Komparativní analýza tříaktových narativních struktur filmů Davida Lynche Mazací hlava (1977) a Inland Empire (2006)

Abstract

Komparativní analýza tříaktových narativních struktur filmů Davida Lynche Mazací hlava (1977) a Inland Empire (2006) rozebírá pomocí modelu Blakea Snydera narativního strukturu obou filmů. Blake Snyder v knize Save the Cat! (2005) představuje patnáctibodový model podle děj posouvajících událostí, ke kterým má docházet v konkrétních minutách. Zmiňovanou stopáž proporčně zkoumám v Lynchových filmech a popisuji, zda je jejich stavba odlišná od té modelové. Došel jsem k závěru, že Lynch narativní struktury ovládá a drží se jich, dokonce se ve stavbě zkoumaných filmů dají vysledovat společné tendence: prodloužený první akt, který obsahuje všechny potřebné elementy, pouze katalyzátor i první bod zvratu přicházejí výrazně pozdě, druhý akt disponuje přesným midpointem a druhým bodem zvratu, ale struktuře se vzdaluje, vynechává odlehčené pasáže na úkor těch znepokojivých, divák ztrácí kontrolu nad příběhem. Tu zpětně nalézá až ve třetím aktu, kdy se Lynch v závěrečné scéně zrcadlově vrací ke scéně úvodní a nachází novou rovnováhu.