré viedli k vzniku a výrobe seriálu Mad men. Doraz pritom nedávam len na ideový vznik a kreatívny proces, ktorý je za seriálom, ale aj na produkčné podmienky, ktoré seriálu umožnili vzniknúť a udržař si svoju kvalitu.
  • Malé ženy ve filmových adaptacích
    Veselá, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Tato bakalářská práce se zabývá filmovými adaptacemi knihy Malé ženy od Louisy May Alcott. Zohledněné filmy pocházejí z let 1917, 1918, 1933, 1949, 1994, 2018 a 2019. Práce nastiňuje jak různorodě lze přistoupit k adaptaci jediné literární předlohy, zároveň se však zabývá i prvky, které jednotlivé filmy spojují. Největší důraz je kladen na adaptaci Grety Gerwig z roku 2019, která je momentálně nejnovější.
  • Metody introspektivního, nespolehlivého vyprávění ve filmu a literatuře na příkladu Klubu rváčů Chucka Palahniuka
    Haubert, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Tato bakalářská práce pojednává o metodách introspektivního, nespolehlivého vyprávění ve filmu a literatuře na příkladu románu Klub rváčů Chucka Palahniuka a jeho filmové adaptace režiséra Davida Finchera. S využitím strukturalistických, naratologických premis Seymoura Chatmana práce popisuje prostředky, kterými autoři těchto děl ukazují (sebe)destruktivní mysl bezejmenného, hlavního hrdiny.
  • Monstra v hlavě Terryho Gilliama
    Stará, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Bakalářská práce se věnuje monstrům a jejich povaze ve vybraných filmech scenáristy a režiséra Terryho Gilliama. Fantasijní světy, které ve svých filmech Gilliam tvoří, vždy zrcadlí realitu. Rostou z nevědomí hlavních hrdinů a ti se do svých imaginací buď utíkají před monstry schovat, nebo jim v nich čelit. Cílem této práce je nalezení monster ve filmech Brazil, Dobrodružství Barona Prášila, Král Rybář a Krajina přílivu a určení jejich povahy. Filmy byly vybrány na základě režisérova přístupu k vytváření fantasijních světů. Každý film používá jiný přístup a i povaha monster se tak liší. Zaměřila jsem se především na vztah monstra k hlavnímu hrdinovi. Podstatným při hledání a určování povahy monster pro mě byl výklad Daniely Hodrové, podle které se monstrem dají nazvat všechny fantastické bytosti. Při hledání původu monster je navíc použito přístupu analytické psychologie Carla Gustava Junga a to především kvůli jejich původu v nevědomí a mnohdy archetypové povaze. Tímto způsobem se mi podařilo ve výše zmíněných filmech nalézt monstra, jejichž monstrozita se netýká jen jejich vnějších znaků, ale má hlubší původ. Zjistila jsem, že povaha opravdových monster v těchto filmech je mnohdy skrytá a na diváka působí pouze podprahově. Hlavním zjištěním je, že pro výstavbu a funkci celého příběhu je nutný výlučný vztah mezi hlavním hrdinou a monstrem, kdy na sobě jejich existence bytostně závisí a vzájemně se ovlivňují. A dále původ fantasijního světa jako takového, kam hrdina před monstry buď utíká, nebo kam naopak musí dojít, aby jim čelil.