Proměna obrazu člověka na divadle
Obsahuje plný text | Y |
Katedra | Katedra teorie a kritiky |
Kvalifikační typ práce | A |
Vedoucí práce | CÍSAŘ, Jan |
Autor práce | Hanušková, Petra |
Oponent | VINAŘ, Josef |
Datum obhajoby | 2010-09-13 |
Abstrakt | Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt". |
Překlad abstraktu | In my Master Thesis I try to define the sociological transformation of man on stage based on the selected productions of Hamlet. This method of sociological study of theater was developed by French sociologist and theatre theorist Jean Duvignuad in his study Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives. I apply this method on study of three productions of Hamlet, which are considered as turning point in history of Czech theatre. First of them is from the beginning of the twentieth century, when the great tradition of Czech dramatic art is established by Eduard Vojan and Jaroslav Kvapil. The Hamlet of Radovan Lukavsky from 1959 is influenced by the communist era, when there was no place for heroism. The contemporary Hamlet of Jaroslav Plesl deals with the fading postmodern culture and is surrounded by complete nihilism. By the comparison of these productions I try to find the different answers to the Hamlet´s endless question, if it´s better "To be or not to be". |
Formát media | application/pdf |
Signatura | 4P 2617 |
URL | http://hdl.handle.net/10318/5259 |
Jazyk | cze |
Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU. Knihovna |
Obor vzdělání | Dramatická umění / Teorie a kritika |
Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU |
Udělený titul | MgA. |
Typ studijního programu | magisterský navazující na bakalářský |
Název | Proměna obrazu člověka na divadle |
Překlad názvu | Transformation of the Image of Man on Stage |
Typ práce | Diplomová práce |