Jump cut, střih poskakující po konvencích kontinuální vazby

Abstract

Tato bakalářská práce nahlíží diskontinuální střihový postup - jump cut v kontextu teoreticko-historickém, tak v rámci tří filmových analýz pak i praktickém a významovém. Teoretická část této práce slouží k uvědomění si základních principů střihové skladby a zejména pak definuje okolnosti, které stojí za úspěšnou vazbou záběrů obecně. V další části textu je věnován prostor technické stránce jump cutu a s tím souvisejícím aspektům, které jsou určující pro jeho skladebnou kvalitu. V této části je také zkoumán historický původ jump cutu na příkladech filmů, kde se objevuje vůbec prvně, popřípadě uvědoměle. Do značné míry je zde rozvedeno, nakolik a jakým způsobem k jeho popularizaci přispěla dobová filmová kritika. A konečně analýzy tří vybraných filmů, které zkoumají jak technicky “povedený” jump cut, tak i případy, kdy se tak nestalo, mají za cíl konkrétně charakterizovat význam i provedení jump cutu a jeho vliv na diváka v rámci příběhu analyzovaných děl a zda, popřípadě za jakých okolností jump cut přispěl k výslednému celku díla, či nikoliv.