Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
| Katedra | Katedra skladby |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | BARTOŇ, Hanuš |
| Autor práce | Dřízal, Jan |
| Oponent | FILAS, Juraj |
| Datum obhajoby | 2017-09-12 |
| Abstrakt | Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu. |
| Překlad abstraktu | Diploma thesis Organicity as an aesthetic concept in contemporary music tries through interdisciplinary comparison to point out possible manifestations of organics in a musical context. By organicity is meant the holistic understanding of a music work as an „organism“, in which the whole is to the part as the part is to the whole and which is manifested primarily by its sound shape. The text describes how the concrete musical parameters relate to the organic form and how they model it. The author first defines basic organic characteristics such as homogeneity, causality, non-geometry, processuality, or continuity of the form and then demonstrates them on numerous note examples. It does not create a new theory but seeks to point out the universality of this phenomenon both from the historical point of view and in its current forms. Attention is paid to various types of musical perception, time experience and perception of sound form. The terms „sound object“ and „sound gesture“ integrate into a new context and proposes a new typology of musical processes. The work briefly touches on the origin of thinking about organicity in philosophical and aesthetic discourse. |
| Signatura | H_P 4230 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/9994 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | hudba |
| Klíčová slova | novodobé kompoziční směry |
| Klíčová slova | hudební kompozice |
| Klíčová slova | hudební estetika |
| Klíčová slova | organicita |
| Obor vzdělání | Hudební umění/Skladba |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta |
| Udělený titul | MgA. |
| Typ studijního programu | magisterský navazující na bakalářský |
| Název | Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě |
| Překlad názvu | Organicity as an Aesthetic Concept in Contemporary Music |
| Typ práce | Diplomová práce |