Tkát nekonečno

Abstract

Práce rozvolňuje tkaninu současné digitální módy. Přibližuje genezi hybridního pojmu a infrastrukturu, která kolem tvorby tvorby digitálně tvořených prototypů vzniká. Analyzuje, jak digitální přístup mění estetiku, temporalitu, prostor i materialitu produktu. Přibližuje, jaké má digitální oblečení a doplňky uplatnění, jak může vypadat a jak se polygony dají „nosit“a kým. Ideologická kritika dále rozplétá pletivo přístupů v udržitelném designu, které jsou propojeny s komputací. Kriticky se staví k argumentačnímu jazyku udržitelnosti, který doprovází současné postoje převažující v digitální módní tvorbě. Stejně tak tato diplomová práce ale nepopírá jisté výhody, které digitalizace pracovních postupů může nabídnout. Bere v potaz hybridní realitu digitálního designu, kterou staví do kontrastu s tradičními, řemeslnými postupy v módní praxi. Zároveň se vyrovnává s názorovými rovinami, které se utváří v rámci studia nových médií. Diskurzivní analýzou těchto rovin krystalizuje amalgam v podobě manifestu, který se zamýšlí, jak v této oblasti nahlédnout za hranice demokratizujícího efektu nového média digitálního prototypu a digitalizace obecně.