Pozorovat prázdný prostor

Abstract

Tématem této disertační práce jsou současné podoby autorského neinterpretačního divadla, tedy takového typu divadelní tvorby, který nevychází z předem daného dramatického textu určeného k interpretaci, ale v jehož rámci jsou obsah i forma hledány a utvářeny teprve v průběhu tvůrčího procesu. Zajímá mne typologie textů, s nimiž takové divadlo pracuje, a způsoby, jakými se s texty nakládá. Zaměřuji se na proměny textové roviny v čase divadelní zkoušky, na tvarování textu v čase; téma tedy nahlížím optikou temporality. V první kapitole (Kontext) se věnuji komparaci pojmů autorské neinterpretační divadlo a devised theatre a vymezuji jejich vzájemné rozdíly, které bývají příčinou některých nedorozumění v současném teoretickém i praktickém diskurzu. V druhé kapitole (Text) nahlížím text jako materiál, terén či objekt. Ve třetí kapitole (Čas) se zabývám temporálními otázkami divadelní tvorby. Ve čtvrté kapitole (Proces) provádím reflexi tří tvůrčích procesů, a sice inscenace Jiřího Havelky Ubu se baví (2010), scénické kompozice Jiřího Adámka skončí to ústa (2016) a taneční performance Petry Tejnorové You Are Here (2016). V páté kapitole (Tvar) pak rámcově vymezuji sedm faktorů, které provázejí tvarování textové roviny v procesu neinterpretační divadelní tvorby. Jsou jimi: ikonoklasmus, ghosting, kompozice, situačnost, enumerace, TJing a intuice jako metoda. V závěru navrhuji nový pojem temporální dramaturgie, který odráží hlubší a vědomé zaměření na temporální otázky divadelní tvorby a který by mohl naznačit nové možnosti verbalizace a analýzy některých současných autorských a alternativních divadelních forem.