Fotografie a paměť - Karel Absolon

Abstract

Předmětem této teoretické práce je osobnost Karla Absolona (1877-1960), brněnského badatele zabývajícího se, mimo jiné, výzkumem v moravské krasové oblasti. Pozornost je upřena k Absolonovým sestupům na dno propasti Macocha, především pak k související fotografické a popularizační činnosti, která neměla v tehdejší době v tamější společnosti obdoby. Absolon brzy pochopil význam a možnosti fotografického média a cíleně jej využíval k propagaci nejen svých výzkumů, ale i své osoby. Ačkoli sám sebe nevnímal jako fotografa, ale jako vědce, byl schopen s fotografií pracovat na velmi vysoké technické i estetické úrovni a využít toto čerstvě objevené médium v plné šíři. Jeho fotografické obrazy se staly senzací. Svým romanticko-vědeckým charakterem dokázaly upoutat širokou veřejnost a umožnily divákovi prožít spolu s Absolonem dobrodružství z objevování neznámého. Absolonovo fotografické nadšení však přímo souviselo s jeho činností badatelskou a v tomto kontextu je podle mne nutné jeho fotografický odkaz chápat.