Osvícený herec

Abstract

Jsem přesvědčen, že fenomén divadla je úzce spjat se světlem a jeho divadelními vlastnostmi. Jsem přesvědčen, že první katarzí v dějinách divadla bylo, když se divákovi sevřelo srdce úzkostí pří západu slunce a uvědomil si svou malost. Jsem přesvědčen, že celistvost stvoření našeho světa, včetně těch nejmenších detailů, je postavena na základě divadelních principů. Nemá snad být divadlo zrcadlem života? Není snad člověk podle Bible stvořen jako obraz Boha? Není snad příroda se všemi svými ději a principy obrazem zrcadlem něčeho velkého, co je skryto, ale je nám to blízké? V tomto smyslu bych chtěl jako činitele všech těchto obrazů a odrazů označit světlo. Světlo je pro člověka jistým informátorem o skrytých věcech, které člověk nemůže vidět, ale světlo nám o nich vypráví. Svět je jedno velké divadlo světla. Je to Boží divadlo, ve kterém jsme divadelními objekty my i vše okolo nás a jako herec Boží zde vystupuje světlo. Proto já, jako herec, označuji světlo za kolegu, od kterého se mám hodně co učit. Poznaní možností světla v divadelní inscenaci, je předpokladem pro to, abych se mohl stát tzv. osvíceným hercem, hercem, který touží ze světla čerpat, vycházet, světlem být a chce dokázat ovládnout jevištní prostor podobně jako světlo?