Pohybové divadlo, tanec a loutky v českém a japonském kulturním prostředí.
Autor
Datum obhajoby
2010-09-16
Fakulta
Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU
Katedra
Katedra alternativního a loutkového divadla
Typ práce
Diplomová práce
Soubory
Vedoucí
Oponent
Podnázev
Abstrakt
Diplomová práce se zaměřuje na hledání možností použití loutek v pohybovém divadle a na studium české a japonské loutkové tradice.
Je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o významu loutek a loutkovém divadle v české a japonské kultuře. V druhé části je popsán vznik představení Červený sen, doplněný o návrhy scénografie, loutek a kostýmů.
Kapitola o japonském tradičním loutkovém divadle přibližuje také japonskou mentalitu a vliv filozofie a náboženství. Z českého pohybového divadla je popsán fenomén nového cirkusu. Je zde také uvedeno srovnání japonského a českého přístupu k používání loutek. Z poznání obou kulturních prostředí vychází zdroje vzájemné inspirace.
Taneční představení Červený sen vzniklo jako společný projekt se studenty choreografie HAMU a zaměřilo se na herecké a taneční možnosti loutek.
Příběh se ve třech dějstvích soustředil na silné ženské emoce: touha po lásce, touha po kráse a touha po moci. Hlavní role tří žen v kritických životních situacích mají Karen z příběhu Červené boty od Hanse Christiana Andersena, Jaoja Ošiči z japonské legendy o nenaplněné lásce a Lady Macbeth z tragédii Williama Shakespeara. Krátké příběhy jsou spojeny symbolickou červenou barvou. Dospívající dívka pozoruje osud tří žen a získává mravní ponaučení.