Béla Tarr: Černá trilogie

Abstract

Práce se zabývá analýzou filmů černé trilogie význačného maďarského režiséra Bély Tarra. Hlavní důraz je kladen na kontext použití dlouhého záběru a jeho vliv na filmový čas. Za tímto účelem nejdříve obecně charakterizuji oblast kinematografie slow cinema a možnosti filozofického vnímání času ve filmu, poté se snažím popsat, jakým způsobem se tato filozofie vztahuje na Tarrovu tvorbu. Následuje stručný popis hlavních aspektů, kterými se trilogie vyčleňuje od předchozích Tarrových děl a jakým způsobem se u něj vyvíjelo použití dlouhého záběru. Hlavní část práce se věnuje rozboru filmové řeči tří zvolených snímků a myšlenkovým koncepcím, které se v nich odráží, případně vztahu mezi formou a obsahem. Prostřednictvím rozborů a návazných interpretací jednotlivých filmů, a především rozborů některých výrazných scén užívajících dlouhý záběr jako svůj hlavní výrazový prostředek, se snažím objasnit, jak Tarr dosahuje sugestivnosti své tvorby.