Význam obrazu
| Obsahuje plný text | Y |
| Katedra | Katedra režie |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | BOUDA, Marek |
| Autor práce | Ghebremichael, Asmara |
| Oponent | BLAŽEVIČ, Jasmina |
| Datum obhajoby | 2009-09-16 |
| Abstrakt | Tato práce je věnována tématu obrazu v současném filosofickém myšlení. Autorka mapuje různé teorie významu technického obrazu ve společnosti, aby tak z pozice soudobé filmové režisérky definovala svůj osobní postoj. Toto teoretizování o ?obrazu? nerozlišuje mezi nehybnými a pohyblivými obrazy, což bude také zdůvodněno. Jakožto rámec kritického myšlení o obraze nám zde slouží dílo tří teoretiků. Myšlenky Viléma Flussera obsažené v jeho eseji Za filosofii fotografie z roku 1983 nabízejí pesimistický pohled na technický obraz, jenž podle jejich autora nese zodpovědnost za robotizaci společnosti. Flusserovy myšlenky kontrastují s úvahami Rolanda Barthese v eseji Světlá komora: poznámka k fotografii. Barthes nám zde předkládá optimističtější a humanističtější výklad vztahu člověka a fotografie. A poslední teoretická práce, publikovaná v roce 2003, The Future of the Image (Budoucnost obrazu), jejímž autorem je Jacques Rancière, překlene rozdílnost pohledů Flussera a Barthese a uvede do naší diskuse Godarda. Teoretickým úvahám a filmové tvorbě Jean-Luc Godarda jsou věnovány poslední kapitoly této práce. Jak teorie, tak filmy tohoto autora totiž filmovému režisérovi nabízejí dobré východisko pro průzkum obrazu. Závěr práce shrnuje autorčin názor na dané téma. |
| Překlad abstraktu | This work concerns the idea of the image in contemporary philosophical thought. The author surveys various theories on the meaning of the technical image in society in order to determine her own relationship to the image as a contemporary film director. These theorizations of the ?image? will not distinguish between still or moving images, a discussion of why this is so will occur. Three theorists provide a framework to think critically about the image. First, the ideas of Vilem Flusser in his 1983 essay Towards a Philosophy of Photography provide a pessimistic view of the technical image as responsible for the robotization of society. His ideas are contrasted to those of Roland Barthes in his 1981 essay Camera Lucida: Reflections on Photography. Barthes provides a more optimistic and humanistic perspective on the relationship between human beings and their photographs. The most recent theoretical work published in 2003, The Future of the Image by Jacques Rancierre will bridge the works of Flusser and Barthes and introduce Godard to our discussions. Both the writings and films of Godard will be discussed in the last chapters. As both theorist and film director, Jean-Luc Godard is a useful example to explore the meaning of the image for a film director. The conclusion will offer the author?s own position on the subject. |
| Formát media | application/pdf |
| Signatura | KP 03157 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/4436 |
| Jazyk | cze |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU. Knihovna |
| Obsahuje součásti | http://hdl.handle.net/10318/4438 |
| Obor vzdělání | Filmové, televizní a fotografické umění a nová média / Režie |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU |
| Udělený titul | BcA. |
| Typ studijního programu | bakalářský |
| Název | Význam obrazu |
| Překlad názvu | The Meaning of the Image |
| Typ práce | Bakalářská práce |