Analýza vztahu Ivana a čerta v inscenacích Bratrů Karamazových v režii Lukáše Hlavici a Vladimíra Morávka.

Abstract

Bakalářská práce se zabývá analýzou vztahu mezi postavami Ivana Karamazova a jeho halucinace v podobě čerta v inscenacích Dostojevského Bratrů Karamazových. Pro analýzu zvolila autorka inscenaci Dejvického divadla v režii Lukáše Hlavici a inscenaci Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka. Za pomoci poznatků z odborné literatury a záznamů divadelních představení obou inscenací se zaměřuje na konkrétní popis divadelních situací a jejich následný rozbor a interpretaci s ohledem na zvolené téma. Práce se zároveň snaží popsat odlišné přístupy, s nimiž každý z režisérů k tvorbě dvojnického vztahu ve své inscenaci přistupoval, a porovnat je. Hlavicova inscenace staví vztah Ivana a jeho čerta na hře a přetvářce. Čert–lokaj si s Ivanem pohrává, nechává ho si myslet, že jejich síly jsou vyrovnané. Ivan je díky tomu schopen vést s čertem dialog. Naproti tomu Morávek dává čertu podobu odporného plaza, který nahání Ivanovi hrůzu do té míry, že Ivan téměř není schopen s ním komunikovat. Navíc se v inscenaci daleko více rozehrává Ivanovo šílenství, neboť Morávek nechává na scéně ožít některé Ivanovy představy a strachy.