„Návrat reálného” v procesu vzniku prostorových projektů.
| Katedra | Kat. alternativního a lout. divadla |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | KLÍMA, Miloslav |
| Autor práce | Jiřička Stojowska, Magdalena |
| Oponent | TOMÁNEK, Karel František |
| Datum obhajoby | 2020-09-09 |
| Abstrakt | Práce „Návrat reálného v procesu vzniku prostorových projektů. Popis na vybraných pracích divadelních scénografů a vizuálních umělců“ je rozdělena do čtyř částí. V první části uvádím základní tvrzení týkající se teorie reality francouzského psychoanalytika Jacquesa Lacana, ve které je jedním z centrálních pojmů reálno. Využívám také interpretace Lacanových teorií v pojetí českého filosofa a překladatele Josefa Fulky, slovinského filosofa Slavoje Žižeka sebrané v knize Žižek, Przewodnik Krytyki Politycznej (Žižek, Průvodce politické kritiky, 2009) a postřehy polského filosofa Pawła Moścického z jeho textu Teatr i rzeczywistość (Divadlo a realita). V další podkapitole připomínám úvahy Hala Fostera tykající se různých výtvarných tendencí v umění druhé poloviny 20. století. Věnuji se podrobnější Fosterově analýze sérií fotografií Andyho Warhola, strategii opakování v umění či hyperrealismu. Připomínám práci s realismem v dílech fotografky Cindy Sherman či umělce Richarda Prince jako představitelů umění „zneužití“, které se přiznává ke kopírování či „vykrádání“ motivů z prací jiných umělců. Dále upomínám na metody práce Bertolta Brechta, a to především na příkladu jeho Arbeitsjournal 1938–1955 (Pracovní deník, 1977), jehož inspirativní analýzu nabídl francouzský filosof a kunsthistorik Georges Didi-Huberman v knize Quand les images prennent position. L´oeil de l´histoire, 1 (Strategie obrazů, Oko historie 1., 2009). Podstatné jsou zde pro mne strategie dokumentární montáže a formální rekompozice, otřesu, efektu reálného a zaujetí pozice. Dále se velmi krátce věnuji práci paměti, jejíž reflexe nás vede k formulacím, jako jsou exploze paměti či její incidenty, a napomáhá vysvětlit umělecké strategie, které rezignují na logiku, děje čí výrazná centra svých děl a spíše zdůrazňují jeho chybějící místa, koláž jako dramaturgickou metodu či více pracují s atmosférou a snovostí. Jako literární kontext zde uvádím práce německého literáta W. G. Sebalda. V páté podkapitole předkládám možnou interpretaci lacanovské triády v kontextu divadla, a to hlavně prostřednictvím reflexí Pawła Moścického, a také podrobně připomínám základní determinanty postdramatického divadla v koncepci Hanse Thiese-Lehmanna, které se zdají plně vyjadřovat zvýšený zájem o práci s realitou v divadle, jako například parataxe (nepřítomnost hierarchie jednotlivých složek divadelního spektra), simultaneita znaků, hra se zahuštěním znaků, zhudebnění, vizuální dramaturgie, tělesnost, invaze reality, situace/událost. V druhé části se věnuji interpretaci některých projektů vybraných výtvarných a divadelních umělců, hlavně Evy Koťátkové, Joanny Rajkowské, Michała Korchowce, Roberta Rumase a Anny Viebrock. Kromě popisu vybraných prací těchto umělců interpretuji metody a strategie, které využívají, a to s důrazem na práci s různými vrstvami reality, která se mi zdá podstatná pro jejich umělecké koncepty a realizace. Třetí část práce věnuji reflexi vlastních projektů, buď z oblasti dokumentárního divadla, v níž je vepsané napětí mezi realitou a fikcí a jehož dramaturgické strategie jsou úzce spojené se vztahem k těmto pojmům, anebo z pedagogické oblasti. V rámci této oblasti jsem realizovala projekt Fantomy reality pro studenty prvního ročníku katedry Divadlo v netradičních prostorech, k němuž jsem přizvala Evu Koťátkovou a Joannu Rajkowskou. Poslední, čtvrtá část práce, je doplňkem k dřívějším kapitolám. Umísťuji do ní rozhovor s Evou Koťátkovou a fotografické odkazy k projektům umělců, o kterých pojednává tato práce. |
| Překlad abstraktu | This work deals with the term “Real” in the context of increased interest in reality and its complex and changing structure both in theoretical reflection and in new narrative approaches of artistic spatial projects. In the first part, I present the basic statement concerning the theory of reality of the French psychoanalyst Jacques Lacan, in which one of the central concepts is Real. I also use the interpretation of Lacan's theories in the concept of the Czech philosopher and translator Josef Fulka, Slovenian philosopher Slavoj Žižek collected in the book Žižek, Przewodnik Krytyki Politycznej (Žižek, Guide to Political Criticism 2009) and observations by Polish philosopher Paweł Mościcki. I focus on a more detailed analysis of Hal Foster with a series of photographs by Andy Warhol, strategy of repetition in art or hyperrealism. I recall the methods of work of Bertolt Brecht, especially on the example of his Arbeitsjournal 1938-1955 (The Work Diary, 1977), whose inspirational analysis was offered by French philosopher and art historian Georges Didi-Huberman in Quand les images prennent position. L´oeil de l´histoire, 1. Essential for me are the strategies of documentary montage and formal recomposition, shaking, real effect and positioning. I recall the basic determinants of post-dramatic theater in Hans Thies-Lehmann's conception, which seem to fully express an increased interest in working with reality in theater, such as parataxis (absence of hierarchy of individual components of the theater spectrum), corporeality, reality invasion, situation / event. The second part is devoted to the interpretation of some projects of selected artists and theater artists, especially Eva Koťátková, Joanna Rajkowska, Michał Korchowiec, Robert Rumas and Anna Viebrock. In addition to describing selected works by these artists, I interpret the methods and strategies they use, with an emphasis on working with different layers of reality that seem to me essential for their artistic concepts and realization. The third part of the work reflects on my own projects, either from the field of documentary theater, in which there is inscribed tension between reality and fiction and whose dramaturgical strategies are closely related to the relation to these concepts, or from the pedagogical field. |
| Signatura | D_4P 3620 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/15077 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | Lacanova teorie reality |
| Klíčová slova | efekt reálného |
| Klíčová slova | postdramatické divadlo |
| Klíčová slova | exploze paměti |
| Klíčová slova | dokumentární montáž |
| Klíčová slova | symbolika |
| Klíčová slova | imaginace |
| Klíčová slova | epické divadlo |
| Klíčová slova | skutečnost |
| Klíčová slova | koláže |
| Klíčová slova | instalace (umění) |
| Obor vzdělání | Dramatická umění/Alternativní a loutková tvorba a její teorie |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | „Návrat reálného” v procesu vzniku prostorových projektů. |
| Překlad názvu | The „Return of the real“ in the process of creating spatial projects. |
| Podnázev | Popis na vybraných pracích divadelních scénografů a vizuálních umělců |
| Překlad podnázvu | Description on selected works of stage designers and visual artists. |
| Typ práce | Disertační práce |