Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/193

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 34
  • Analýza filmu "Smrt v Benátkách"
    Manić, Aleksandar, 1966-
    (1994)
  • Autoportrét v dokumentárním filmu
    Michal, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-01-24
    Práce se věnuje filmům, do kterých vkládáme vědomě a cíleně svůj otisk. Volně pojmenovává žánr autoportrétu za pomoci výtvarného umění a literatury hledá paralely v dokumentárním filmu. Reflexe tří dokumentárních autoportrétů a rozhovory s jejich autory – Adam Oľha, Paweł Łoziński a Marek Kuboš – zkonkrétňují autorský proces, úvahy, dilemata a úskalí nad vznikem takto osobních filmů.
  • Autoportrét více než portrét
    Petřina, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2025)
    Datum obhajoby: 2025-01-21
    Diplomová práce Autoportrét víc než portrét se zabývá analýzou autoportrétu jako uměleckého žánru s důrazem na jeho ztvárnění ve filmovém médiu. Cílem práce je prozkoumat, jak filmaři překračují tradiční hranice autobiografického zobrazení a jak využívají filmové prostředky k vytvoření komplexních osobních výpovědí. Práce se zaměřuje na díla významných tvůrců jako Agnès Varda, Jean-Luc Godard a Marek Kuboš, jejichž filmy jsou příkladem kreativního zpracování osobních témat. V teoretické části práce jsou definovány klíčové pojmy spojené s autoportrétem a autobiografickým filmem. Následně jsou analyzovány vybrané filmy, přičemž důraz je kladen na jejich narativní strukturu, estetické ztvárnění a filozofické přesahy. Praktická část práce obsahuje režijní deník dokumentující tvorbu vlastního autobiografického filmu, což umožňuje přímou reflexi a aplikaci získaných poznatků. Výsledky analýzy ukazují, že filmový autoportrét se vyznačuje mimořádnou schopností kombinovat osobní výpověď s univerzálními tématy jako jsou identita, paměť, čas a smrt. Autoportrét není pouhým zobrazením tvůrce, ale stává se médiem pro hlubší sebezkoumání a komunikaci s divákem. Významnou roli hraje také otázka autenticity a míra sebestylizace, která je nevyhnutelnou součástí tohoto tvůrčího procesu. Tato diplomová práce přináší ucelený pohled na autoportrét ve filmovém kontextu a zdůrazňuje jeho význam jako formy uměleckého vyjádření, které překračuje hranice osobní výpovědi a stává se univerzálním prostředkem pro zkoumání lidské existence.
  • Autorovo Já v dokumentárním filmu Na pomezí hrané tvorby a dokumentu: autor uchopuje sám sebe jako hlavní postavu ve filmu
    Nesvačilová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-06
    Cílem mé diplomové práce je ukázat na základě kompilace vybraných dokumentárních filmů a mé vlastní tvorby, že vznikl dokumentární útvar, který doposud nemá specifické pojmenování. A jím je druh dokumentárního filmu, v němž je centrálním protagonistou režisér. Na základě rozborů jednotlivých režisérských přístupů a mé vlastní zkušenosti se v závěru pokouším o vytvoření návodu či postupu, který by mohl sloužit k lepšímu pochopení toho, jak tento nový dokumentární útvar režisérsky uchopit a jak s ním zacházet. Ve své práci se tedy budu snažit nalézt pravidla, jimiž se tetno směr řídí.
  • Časosběrné filmy ve světovém kontextu
    Slezáková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-03
    Ve své diplomové práci srovnávám nejvýznamnější časosběrné projekty. Jsou to Manželské etudy Heleny Třeštíkové, Up series režiséra Michaela Apteda a sérii snímků Děti z Golzowa od manželů Jungových. Vše doplňuji soupisem existujících a dohledatelných časosběrných projektů.
