Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti

KatedraKatedra autorské tvorby a pedag.
Kvalifikační typ práceA
Vedoucí práceSUDA, Stanislav
Autor prácePártlová, Zuzana
OponentMALANÍKOVÁ, Hana
Datum obhajoby2018-04-13
AbstraktDisertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a pedagogů. V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv. osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání. Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové. Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
Překlad abstraktuThis doctoral thesis explores the potential of authorial acting as a tool for open-ended self-education. It focuses on the properties and the process of acquiring psychosomatic capacity for presentation in front of an audience as a means of self-discovery and self-realization through play (Dialogical Acting with the Inner Partner) and other preparatory psychosomatic drama disciplines. The secondary subject of this thesis is the relevance of this capacity to teachers and educators. In the theoretical section, I present the essential terms and concepts as well as the basis of my research. I explain why I use the expression "(non)education towards a self” rather than "personal education” and how one's holistic and creative conditioning relates to the skills of a pedagogue or educator in the broadest sense of the word. The qualitative research section consists of three parts which correspond to three research projects. The first part explores the "personal trajectories" of students of the two-year “Creative Pedagogy-Pedagogical Condition” (CP-PC) study program. The exploration is based on written reflections and a two-day encounter devoted to discussion and creative work. The encounter involved practical workshops as well as talks with I. Vyskočil and E. Vyskočilová and student discussions. The aim was to explore the development of the individual psychosomatic “fitness" by means that go beyond written subjective reflections and offer live confrontations with oneself and others in workshops and discussions. The second part focuses on the issue of authenticity and the triple actor-viewer-assistant relation. Using simultaneous recording with two cameras and focus groups, we tried to analyze the moments of spontaneity during the experimentation and to identify the essential features of authentic expression. The themes that significantly emerged from the research were the theme of inner and outer spectator and of body resonance and joy as main characteristics of authentic presence. In the third section, I followed up on the findings of the previous sections in 16 semistructured interviews with students of the CP-PC program as well as regular and external students at the department. These interviews were analyzed using the method of open coding combining two perspectives: a broader, theme-focused perspective and a narrower, notional one. This research reveals the complexity of tacit learning processes which, in the context of play and psychosomatics, foster a personal evolution towards an original, creative personality, i.e. "becoming one's self”. Simultaneously, this research attempts to define the essential "virtues” of authentic acting and outlines the benefits of Vyskočil´s pedagogy for education of educators.
SignaturaD_4P 3446
URLhttp://hdl.handle.net/10318/10270
Instituce zpřístupňující práciAkademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna
Klíčová slovaspontánní jednání
Klíčová slovasetkání se sebou
Klíčová slovapsychosomatika
Klíčová slovadialogická jednání
Klíčová slovasebepoznání
Klíčová slovasebevýchova
Klíčová slovaautenticita (psychologie)
Klíčová slovaradost
Klíčová slovapedagogické dovednosti
Klíčová slovatvůrčí myšlení
Klíčová slovakomunikační dovednosti
Obor vzděláníDramatická umění/Autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika
Instituce udělující titulAkademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta
Udělený titulPh.D.
Typ studijního programudoktorský
NázevAutorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Překlad názvuAuthorial Acting as (Non)education towards a Self
PodnázevZáklad pro autentickou pedagogickou praxi
Překlad podnázvuBasis for an authentic pedagogical practice
Typ práceDisertační práce