Cyklus Sigui, zachycení mýtu

Abstract

Jean Rouch je významným představitelem směru cinéma vérité, který se zrodil v šedesátých letech ve Francii (posléze v USA a Kanadě se tento směr nazývá cinema direct). Rouch se celoživotně zajímal o Afriku a zvláště problémy postkolonialismu. V Africe a v Paříži točí jak dokumentární, tak hrané filmy, ve kterých dosahuje právě kýžené autenticity filmového materiálu, která je základním předpokladem cinéma vérité. Tento zájem o filmovou autenticitu a ozřejmění filmových mechanismů je společné pro celou francouzskou novou vlnu. Tato práce se věnuje jednak nastínění Rouchovy tvorby, ale jejím hlavním tématem jsou filmy Sigui, které Rouch natočil v letech 1966?74 u kmene Dogonů v africkém státě Mali. Osm filmů zaznamenává osmiletý rituál smrti a zrození, který Dogoni opakují jednou za šedesát let. I když je záznam tohoto rituálu pro evropského diváka nepříliš pochopitelný, je zřejmé, že v záznamu se skrývá něco magického, podvědomě důležitého. V závěru práce popisuji, proč si myslím, že se Jean Rouch dostal v této sérii filmů blíže k pravdě, než vůbec umožňuje koncept cinéma vérité.