  • Cestopisný film a cestopisný pořad
    Potočný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-17
    Tato práce se zabývá dokumentárním cestopisným filmem. Představuje základní vymezení žánru a stručně popisuje jeho historii od počátků kinematografie po dnešek, se speciálním zřetelem na aktuální zahraniční i české televizní série. V případové studii televizního cyklu Na cestě popisuje dramaturgická pravidla a produkční podmínky při natáčení i v postprodukci a analyzuje jejich dopad na výslednou podobu pořadu. Zároveň se zabývá výsledky měření sledovanosti a spokojenosti diváků a na základě dostupných dat vytváří profil diváka a pokouší se odvodit jeho představy a očekávání. Do kontrastu s televizní produkcí jsou v textu postaveny dva autorské filmy, které také splňují rysy cestopisného žánru: Notebook from China dánského režiséra Jorgena Letha a Mrtvá trať Šimona Špidly. Práce porovnává jejich režijní metody, srovnává je s parametry cyklů a snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v podmínkách televizní cyklické produkce natočit autorský cestopisný film.
  • Chris Marker prizmatem Gillese Deleuze: imaginární setkání
    Strejcovský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-03
    Ačkoli francouzský filosof Gilles Deleuze zahrnul do svých kontroverzních studií o filmu mnoho současníků, spolupracovníků i přátel Chrise Markera, on samotný mezi analyzovanými filmaři chybí. Oproti tomuto zdání lhostejnosti mezi oběma autory tato diplomová práce předpokládá průkazné průsečíky jejich myšlení a klade si za cíl nikoli vyčerpávajícím, přirozeně nutně subjektivním rastrem nahlédnout prostřednictvím klíčových témat z některých Deleuzových knih několik referenčních filmů Chrise Markera. Film 2. Obraz-čas a Také sochy umírají; Bergsonismus a Rampa; Proust a znaky a Bez slunce.
  • Dokudramatické aspekty seriálové tvorby Československé televize v období sedmdesátých a osmdesátých let
    Kohoutová, Rozálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-10-08
    Diplomová práce zkoumá žánr dokudrama využívaný komunistickou propagandou v období tzv. normalizace. Popisuje úlohu Československé televize v období pražského jara a její následný význam pro režim ustanovující se po roce 1968. Z hlediska dokudramatické formy, historického obsahu a manipulace s fakty jsou nahlíženy tři seriály vzniklé během tohoto období: Třicet případů majora Zemana Gottwald Povstalecká historie Zaměřuji se hlavně na vztah historických faktů a dokudramatického zpracování a v kapitole Závěr se zamýšlím nad všeobecným významem televizní tvorby pro vytváření historie a novodobých mýtů.
  • Etnofikce jako cesta k pravdě
    Kolářová, Ester
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-15
    Tato práce se bude zabývat problematikou přístupu a metodologie některých snímků Jeana Rouche v kontextu projektivní improvizace a etnofikce. Autorka se bude zamýšlet nad různými dopady specifických přístupů tohoto tvůrce na zprostředkování reality a autenticity a bude tato zamyšlení ukazovat na několika Rouchových filmech jako jsou snímky Moi, Noir, Jaguar, Petit a petit, La pyramid humaine a Chronique d´un été.
  • Hodnoty sametové revoluce a film
    Rousek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-03
    Diplomová práce se zabývá nejdůležitějšími audiovizuálními díly, které byly natočeny o sametové revoluci v Československu v roce 1989. Jejich vyznění dává do komparace se současnými historickými výzkumy o hodnotách, které si přála veřejnost v revoluci – demokracie, socialismus a nenásilí. Měří tak míru jejich revolučnosti, autenticity, autorského záměru a vlivu na diváka. Zastoupení hodnot revoluce je nejsilnější ve filmech natočených v letech 1989 – 1990. V ostatních jsou jen částečné zmínky, což ukazuje na ideologizaci audiovizuálních děl s odstupem času od historické události.
