Ticho po člověku
Autor
Datum obhajoby
2010-06-10
Fakulta
Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU
Katedra
Katedra scenáristiky a dramaturgie
Typ práce
Diplomová práce
Vedoucí
Oponent
Podnázev
Abstrakt
Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.