Fantazie v houslové literatuře se zaměřením na první polovinu 20. století
| Katedra | HAMU |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | PAZDERA, Jindřich |
| Autor práce | Valečková, Barbora |
| Oponent | ŠTRAUS, Ivan |
| Datum obhajoby | 2019-06-18 |
| Abstrakt | Improvizace a s ní spojená fantazie byly součástí hudby již od chvíle jejího vzniku. Jak se hudba rozvíjela, logicky došlo k vyčlenění fantazie jako samostatné hudební formy. Její obliba napříč nástrojovým spektrem je jasně patrná již od dob renesance, kdy také získala své pojmenování. V následujících obdobích se ustaluje těžiště fantazijní tvorby ve skladbách pro klávesové nástroje. Revoluce v jejím charakteru přichází na přelomu klasicismu a romantismu (Beethoven, Schubert, Liszt, Schumann). K největšímu střídání pohledů na fantazii ale dochází v první polovině 20. století, kdy nejen pod vlivem historických událostí nastává rychlý vývoji hudebních stylů. Migrace obyvatelstva s sebou přináší řadu nových podnětů a rozšiřuje obzory hudby o prvky mimoevropské, jedněmi z nejvýraznějších jsou prvky hudby latinskoamerické. V práci jsme se zaměřili na fantazijní tvorbu první poloviny 20. století věnovanou houslím. Právě v tomto období pro ně vznikla řada pozoruhodných skladeb, které plně využily jejich potenciálu. Interpretace těchto skladeb z hlediska nástrojové problematiky skýtá řadu možností, ale také úskalí. Proto je nutné zabývat se jimi z několika úhlů pohledu: z hlediska interpretační tradice v houslové literatuře, z hlediska vlastní metodiky hry na housle a z hlediska současných pohledů na interpretaci hudby 20. století. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich, věnované fantazii obecně, jsme nejprve stručně nastínili historií vývoje fantazie od jejího vzniku do 18. století obecně. Ve tvorbě 19. a první poloviny 20. století jsme se zaměřili na fantazii v houslové literatuře. Dále jsme porovnáním s klasickou sonátou stanovili hlavní rysy fantazie. Druhá část práce obsahuje nejprve stručný rozbor vybraných skladeb houslové fantazijní literatury do konce 19. století. Čtenář se v ní seznámí s fantaziemi Georga Philippa Telemanna, Franze Schuberta, Heinricha Wilhelma Ernsta a Pabla de Sarasate. Těžiště druhé části ale spočívá v podrobném rozboru vybraných houslových fantazijních skladeb první poloviny 20. století, mezi kterými nalezneme například Fantazii Josefa Suka, Vola na střeše Daria Milhauda, Phantasy Arnolda Schönberga nebo třeba Fantaisii Oliviera Messiaena nalezenou v roce 2007. |
| Překlad abstraktu | The thesis deals with the evolution of the violin phantasy in the first half of 20th century and is divided into two parts. The first part is predominantly theoretical and deals with phantasy in general. The word phantasy originated in psychology. Therefore, it is necessary to take in mind the origin of the word as well as the connotation. Following chapters focus on the evolution of musical phantasy since its beginning to 1950s. These describe the rise of the phantasy genre in 15th and 16th century, its growing popularity in 17th century, the change of style in 18th century, the cult of virtuoso in 19th century and the absolute deconstruction in the first half of 20th century. Last chapter of this part is dedicated to the comparison of phantasy and sonata form. It summarises the general characteristics of both and presents examples of the most typical compositions. The main part of the thesis introduces the most important compositions of the genre. At the beginning it shortly summarises the main works of violin phantasy literature created by the end of 19th century. Among them you can find the Violin Phantasies by Georg Philipp Telemann, Franz Schubert`s Phantasy C major, The King of Ghosts by Heinrich Wilhelm Ernst and several pieces by Pablo de Sarasate. It is followed by the chapters about the interesting works of the first half of 20th century. These include compositions by Darius Milhaud (The Ox on the Roof), Heitor Villa-Lobos (Sonata – Fantasia), Arnold Schönberg (Phantasy), Josef Suk (Fantasie), Eugéne Ysaÿe (Phantasy and Six Sonatas), Alois Hába (Qartertone Phantasy) and last but not least, the newly discovered Violin Phantasy by Olivier Messiaen. Because the phantasy is not only the music score, but it also depends on interpretation, every chapter devoted to the exact piece contains few ideas as to how to appropriately interpret fantasy. Many pieces are based on literature, art, even on another musical composition. Excerpts of these works are also a part of the thesis. |
| Signatura | H_P 4422 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/13270 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | housle |
| Klíčová slova | hudba pro housle |
| Klíčová slova | 1. polovina 20. století |
| Obor vzdělání | Hudebního umění/Interpretace a teorie interpretace |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | Fantazie v houslové literatuře se zaměřením na první polovinu 20. století |
| Překlad názvu | Violin Phantasy in the First Half of 20th Century |
| Typ práce | Disertační práce |