Lenka Lagronová Dramatička na pomezí

Abstract

Lenka Lagronová (22. 9. 1963) absolvovala na Divadelní fakultě Akademie múzického umění v Praze v oboru dramaturgie činoherního divadla pod vedením prof. Jaroslava Vostrého. Během svých studií napsala několik, z nichž některé byly později uvedeny v divadle DISK (např. Nouzov). Jako dramaturgyně pracovala výhradně s režisérem Petrem Léblem v Divadle na Zábradlí. Dnes se stale věnuje psaní pro divadlo a rozhlas. Ve svých raných pracech se vyrovnávala s traumatickými zkušenostmi mladé generace, které popisovala typickým drsným humorem. Nejprve psala epizody o dospívání mladých žen (Antilopa). Druhá část její práce je ovlivněna odchodem z divadelího života a vstupem do kláštera (Klášter Sv. Terezie). V roce 1998 vyhrála její hra Terezka Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku (Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský). V roce 1999 obdržela Cenu českého rozhlasu za svůj rozhlasový debut Vstaň, prosím tě a v roce 2002 vyhrála cenu Grand Prix Bohemia. Lenka Lagronová prošla dvěma výraznými tvůrčími etapami. V jejich průběhu je patrný dynamický pohyb. Od expresivních až expresionistických dramat na pomezí dramatického tvaru a scénické básně až k prokomponovaným básnivým dramatickým skladbám. Ruku v ruce s proměnou tvůrčího stylu přichází i prohloubení poslání jejích dramatických textů. Ústřední téma celého prvního ranného období by se dalo shrnout jako hledání autority, vnitřního řádu a smyslu. Ten je v druhé polovině devadesátých let nalezen a autorka píše ? počínaje dramatem Terezka ? náboženská, úžeji katolická, dramata. Čerpá z emočního a obrazivého světa intimní ženské duchovnosti a vytváří nebývale autentický obraz světa víry v současném světě. Ten je tvořen pro autorku stylotvorným propojením křehké mystiky s naturalismem všedního dne. Ačkoli se nad jejím dílem místy objevují otazníky příliš zřejmého ?evangelizačního? záměru, který v některých momentech může zastřít dramatičnost textu, je Lenka Lagronová jedinečnou tvůrčí osobností, která posouvá hranice žánrů a fascinuje zejména vytrvalostí, s jakou se věnuje prozkoumání lidského nitra prostřednictvím dramatu.