Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/198

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "americká kinematografie"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 20
  • Autenticita ve fikčním filmu. Analýza trilogie Before Richarda Linklatera
    Eichlerová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-27
    Tato diplomová práce se zaobírá autenticitou ve fikčním filmu. Z hlediska autenticity analyzuje trilogii Before: Before Sunrise (Před úsvitem 1995), Before Sunset (Před soumrakem 2004) a Before Midnight (Před půlnocí 2013) Richarda Linklatera. Dílo nezávislého amerického režiséra je vybráno k analýze mj. proto, že jedním z autentizujících postupů je využití přirozeného stárnutí herců (ve fikčním filmu novátorské). V souvislosti s trilogií Before je termín autenticity poměrně frekventovaný, přestože ne všechny Linklaterovy filmařské techniky mají autentický charakter. Práce shrnuje, co si pod nesnadno vymezitelným pojmem představit. Na autenticitu v trilogii Before nahlížím zejména ze scenáristického úhlu pohledu; ať už se jedná o dialogy, strukturu vyprávění, postavy aj. Vzájemná detailní komparace posledních verzí scénářů s výslednými filmovými zpracováními tvoří jádro původního výzkumu. Práce registruje významové posuny, k nimž mezi literárním scénářem a výsledným audiovizuálním dílem došlo. Nepomíjí však ani techniku snímání, herecké uchopení či tematickou bohatost dialogů.
  • Autorská realizace filmového dialogu
    Kocábek, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Tato diplomová práce se zabývá autorskou realizací filmového dialogu od jeho podoby ve scénáři až po výsledné ztvárnění ve filmu. Analýzou čtyř filmů, Gauneři, Hledám Amy, Před soumrakem a Rushmore práce ukazuje, jak jejich autoři natáčí konverzační scény originálně. Nejprve je zde nastíněna americká nezávislá scéna devadesátých let, z níž analyzované filmy vycházejí, dále je připomenuta autorská teorie a vysvětlen výběr analyzovaných filmařů a jejich děl. Následně práce demonstruje, jak k dialogu přistupují filmové kuchařky a jak vypadá konvenční konverzační scéna, vůči kterým se následné analýzy vymezují.
  • Dramaturgie paralelních světů
    Těšitelová, Milada
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-21
    V této práci se zabývám tím, jak je ve scénáři vytvářen paralelní svět a jaké metody lze k jeho úspěšnému vybudování použít. Na konkrétních případech tří filmů (Humr, Nevinnost, Hang the DJ) tyto metody demonstruji a analyzuji.
  • Ecocinema ve filmovém vyprávění: Proč v Red Rocket Seana Bakera nejsou lední medvědi, ale jako by tam byli?
    Petrová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-27
    Tato práce se zabývá fenoménem ekokriticismu ve filmu a jeho uplatněním v současné kinematografii, čímž navazuje na anglofonní tradici. Teoreticky vychází zejména ze dvou dílů antologií esejů Ecocinema Theory and Practice a na konkrétních příkladech ze současné kinematografie vykládá tři kategorie, jež se dají uplatnit i v takovém filmovém vyprávění, které se explicitně nezabývá ekologickými tématy - amoralita, oslabená narace a etické budování fikčního světa. Dále práce analyzuje snímek Red Rocket (2021) režiséra Seana Bakera, na němž se snaží ukázat, jak se dá ekokriticky nazírat na skutečně jakýkoli příběh a filmový žánr. V závěru potom stručně jmenuje platformy a zdroje, které mohou sloužit jako inspirace pro další vývoj ekologicky uvědomělého obsahu.
  • Filmové přízraky Paula Thomase Andersona
    Nováková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Paul Thomas Anderson (1970) je světově uznávaný filmový režisér a scenárista, řazen do mírně zavádějící kategorie současného amerického nezávislého filmu. Cílem této diplomové práce je představit jeho filmografii na základě výběru čtyř filmů, které se pokusím zanalyzovat, a najít skrze tyto analýzy společné vlastnosti všech jeho filmů, které v závěru práce předložím coby výsledek svého bádání.
