Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/198

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "americká kinematografie"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Autorská realizace filmového dialogu
    Kocábek, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Tato diplomová práce se zabývá autorskou realizací filmového dialogu od jeho podoby ve scénáři až po výsledné ztvárnění ve filmu. Analýzou čtyř filmů, Gauneři, Hledám Amy, Před soumrakem a Rushmore práce ukazuje, jak jejich autoři natáčí konverzační scény originálně. Nejprve je zde nastíněna americká nezávislá scéna devadesátých let, z níž analyzované filmy vycházejí, dále je připomenuta autorská teorie a vysvětlen výběr analyzovaných filmařů a jejich děl. Následně práce demonstruje, jak k dialogu přistupují filmové kuchařky a jak vypadá konvenční konverzační scéna, vůči kterým se následné analýzy vymezují.
  • Dramaturgie paralelních světů
    Těšitelová, Milada
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-21
    V této práci se zabývám tím, jak je ve scénáři vytvářen paralelní svět a jaké metody lze k jeho úspěšnému vybudování použít. Na konkrétních případech tří filmů (Humr, Nevinnost, Hang the DJ) tyto metody demonstruji a analyzuji.
  • Filmové přízraky Paula Thomase Andersona
    Nováková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Paul Thomas Anderson (1970) je světově uznávaný filmový režisér a scenárista, řazen do mírně zavádějící kategorie současného amerického nezávislého filmu. Cílem této diplomové práce je představit jeho filmografii na základě výběru čtyř filmů, které se pokusím zanalyzovat, a najít skrze tyto analýzy společné vlastnosti všech jeho filmů, které v závěru práce předložím coby výsledek svého bádání.
  • Interaktivní film
    Miška, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-02-10
    Tato práce se zabývá interaktivním filmem jako novým médiem, kterému se v poslední letech znovu dostává zasloužené pozornosti. Stručně shrnuje historii interaktivního filmu a následně se věnuje detailnímu strukturálnímu rozboru tří nejvýraznějších interaktivních děl z posledních let, a to v komparací s příbuznými filmovými a herními žánry.
  • Mýtus amerického snu ve filmu Jima Jarmusche Podivnější než ráj
    Matochová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-02-04
    Po staletí je Amerika pro zbytek světa místem, kde lze žít svobodně, kde je možné zažít cosi výjimečného, dosáhnout na štěstí nedosažitelné kdekoli jinde. Se svými ideály svobody a rovnosti, rozlehlou krajinou a pestrou populární kulturou se Amerika stala místem veskrze mýtickým, kde je reálně možné prožít sen. Konkrétně ten americký. Málokterý americký režisér se ve své tvorbě zabývá americkým snem tolik jako Jim Jarmusch. Snad nejzřetelněji s ním pracuje ve svém druhém celovečerním filmu Podivnější než ráj. Ve své diplomové práci zkoumám nejprve linii filmové tradice, na kterou Jarmusch v tomto filmu navazuje, následně se zaměřuji na způsob, jakým Jarmusch s mýtem amerického snu ve filmu pracuje. Dějová linka filmu de facto kopíruje cesty prvních Američanů – film začíná příjezdem do Nového světa, pokračuje objevitelskou cestou na západ a uzavírá jej vytvoření ráje na zemi – jde o dosažení amerického snu se vším všudy. Onen mýtický ráj je zde nicméně trochu podivnější, než by postavy pod okouzlením vidiny amerického snu čekaly. Jarmusch si zde s tradicí mýtu pohrává a mýtus dekonstruuje a aktualizuje. V práci se zaměřuji zejména na prostředky, kterými Jarmusch oné dekonstrukce a aktualizace dosahuje.
