Zákonitosti orchestrální hry a jejich význam pro dirigenta v procesu studování díla
Autor
Datum obhajoby
2007-06-04
Fakulta
Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU
Katedra
Katedra dirigování
Typ práce
Diplomová práce
Vedoucí
Oponent
Podnázev
Abstrakt
Studie se zabývá problematikou specifických zákonitostí orchestrální hry. Jejich znalost je pro dirigenta prvořadým předpokladem pro dosažení uměleckého cíle rychlou a efektivní cestou. Zkoumané pole zasahuje do tří hlavních tématických okruhů. První je věnován zákonitostem tvorby orchestrálních barev. Přibližuje význam zvukové barvy jako indikátoru správnosti postupů herní techniky a souhry skupiny stejnorodých nástrojů v časových mikro ? intervalech. Pojednává o specifické schopnosti některých nástrojů zahušťovat orchestrální zvuk, včetně návrhu řešení. Zamýšlí se nad otázkou účelného využití vibrata coby výrazového prostředku ve vztahu k barevné kvalitě zvuku. Popisuje techniky přesvědčivého spojování instrumentálních barev. Okrajově se dotýká i vlivu rozsazení orchestru na výsledné zvukové podání a principů chování zvuku v akustickém prostoru.
Druhý okruh je věnován intonaci. Akcentuje neoddělitelnost tónové barvy od přesvědčivého intonačního výsledku, zevrubně analyzuje problematiku kolísavosti orchestrální intonace, střetu temperovaného a přírodního ladění, sdružené intonace nástrojových sekcí, vlivu rozsazení na intonační orientaci hráčů, vyvážení a ladění souzvuků a dalších zákonitostí.
Třetí okruh shrnuje zákonitosti herní psychologie. Zabývá se vzájemnými vztahy dirigenta
a orchestru a hledá cesty, jimiž může dirigent být hráčům v této oblasti při hře nápomocen.