Co je to divadlo
| Katedra | Katedra teorie a kritiky |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | ETLÍK, Jaroslav |
| Autor práce | Neznal, Vít |
| Oponent | PŠENIČKA, Martin |
| Datum obhajoby | 2017-09-26 |
| Abstrakt | Dizertační práce Víta Neznala nejprve vymezuje divadlo jako specifickou mediální oblast. Takové pojetí je podle autora umožněno návazností na tradici české teorie divadla (nezáznamová povaha jako systémový rys média, syntetický základ, nesubstanční pojetí díla, herectví jako řídící umění, totální trojrozměrná zpětnovazební komunikace, která má zásadní důsledky pro specifickou povahu divadelního herectví, a aktivní pozice diváka). Na tomto podkladě Neznal následně vysvětluje, proč v divadelní teorii neexistuje opodstatnění rušit dichotomii ve vztahu umění - skutečnost. Vychází přitom z předpokladu, že divadlo je sice zakořeněné v životě, nicméně mediálně je z něj současně automaticky a nezvratně vytržené. Proto je z hlediska teorie divadla rozdíl mezi tím, když „život” v intenzifikované podobě vstupuje na jeviště a tvoří podstatu výrazového projevu (intenzifikace „života” tvoří základ vyjadřovacích prostředků a je tak „zezáměrněná”) a mezi jeho integrací s ostatními pilíři, které tvoří konstitutivní základ divadelního aktu jako takového na vysloveně mediální úrovni (umělé prostupované „životem”). |
| Překlad abstraktu | Vít Neznal’s PhD thesis begins by defining theatre as a specific sphere of media. According to the author, such notion is made possible by following up to the tradition of Czech theatre theory (immediacy as a specific feature of the medium, a synthetic basis, a non-substantial conception of a work, acting as a decisive art, a total three-dimensional feedback-based communication with cardinal impact on the specific nature of stage acting, and an active position of the spectator). On this basis, Neznal proceeds to explain why there is no justifiable reason for theatre theory to abolish the dichotomy between art and reality. His premise is that while theatre is rooted in life, it is at the same time automatically and irreversibly taken out of it as a medium. As a result, there is, from the point of view of theatre theory, a difference between an intensified “life” entering the stage and becoming the basis of expression (intensification of “life” is the basis of means of expression and is therefore made intentional) and between its integration with other pillars forming the constitutive basis of a theatre act as such on the actual level of media (the artificial pervaded by “life”). |
| Signatura | D_4P 3383 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/10050 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | dichotomie umění |
| Klíčová slova | interakce |
| Klíčová slova | herecký akt |
| Klíčová slova | divadlo |
| Klíčová slova | komunikace (sdělování) |
| Klíčová slova | dialog kultur |
| Obor vzdělání | Dramatická umění/Teorie a praxe divadelní tvorby |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | Co je to divadlo |
| Překlad názvu | What is the Theatre |
| Podnázev | „Mediální” tradice české teorie divadla v kontextu dichotomie umění – skutečnost |
| Překlad podnázvu | "Media” traditions of Czech theatre theory in the context of the art/reality dichotomy |
| Typ práce | Disertační práce |