Spirituální rozměr postmoderní hudby
| Katedra | Katedra skladby |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | MRKVIČKA, Luboš |
| Autor práce | Dřízal, Jan |
| Oponent | HOŘÍNKA, Slavomír |
| Datum obhajoby | 2024-09-12 |
| Abstrakt | Disertační text informuje o stavu současného západního diskurzu vedeného na průsečíku (ne)náboženské spirituality a umělecké hudební tvorby. Metodologicky pracuje s fenoménem posvátna, jak ho původně definoval Rudolf Otto a následně rozvinuli Mircea Eliade a C.G.Jung. Posvátno je v textu chápáno jako nepřenosný spirituální fenomén sui generis, který vzniká vždy ve specifickém kontextu, a vzpírá se jakékoliv objektivizaci. Posvátno v rovině potenciálu však lze sledovat na kompozičních strukturách pomocí kvalitativní a induktivní výzkumné metody, která v konečném důsledku vykazuje pozoruhodné shody ve výsledcích. Autor textu předpokládá, že při změně estetického paradigmatu na přelomu 19. a 20. století došlo také k transformaci prostředků vztahujících se k uměleckému uchopení transcendentních obsahů, přičemž analyzováním těchto prostředků dochází k sumarizaci poznatků o modernistickém a postmodernistickém hudebním posvátnu, které jak se ukazuje, se významně podílelo na utváření hudby minulého století. Kromě základní dichotomie „mysteria tremenda a fascinans“ předkládá autor i další čtyři kategorie, které určují, jakým způsobem se posvátno ve skladbách projevuje. Svá tvrzení demonstruje na vybraných kompozicích, které jednotlivé kategorie přesvědčivě reprezentují. Jsou to mystické posvátno (J. Harvey: Tranquil Abiding), nadreálné posvátno (J. Ryant Dřízal: Zběsilost v srdci), teologické posvátno (A. Pärt: The Beatitudes) a démonické posvátno (G. Crumb: Black Angels). Text je na příhodných místech doplňován úvahami hudebních teoretiků, religionistů, filozofů i samotných skladatelů. V jeho závěru přichází autor s myšlenkou, že rozličně vyjádřené duchovní obsahy jsou podstatou svrchovaně umělecké tvorby, jejímž společným jmenovatelem je touha po transcendentnu. |
| Překlad abstraktu | The dissertation text informs about the state of the current Western discourse conducted at the intersection of (non)religious spirituality and artistic music creation. Methodologically, it works with the phenomenon of the numinous, as originally defined by Rudolf Otto and subsequently developed by Mircea Eliade and C.G. Jung. The numinous is understood in the text as a sui generis non-transferable spiritual phenomenon that always arises in a specific context and defies any objectification. However, the numinous in the plane of potential can be traced to compositional structures using a qualitative and inductive research method that ultimately shows remarkable consistency in results. The author of the text assumes that during the change of the aesthetic paradigm at the turn of the 19th and 20th centuries, there was a transformation of the means related to the artistic grasp of transcendent contents, while analyzing these means results in summarizing knowledge about the modernist and postmodernist numinous in music, which, as it turns out, significantly contributed to shaping the music of the last century. In addition to the basic dichotomy of „mysterium tremendum and fascinans“, the author also presents four other categories that determine how the numinous manifests itself in the compositions and demonstrates his claims on selected compositions that convincingly represent the individual categories. They are the mystical numinous (J. Harvey: Tranquil Abiding), the surreal numinous (J. Ryant Dřízal: Wild at heart), the theological numinous (A. Pärt: The Beatitudes), and the demonic numinous (G. Crumb: Black Angels). The text is supplemented in appropriate places with the ideas of music theorists, religionists, philosophers and the composers themselves. In its conclusion, the author comes up with the idea that variously expressed spiritual contents are the essence of supreme artistic creation, the common denominator of which is the desire for the transcendent. |
| Signatura | H_P 5092 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/18868 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | soudobá hudba |
| Klíčová slova | spiritualita |
| Klíčová slova | posvátno |
| Klíčová slova | hudba a mystika |
| Obor vzdělání | Hudební umění/Skladba a teorie skladby |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | Spirituální rozměr postmoderní hudby |
| Překlad názvu | The Spiritual Dimension of Postmodern Music |
| Typ práce | Disertační práce |