Wes Anderson jako součást dnešní popkultury

Abstract

Ve své práci se věnuji osobnosti režiséra a scenáristy Wese Andesona a jeho dílu. Především pak jeho třem filmům: Rushmore (česky Jak jsem balil učitelku), The Royal Tenenbaums (česky Taková zvláštní rodinka), Life Aquatic with Steve Zissou (česky Život pod vodou). Je jen málo režisérů, jejichž styl je rozpoznatelný po několika záběrech. Wes Anderson takovýmto režisérem je. Je považován za originálního auteura, jakých si cenila Francouzská nová vlna. Je pokračovatelem takových režisérů jako jsou Jean Renoir, Orson Welles, Louis Malle, Francois Truffaut, Peter Bogdanovich či Martin Scorsese. Je cinefilem, jehož dílo je plné odkazů na díla těchto režisérů. Cituje záběry, kopíruje styl, přebírá jména a kostýmy, či si rovnou vypůjčí postavu ze svého oblíbeného filmu. Jako správný auteur dohlíží Anderson na každou část svého díla. Od výstavby záběrů, přes výběr kostýmů a hudby, až po volbu fondu titulků. Míra intertextuality je díky tomu v Andersonově díle obrovská a nekončí jen u filmových odkazů. Nalezneme u něho literární odkazy (Francis Scott Fitzgerald, J. D. Salinger, Julius Verne), hudební odkazy (Beatles, Rolling Stones, Velvet Undeground and Nico), odkazy na komiksy (Peanuts), či fotografie (estetickou inspirací jsou fotografie Jacquese Henriho Lartiguea). Právě množstvím intertextuality v Andersonově díle se ve své práci zabývám. Rozebírám jednotlivé složky Andersonova díla a přibližuji čtenáři jeho styl. Anderson čerpá z popkultury, ve které vyrostl a vytváří z ní svůj osobitý a nostalgický svět, kterým formuje současnou popkulturu.