  • Patos jako přirozená součást filmového vyprávění
    Soukupová, Irena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Práce se zabývá fenoménem velmi diskutovaným a špatně uchopitelným. Patos má totiž pro současnou společnost mnoho významů a ne vždy kladných. Proto se jej ve své práci pokusím uchopit a v rámci možností i definovat. Součástí práce bude také popis využití či zneužití patosu ve filmu. A také zamyšlení nad měřítkem patosu, resp. tím co určuje, zda jde ještě stále o patos, nebo o cosi, co někteří označují sentimentem. Patos má totiž, na rozdíl od sentimentu, své historické odůvodnění. Analýzou konkrétních filmů a scén pak bude v této práci názorně popsána práce s patosem a vytváření patosu a pateticky laděných scén prostřednictvím jednotlivých prostředků filmové řeči.
  • Poetika světa Stevena Spielberga
    Šteflová, Alena
    (1986)
  • Quentin Tarantino
    Effemberková, Olga, 1974-
    (1999)
  • Smutný a krásný svět Jima Jarmusche
    Král, Rudolf
    (2000)
  • Stalker: Protagonista
    Zeithammerová, Sára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-26
    Tato práce se zabývá stalkingem jako tématem s důrazem na postavu stalkera jako protagonisty audiovizuálního díla. Práce si klade za cíl představit stalkera jako postavu, která vychází z kulturního narativu, ale i jej formuje. Rovněž hledá prvky a charakteristiky, které ze stalkera činí protagonistu, se kterým může divák identifikovat, a který může poskytnout dílu mnoho kvalit, a to prostřednictvím analýz skutečných kriminálních kauz, psychologických výzkumů i vybraných filmů a seriálů. Práce se soustředí především na anglosaský kontext, ale část pozornosti je věnována zobrazení stalkera v kontextu české audiovize.
  • Tri podoby Solarisu
    Grajciar, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-07
    Diplomová práca sa zaoberá tromi podobami Solarisu. Konkrétne literárnou predlohou Stanislawa Lema, filmovou adaptáciou Andreja Tarkovského a druhou filmovou adaptáciou Stevena Soderbergha. Cieľom práce je komparácia jednotlivých autorských postupov, ktoré viedli k rozdielnym významovým vyzneniam. Práca analyzuje šesť základných aspektov jednotlivých diel: východisko, žáner, významovú rovinu, skladobnú rovinu - dramatickú konštrukciu, postavy a časopriestor.
  • Změna hlediska jako prvek struktury filmového vyprávění
    Semler, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Práce se zabývá filmy, které pracují se změnou hlediska přímo zasahující do struktury vyprávěného příběhu. Ve většině filmů, kde se vyskytuje více hlavních postav, sledujeme vyprávění z různých perspektiv; někde je tohoto prvku využito i v případě, že se jedná o postavy vedlejší, tyto změny úhlu pohledu však většinou nemají strukturní funkci. Buď jde o propletenec dvou a více příběhů, z nichž každý má jiného protagonistu, jehož očima právě vyprávěný děj sledujeme, anebo jde o jeden příběh jednotlivce, dvojice či skupiny, který sledujeme z více úhlů pohledu, a jejichž střídání je více méně pravidelné po celou délku filmu a změna perspektivy nepřináší žádný zásadní zvrat. Tato práce se však zabývá filmy, které vypráví příběh nejprve z pohledu jednoho protagonisty a později (obvykle v půlce filmu) se změní perspektiva vyprávění a diváci tak mohou pokračovat ve sledování stejného příběhu z pohledu druhého protagonisty. Tato změna s sebou vždy přináší bod obratu, zvrat, popřípadě rovnou změnu stylu, žánru a zobrazení fikčního světa. Pro přehlednost rozděluji filmy se změnou hlediska do dvou kategorií, kterými jsou: filmy s linearním a nelineárním použitím času. Specifika obou kategorií ukazuji na analýzách filmů: Má mě rád, nemá mě rád (A la folie...pas du tout, rež. Laetitia Colombani, 2002), Rozbouřené vody (DeUsynlige, rež. Erik Poppe, 2008), Tři ženy (3 Women, rež. Robert Altman, 1977), a Melancholia (rež. Lars von Trier, 2011).