  • Genderové role napříč zpracováními Addamsovy rodiny se zaměřením na ženské postavy
    Absolonová, Ráchel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato diplomová práce srovnává genderové role postav napříč zpracováními Addamsovy rodiny. Rozebíranými díly jsou: televizní seriál Rodina Addamsova z roku 1964, filmové zpracování Addamsova rodina z roku 1991 a seriál Wednesday z roku 2022. Důraz je kladen na zkoumání ženských postav v jednotlivých dílech a komparaci přístupu k postavám s ohledem na kontext vzniku díla. Hlavními nástroji analýzy genderových rolí postav je feministické hledisko a žánr daných děl.
  • Interaktivní film
    Miška, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-02-10
    Tato práce se zabývá interaktivním filmem jako novým médiem, kterému se v poslední letech znovu dostává zasloužené pozornosti. Stručně shrnuje historii interaktivního filmu a následně se věnuje detailnímu strukturálnímu rozboru tří nejvýraznějších interaktivních děl z posledních let, a to v komparací s příbuznými filmovými a herními žánry.
  • Mýtus amerického snu ve filmu Jima Jarmusche Podivnější než ráj
    Matochová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-02-04
    Po staletí je Amerika pro zbytek světa místem, kde lze žít svobodně, kde je možné zažít cosi výjimečného, dosáhnout na štěstí nedosažitelné kdekoli jinde. Se svými ideály svobody a rovnosti, rozlehlou krajinou a pestrou populární kulturou se Amerika stala místem veskrze mýtickým, kde je reálně možné prožít sen. Konkrétně ten americký. Málokterý americký režisér se ve své tvorbě zabývá americkým snem tolik jako Jim Jarmusch. Snad nejzřetelněji s ním pracuje ve svém druhém celovečerním filmu Podivnější než ráj. Ve své diplomové práci zkoumám nejprve linii filmové tradice, na kterou Jarmusch v tomto filmu navazuje, následně se zaměřuji na způsob, jakým Jarmusch s mýtem amerického snu ve filmu pracuje. Dějová linka filmu de facto kopíruje cesty prvních Američanů – film začíná příjezdem do Nového světa, pokračuje objevitelskou cestou na západ a uzavírá jej vytvoření ráje na zemi – jde o dosažení amerického snu se vším všudy. Onen mýtický ráj je zde nicméně trochu podivnější, než by postavy pod okouzlením vidiny amerického snu čekaly. Jarmusch si zde s tradicí mýtu pohrává a mýtus dekonstruuje a aktualizuje. V práci se zaměřuji zejména na prostředky, kterými Jarmusch oné dekonstrukce a aktualizace dosahuje.
  • Od samoty přes les a moře až k šílenství:
    Karásek, Jan Jindřich
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato práce se zabývá dílem Roberta Eggerse, konkrétně jeho filmy Čarodějnice (The VVitch) a Maják (The Lighthouse). Tato porovnání určí jejich principiální témata a přesahy, a v závěrečné analýze nastíní metody Eggersovy práce a tvorby hororových filmů s pomocí vyvolaných pocitů samoty v nehostinném prostředí (maják, temný les). Dále práce zkoumá audiovizuální motivy, kterými autor docílil pocitů děsu a hrůzy, rozebírá místa, ve kterých se děj jeho filmů odehrává, a pokouší se shrnout získané poznatky do didaktického rámce použitelného dalšími vědci či filmaři. V teoretické části se práce věnuje přesahům hororových filmů do oblasti psychologie, genderu a socioekonomické oblasti. Metodologicky využívá komparace filmové tvorby autora, rešerše odborné literatury a dalších metod kvalitativního výzkumu.
  • Patos jako přirozená součást filmového vyprávění
    Soukupová, Irena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Práce se zabývá fenoménem velmi diskutovaným a špatně uchopitelným. Patos má totiž pro současnou společnost mnoho významů a ne vždy kladných. Proto se jej ve své práci pokusím uchopit a v rámci možností i definovat. Součástí práce bude také popis využití či zneužití patosu ve filmu. A také zamyšlení nad měřítkem patosu, resp. tím co určuje, zda jde ještě stále o patos, nebo o cosi, co někteří označují sentimentem. Patos má totiž, na rozdíl od sentimentu, své historické odůvodnění. Analýzou konkrétních filmů a scén pak bude v této práci názorně popsána práce s patosem a vytváření patosu a pateticky laděných scén prostřednictvím jednotlivých prostředků filmové řeči.
