Estetika novodobé diatonické hudební řeči

Abstract

Tato práce se pokouší o řešení některých otázek souvisejících s estetikou a strukturou diatonického hudebního jazyka v kontextu novodobé artificiální tvorby. Ve čtyřech odlišně zaměřených oddílech zkoumá různé aspekty diatonické kompozice a jejího využití zejména v oblasti tzv. minimální hudby. Kapitola Hudební prostředky a jejich působení shrnuje estetické názory na vývoj a další směřování současného hudebního jazyka. Zabývá se kinestetickým aspektem hudby a jejím přímým působením na posluchače prostřednictvím zvukové frekvence, dynamiky, barvy, tempa, repetitivity či monotonie, disonance a konsonance apod. Shrnuje praktické poznatky z hudební praxe, a to z hlediska různých žánrů i stylových období. Následně pak poukazuje na možnosti využití jednotlivých hudebních prostředků v rámci novodobé hudební faktury. Kapitola Diatonika rozebírá a teoreticky vysvětluje strukturu pentatonického, diatonického, chromatického i pandiatonického tónového systému a zamýšlí se nad uplatněním diatoniky na poli minimální hudby. Kapitola Diatonika ve vlastní tvorbě řeší konkrétní kompoziční problémy dané využitím diatoniky ve vlastních skladbách. Kapitola Interpretace minimalistické hudby nakonec rozebírá praktické zkušenosti s interpretací minimalistických skladeb a poukazuje na její specifika.