Jak animovat tělo?

Abstract

Cílem této práce je prozkoumat mechanismy dopadu amatérského tance na spojení mezi mozkem a tělem. Do vlastního výzkumu byli zapojeni členové neprofesionální taneční skupiny pro dospělé, kteří trénují pod mým vedením 3 roky, a to od září 2016 až do současnosti. V první části naší práce jsme zkoumali vztah moderního člověka s jeho tělem. Zvážili jsme vliv kultu těla a bodypozitivity na to, jak člověk hodnotí své tělo. Zvážili jsme také několik psychologických praxí, pomáhajících obnovit vztah ke svému tělu a začít se o něj starat. Ve druhé části jsme nahlíželi na tanec jako na komunikační kanál mezi člověkem a jeho vlastním tělem. Tanec jsme považovali za jeden ze způsobů jednoduché a intenzivní komunikace s vlastním tělem. Probrali jsme příležitosti, které choreografie dává nejen profesionálům, ale také amatérům, zjistili jsme rozdíly mezi technikou výuky tance při práci se začátečníky a profesionály, zaznamenali jsme výsledky pravidelného cvičení. Když mluvíme o výsledcích, máme na mysli nejen fyzické úspěchy, ale také hmatatelné změny v každodenním životě. Prozkoumali jsme několik způsobů interakce mezi učitelem a dospělými studenty, zjistili jsme, proč je skupinové cvičení vhodnější než individuální cvičení, vypracovali jsme bezpečnostní požadavky na školení s neprofesionály. Podrobně jsme prozkoumali výsledky průzkumu mezi účastníky dospělé skupiny neprofesionálů, kteří pravidelně tančí 3 roky. Ve třetí části naší práce jsme prozkoumali výsledky provedeného výzkumu a zjistili, že tanec je schopen pomoci obnovit spojení se svým tělem. Průzkum účastníků skupiny ukázal, že v průběhu 3 let se jejich vztah k tělu změnil: pokud před začátkem tanečních lekcí vnímala převážná většina studentů svá těla spíše negativně, nyní k popisu svých těl používají většinou pozitivní adjektiva. Průzkum účastníků jasně ukázal, jak tanec v dospělém věku může ovlivnit všechny ostatní oblasti života. Po třech letech výuky si studenti všimnou významného zlepšení koordinace pohybů, zvýšení vytrvalosti, rozvoje pružnosti, zmizel strach a panika před něčím novým. Samotný přístup k lekcím se mezi členy skupiny také významně změnil: namísto předvídání tvrdé práce a úkolů, „které nelze udělat“ čekají na „setkání se sebou“, skvělou náladu, příležitost učit se něco nového a dát svému mozku důvod k vytvoření dalšího řetězce neurálních spojení. Náš výzkum tak jasně ukazuje pozitivní dopad tance na spojení člověka s jeho tělem. Účastníci skupiny respondentů se stali aktivnější, zdravější, pozitivnější a vyrovnanější. Všechny tyto faktory nakonec určují celkovou úroveň spokojenosti se svým vlastním životem a míru psychické pohody každého člověka.