Symfonický dechový orchestr v reflexi české tvorby 2. poloviny 20. století

Abstract

Disertace reflektuje zvukové, dynamické a estetické vlastnosti symfonického dechového orchestru. První část je stručně zaměřena na historii dechové hudby v ČR a porovnává dobový i současný stav symfonického dechového prostředí u nás a v zahraničí. Na odhalení zvukově-estetických kvalit dechového orchestru se podíleli také čeští skladatelé, kteří v něm nalezli prostředek k přesvědčivé hudební výpovědi. Druhá kapitola přináší formální, kompoziční a interpretační analýzy reprezentativního vzorku šesti titulů české symfonické dechové literatury, jež vznikly ve druhé polovině 20. století. Těžištěm jsou díla od autorů působících ve Spojených státech amerických. Komplexní analýze je podrobena Aria, druhá věta Hudby pro Prahu 1968 od Karla Husy. Jednotlivá specifika instrumentace a interpretace jsou nahlížena z úhlu dirigenta a mají tedy úzký vztah jak k problematice metodiky práce s dechovým orchestrem tak k teorii interpretace. Práce je otevřená, směřuje do budoucnosti se záměrem podnítit aktivitu k fenoménu symfonická dechová hudba v rovině skladatelské a interpretační.