The Recontextualization of Visual Elements in Dance Narrative
| Katedra | Katedra tance |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | ELIÁŠOVÁ, Bohumíra |
| Autor práce | Lee, Ji Eun |
| Oponent | HAYASHI, Lucie |
| Datum obhajoby | 2024-09-03 |
| Abstrakt | Rethinking the dance narrative based on visual semiotics can introduce the possibility of creating poetic, identifiable, and sensible ways of visualizing the meaning and metaphoric triggers in dance works. In this practice-based study, I explore how choreographers can use varied visual elements to create and differentiate meanings at each stage of the composition. Movements and objects are used as visual elements to create metaphoric expressions and visualize the layer of meaning to form a narrative, a process I call recontextualization. By applying theoretical perspectives drawn from Janet Adshead-Lansdale’s intertextual approach to dance analysis and Mieke Bal’s theories of narratology to form a narrative, I explore the creation processes of six practical works across 16 stages. I argue that exploring the modes of reusing and recontextualizing visual elements is not about the reformation or repetition of choreography but rather about how to create different choreographic methods and understand dance narratives from different perspectives. Therefore, this study emphasizes the choreographer’s role, along with the influence of visual elements and semiotics, in meaning-making, aiming to broaden the boundaries of dance narratives. This broadening gains importance when choreography, in poststructuralist contexts, becomes more complex, blurring the boundaries among the choreographer, dancer, and spectator in meaning-making and interpretation. |
| Překlad abstraktu | Přehodnocení tanečního vyprávění na základě vizuální sémiotiky může přinést možnost vytváření poetických, identifikovatelných a smysluplných způsobů vizualizace významu a metaforických spouštěčů v tanečních dílech. V této studii založené na pratickém zkoumání se zabývám tím, jak mohou choreografové využívat vizuální prvky, které mohou být různorodé, k vytváření a rozlišování významů v každé fázi kompozice. Pohyby a objekty jsou využívány jako vizuální prvky k vytváření metaforických vyjádření a vizualizaci významových vrstev za účelem vytvoření příběhu, což je process, který nazývám rekontextualizací. Uplatněním teoretických hledisek čerpaných z intertextuálního přístupu Janet Adshead-Lansdaleové k analýze tance a teorie naratologie Mieke Balové k formování vyprávění zkoumám procesy tvorby šesti praktických děl v 16 fázích. Tvrdím, že zkoumání způsobů opětovného použití a rekontextualizace vizuálních prvků není o reformulaci nebo opakování choreografie, ale spíše o tom, jak vytvářet různé choreografické postupy a chápat taneční narativy z různých perspektiv. Proto tato studie zdůrazňuje roli choreografa na vytváření významů spolu s vlivem vizuálních prvků a sémiotiky ve snaze pomoci rozšířit hranice tanečních narativů. Toto rozšíření nabývá na významu, když se choreografie v poststrukturalistickém kontextu stává komplexnější a hranice mezi choreografem, tanečníkem a divákem se při vytváření významů a jejich interpretaci stírají. |
| Signatura | H_P 5087 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/18872 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | tanec |
| Klíčová slova | choreografie |
| Klíčová slova | vyprávění |
| Klíčová slova | vizualizace |
| Klíčová slova | objekt |
| Klíčová slova | pohyb |
| Obor vzdělání | Taneční umění/Choreografie a teorie choreografie |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | The Recontextualization of Visual Elements in Dance Narrative |
| Překlad názvu | Rekontextualizace vizuálních prvků v taneční kompozici |
| Typ práce | Disertační práce |