Truth in Fiction
| Katedra | Katedra fotografie |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | STEJSKALOVÁ, Tereza |
| Autor práce | Petrič, Karin |
| Oponent | LEDVINA, Josef |
| Datum obhajoby | 2021-06-28 |
| Abstrakt | The aim of this thesis is to explicate how the films of Iranian film director Abbas Kiarostami enable one to find what is real, due to their mode of intertwinement between reality and fiction. In a 1995 interview Kiarostami stated: "In cinema anything that can happen would be true. It doesn’t have to correspond to a reality, it doesn’t have to ‘really’ be happening. In cinema, by fabricating lies we may never reach the fundamental truth, but we will always be on our way to it. We can never get close to the truth except through lying”. Traditionally there is a clear distinction between reality and fiction in film. There is an assumption that documentary represents reality and relies on factual data, interviews, experts and witnesses used to present reality ‘as it is’. Contrary, all other forms are to some extent a play of fiction, which refers to something opposite of truth, intertwined with ‘lies’ and imagination. Whether it is his poetry, photography, fiction films or experimental documentaries, Abbas Kiarostami breaks the boundaries between reality and fiction and by doing so actually comes closer to truth itself. His films are educational and eye-opening in terms of his view on the world and the role of the spectator, which is reinvented over and over again. |
| Překlad abstraktu | Cílem této práce je vysvětlit, jakým způsobem filmy íránského filmového režiséra Abbase Kiarostamiho umožňují člověku najít to, co je skutečné (v životě), přes prolínání reality a fikce v jeho filmech. V rozhovoru z roku 1995 Kiarostami prohlásil: “Všechno, co se může stát v kině, může být pravdivé. Nemusí to odpovídat realitě, nemusí se to„ skutečně “odehrávat. V kině, vytvořením lží možná nikdy nedosáhneme základní pravdy, ale vždy budeme na cestě k ní. Nikdy se nemůžeme přiblížit pravdě kromě přes lži”. Ve filmu tradičně existuje jasný rozdíl mezi realitou a fikcí. Existuje předpoklad, že dokument představuje realitu a opírá se o faktografická data, rozhovory, experty a svědky používané k prezentaci reality ‘tak, jak je’. Naopak, všechny ostatní formy jsou do jisté míry hranou fikcí, která odkazuje na něco opaku pravdy, propletené s ‘lžemi’ a představivostí. Ať už jde o jeho poezii, fotografii, hrané filmy nebo experimentální dokumenty, Abbas Kiarostami překračuje hranice mezi realitou a fikcí a tím se vlastně blíží samotné pravdě. Jeho filmy jsou poučné a otevírají oči, v souvislosti jeho pohledu na svět a roli diváka, která je znovu a znovu znovuzrozená. |
| Signatura | F_KP 04678 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/14957 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | íránská kinematografie |
| Klíčová slova | filmoví režiséři |
| Klíčová slova | skutečnost |
| Klíčová slova | fikce |
| Klíčová slova | imaginace |
| Klíčová slova | analýzy filmových děl |
| Klíčová slova | Kijárostamí, Abbás, 1940-2016 |
| Obor vzdělání | Filmové, televizní a fotografické umění a nová média/Fotografie |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta |
| Udělený titul | BcA. |
| Typ studijního programu | bakalářský |
| Název | Truth in Fiction |
| Překlad názvu | Pravda ve fikci |
| Typ práce | Bakalářská práce |