  • Hrdinky v české audiovizi po roce 1989
    Hníková, Erika, 1976-
    (2004)
  • Interaktivní webový film jako svébytná forma dokumentárního díla
    Chaloupka, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-10
    V diplomové práci Interaktivní webový film jako svébytná forma dokumentárního díla se z pozice tvůrce zabývám zatím nepříliš ukotvenou podobou dokumentárního díla – webovým dokumentárním filmům. V první části práce nabízím základní kategorizaci této formy, kterou ilustruji konkrétními příklady. Další částí práce je případová studie vývoje a realizace dokumentárního webového filmu Zapomenutá válka, který byl mým magisterským projektem. Svou vlastní zkušenost porovnávám s postupy popisovanými a doporučovanými v odborné literatuře, respektive na mezinárodním workshopu IfLab, který se zaměřuje na interaktivní formáty. Zvláštní pozornost věnuji roli modelového diváka při vývoji tohoto typu díla, kterou považuji za přeceňovanou na úkor autorské vize a sdělení díla. Cílem mé práce je předat autorskou zkušenost s procesem vzniku interaktivního dokumentárního díla a přispět tak do diskuze na toto téma textem, který by mohl být prakticky užitečný případným budoucím autorům.
  • Jan Špáta
    Djordjević, Zoran
    (1992)
  • Jedenáct tváří Jana Gogoly ml.
    Rendl, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-06
    Práce obsahuje jedenáct kapitol, kde každá nějakým způsobem charakterizuje Jana Gogolu ml. a každá zvlášť nějak určuje jeho tvůrčí ideje. Děje se to skrze metaforu fotbalového utkání, kdy Jan Gogola je se svými postavami, filmy, jak sám sobě spoluhráčem, tak také protihráčem. Dává góly se svými situacemi stejně, jako občas okopává svým protivníkům kotníky. Jan Gogola ml. tak ztělesňuje jednu etapu Katedry dokumentárního filmu na FAMU, kdy častokrát stojí jako odrazová plocha mezi pedagogickou činností profesora Karla Vachka a mezi studenty, na které při svých seminářích uplatňuje psychologickou metodu toho, že každé dílo musí být svébytně spjaté s autorem filmu.
  • Jonas Mekas
    Hlaváčková, Hedvika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-06
    Tato práce se věnuje zkoumání filmového díla litevského avantgardního umělce organizátora a tvůrčího a originálního interpreta současnosti Jonase Mekase. Konkrétně se zabývám vývojem jeho tvorby od filmových deníkových ság k video projektům umísťovaných na internet. Zkoumám, proč odlišuje své záznamy skutečnosti od dokumentů, co pro něho znamená realita a jak se jí pomocí své kamery připližuje. Pozoruji, jak autorovu práci ovlivnil rychlý technický vývoj - příchod videa a následně počítačů a internetu. Zkoumám kde tzv. denníkový film stojí v rámci historie kinematografie jako umělecké formy a kde se nachází nyní v okolnostech současné umělecké scény.
  • Konstrukce realistického pojetí v americkém hraném filmu 21. století
    Chalupová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-13
    Práce si klade za cíl prozkoumat režijní postupy, použité ve snaze o vzbuzení dojmu realističnosti ve filmovém vyprávění ve vybraných amerických hraných filmech 21. století. Mým záměrem je analýza formálních přístupů, generujících specifické podoby realismu v dílech Richarda Linklatera, Michaela Manna a Terrence Malicka. Nejprve shrnuji počátky uměleckého hnutí realismu a představuji koncept estetické normy s přihlédnutím k realismu. Poté se dostávám k samotné analýze režijních postupů. Zabývám se vedením herců, způsobem snímání, využíváním nových technologií, zvukovým pojetím či závěrečnou postprodukcí. Zkoumám filmovou řeč a dramaturgické postupy v konkrétních hraných titulech s přihlédnutím k reflexím těchto děl ze strany teoretiků a kritiků, čerpám také z volně přístupných rozhovorů s režiséry a s jejich spolupracovníky.