Výzvy současné české divadelní kritiky
| Katedra | Katedra teorie a kritiky |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | PŠENIČKA, Martin |
| Autor práce | Etlíková, Barbora |
| Oponent | HRDINOVÁ, Radmila |
| Datum obhajoby | 2021-09-22 |
| Abstrakt | V úvodních kapitolách této disertace se autorka pokouší zjistit, v jakém stavu se nachází současná česká divadelní kritika a jak by se mohla v blízké budoucnosti vyvinout. Svůj výzkum opírá o více než šestiletou praxi v oblasti divadelní kritiky a o zkušenosti, které získala průzkumem soudobé anglofonní blogosféry zaměřené na psaní o divadle. Na četných ukázkách ze současných i historických divadelních kritik (z českého i zahraničního prostředí) staví vlastní pokus o obecnější divadelně-kritickou koncepci. Vplétá do ní poznatky z oblasti tzv. zkušenostního obratu v humanitních vědách a dotýká se myšlenek dekolonizace. Současně autorka navazuje na tradici české divadelní kritiky s kořeny v estetice Otakara Zicha a v českém strukturalismu. Zdůrazňuje silnou kompatibilitu mezi Zichovou divadelní teorií a teorií znaků Charlese Sanderse Peirce. V závěrečných kapitolách autorka zvažuje, jak by se mohla česká divadelní kritika obohatit o poznatky z oblasti kognitivní a neurokognitivní psychologie. Činí tak s ohledem na závěry, k nimž dospěla v předchozích kapitolách. Doufá, že v budoucnu naváže dalším vlastním výzkum na toto téma. Ráda by povzbudila své kolegy k dalším interdisciplinárním experimentům s nástroji k popisu divadelního představení. |
| Překlad abstraktu | In the introductory parts of this dissertation thesis, the author tries to investigate the current state of contemporary Czech theatre criticism and how it might evolve in near future. The author makes use of her more than six-year-long practice in theatre criticism and of the experiences she has gained during her research on the Anglophone blogosphere focused on writing about theatre. Building on many text specimens from current or historical theatre reviews (of Czech or foreign context), she attempts to form her own general conception of theatre criticism. She embraces certain findings of the so-called empirical turn in humanities and touches on decolonial thoughts. At the same time, however, the author tries to follow the tradition of Czech theatre criticism which originates in Otakar Zich’s aesthetics and in Czech structuralism. She emphasizes the strong compatibility of Zich’s theatre theory and Charles Sanders Peirce‘s theory of signs. In the final chapters, the author discusses the ways Czech theatre criticism may enrich itself with the findings of cognitive and neurocognitive psychology. She does so with regard to the conclusions she has made in the previous chapters. She hopes to continue with her own research on this topic in future. She would like to encourage her colleagues to make more interdisciplinary experiments with the tools of the description of theatrical performances. |
| Signatura | D_4P 3628 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/15089 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | anglofonní blogosféra |
| Klíčová slova | neurokognitivní psychologie |
| Klíčová slova | kognitivní psychologie |
| Klíčová slova | hybris nulového bodu |
| Klíčová slova | divadelní kritika |
| Klíčová slova | sebepoznání |
| Obor vzdělání | Dramatická umění/Teorie a praxe divadelní tvorby |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | Výzvy současné české divadelní kritiky |
| Překlad názvu | Challenges of Contemporary Czech Theatre Criticism |
| Typ práce | Disertační práce |