  • Poetika světa Stevena Spielberga
    Šteflová, Alena
    (1986)
  • Práce se strachem ve filmové sérii Vetřelec
    Dvořáček, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-27
    Tato magisterská práce porovnává budování dramatického napětí, atmosféry a strachu ve filmu Vetřelec a jeho třech pokračováních, Vetřelci, Vetřelec 3 a Vetřelec: Vzkříšení, a to pomocí analýzy přístupu jednotlivých tvůrčích týmů na příslušných snímcích. Práce se konkrétně zaměřuje na emoci strachu, na filmové monstrum a vývoj hlavní postavy napříč jednotlivými díly.
  • Quentin Tarantino
    Effemberková, Olga, 1974-
    (1999)
  • Smutný a krásný svět Jima Jarmusche
    Král, Rudolf
    (2000)
  • Stalker: Protagonista
    Zeithammerová, Sára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-26
    Tato práce se zabývá stalkingem jako tématem s důrazem na postavu stalkera jako protagonisty audiovizuálního díla. Práce si klade za cíl představit stalkera jako postavu, která vychází z kulturního narativu, ale i jej formuje. Rovněž hledá prvky a charakteristiky, které ze stalkera činí protagonistu, se kterým může divák identifikovat, a který může poskytnout dílu mnoho kvalit, a to prostřednictvím analýz skutečných kriminálních kauz, psychologických výzkumů i vybraných filmů a seriálů. Práce se soustředí především na anglosaský kontext, ale část pozornosti je věnována zobrazení stalkera v kontextu české audiovize.
  • Tri podoby Solarisu
    Grajciar, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-07
    Diplomová práca sa zaoberá tromi podobami Solarisu. Konkrétne literárnou predlohou Stanislawa Lema, filmovou adaptáciou Andreja Tarkovského a druhou filmovou adaptáciou Stevena Soderbergha. Cieľom práce je komparácia jednotlivých autorských postupov, ktoré viedli k rozdielnym významovým vyzneniam. Práca analyzuje šesť základných aspektov jednotlivých diel: východisko, žáner, významovú rovinu, skladobnú rovinu - dramatickú konštrukciu, postavy a časopriestor.
  • Význam zobrazované kultury ve filmu Encanto
    Veselá, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Diplomová práce Význam zobrazované kultury ve filmu Encanto, si klade za cíl, prozkoumat skutečnost, že se americké studio Disney, rozhodlo zasadit svůj animovaný film Encanto do jihoamerické Kolumbie. Slouží Kolumbie ve filmu jen jako pestrobarevná kulisa, nebo má pro příběh zásadnější význam? Práce rozebírá film samotný a to, jakým způsobem je v něm Kolumbie prezentována. Zároveň vztahuje jedno z nejzásadnějších témat filmu k historii této latinskoamerické země.
  • Změna hlediska jako prvek struktury filmového vyprávění
    Semler, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Práce se zabývá filmy, které pracují se změnou hlediska přímo zasahující do struktury vyprávěného příběhu. Ve většině filmů, kde se vyskytuje více hlavních postav, sledujeme vyprávění z různých perspektiv; někde je tohoto prvku využito i v případě, že se jedná o postavy vedlejší, tyto změny úhlu pohledu však většinou nemají strukturní funkci. Buď jde o propletenec dvou a více příběhů, z nichž každý má jiného protagonistu, jehož očima právě vyprávěný děj sledujeme, anebo jde o jeden příběh jednotlivce, dvojice či skupiny, který sledujeme z více úhlů pohledu, a jejichž střídání je více méně pravidelné po celou délku filmu a změna perspektivy nepřináší žádný zásadní zvrat. Tato práce se však zabývá filmy, které vypráví příběh nejprve z pohledu jednoho protagonisty a později (obvykle v půlce filmu) se změní perspektiva vyprávění a diváci tak mohou pokračovat ve sledování stejného příběhu z pohledu druhého protagonisty. Tato změna s sebou vždy přináší bod obratu, zvrat, popřípadě rovnou změnu stylu, žánru a zobrazení fikčního světa. Pro přehlednost rozděluji filmy se změnou hlediska do dvou kategorií, kterými jsou: filmy s linearním a nelineárním použitím času. Specifika obou kategorií ukazuji na analýzách filmů: Má mě rád, nemá mě rád (A la folie...pas du tout, rež. Laetitia Colombani, 2002), Rozbouřené vody (DeUsynlige, rež. Erik Poppe, 2008), Tři ženy (3 Women, rež. Robert Altman, 1977), a Melancholia (rež. Lars von Trier, 2011).